Ukončení kůrovcové gradace na Šumavě je podle vědců pozitivní zprávou, která otevírá možnosti k obnovení diskuze o vymezení a rozsahu bezzásahových zón a o budoucím managementu celého národního parku.

Kůrovcová gradace v Národním parku Šumava skončila. Tím pominul i argument odpůrců bezzásahových zón, kteří kvůli kůrovcové gradaci bránili rozšiřování nejcennějších bezzásahových zón národního parku.

Podle Stínové vědecké rady parku tak již není důvod bránit rozšiřování a slučování bezzásahových zón, které by Národnímu parku Šumava umožnilo zachovat dosavadní mezinárodní klasifikaci národního parku a soulad s mezinárodní legislativou ochrany přírody NATURA 2000.

Vědci proto doporučují vrátit se k návrhu Stínové vědecké rady Národního parku Šumava na scelení prvních zón na 26,5 procent bezzásahových území ihned a přičlenění dalších 11,2 procent v průběhu příštích patnácti let.

„Již tento návrh je z pohledu odborníků kompromisem mezi ideálním řešením pro přírodu v národním parku a ekonomickými zájmy různých zainteresovaných skupin. Další snižování těchto čísel je automaticky ohrožením statutu národního parku dle IUCN, není v souladu s podmínkami NATURY 2000 a navíc by bylo po ukončení kůrovcové gradace zcela neopodstatněné,” uvedl  předseda Stínové vědecké rady Jakub Hruška.

Konec kůrovcové gradace, který vědci ze Stínové vědecké rady předpovídali již v loňském roce, podle něj letos potvrdilo i vedení šumavského parku. Razantní ústup kůrovce se projevil v celém národním parku, bez ohledu na to, zda zde bylo lesnicky zasahováno, či ne.

Vědeckou veřejností dlouhodobě kritizované lesnické zásahy v nejcennějších částech národního parku se tak ukázaly jako zbytečné. Neadekvátnost a protizákonnost zásahů v oblasti Ptačího potoka, Bavorské cesty a Trojmezí definitivně potvrdila i pokuta 450 tisíc korun udělená vedení parku Českou inspekcí životního prostředí. „Zcela zbytečně zde tak došlo k tvorbě holin či rušení vzácného tetřeva hlušce. V NP Šumava došlo i na použití biocidů, a to bez patřičných povolení,” uvedli vědci v tiskovém prohlášení.

Již v průběhu loňského roku bylo podle nich zřejmé, že kůrovcová gradace klesá, což zdůvodňují mimo jiné vlivem velmi chladného a deštivého letního počasí, které podle nich ve vyšších nadmořských výškách zpozdilo letní rojení a zbrzdilo vývoj následující druhé letní generace.

„Vlhké a studené léto roku 2011 nepřálo vývoji kůrovců a situace se opakovala i v letošním roce, kdy brouci letní generace díky střídání deštivých a slunečných dní vylétli až o tři týdny později. Výrazný pokles teplot v zimě 2011/2012 rovněž přispěl k nižší úspěšnosti přezimování,” vysvětlil entomolog Petr Doležal.

Podle vědců navíc není boj proti kůrovci lesnickými zásahy a kácením vůbec jednoduchý. Dokazují to na kůrovcové situaci v jiných částech České republiky, které nejsou takovým předmětem zájmu médií. „Například na severní Moravě, kde nikdo lesníkům v boji s kůrovcem nebránil, je situace dlouhodobě se Šumavou srovnatelná,” uvedl ekolog Karel Matějka.

„Obviňování vědců, že za gradaci kůrovce mohou oni, neboť byli odpůrci kácení v některých, zdůrazňuji pouze v některých, částech národního parku, je proto zcela nesmyslné. Jak jsme od začátku zdůrazňovali, zásahy v těchto místech měly na průběh kůrovcové gradace minimální vliv a přírodě tak pouze škodily,” dodal Matějka.

Ukončení kůrovcové gradace na Šumavě je podle vědců pozitivní zprávou, která otevírá možnosti k obnovení diskuze o vymezení a rozsahu bezzásahových zón a o budoucím managementu celého národního parku. Tato diskuze již nemusí být vedena pod tlakem permanentní války s kůrovcem. „Stínová vědecká rada doufá, že v diskusi bude nyní místo pro racionální argumenty jak chránit unikátní šumavskou přírodu, statut národního parku,” uzavířel Jakub Hruška.

Stínová vědecká rada Národního parku Šumava vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady šumavského parku. Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali.

Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají.