Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
V šumavském Národním parku platí od března nový dokument o tamní ochraně přírody. Obsahuje nové dělení parku na zóny, čili určuje, kde má zůstat příroda bez zásahu a kde naopak je možná těžba a další rozvoj obcí. Mými hosty jsou teď mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák, dobrý den.
Jan DVOŘÁK, mluvčí NP Šumava
Hezký večer.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
A také odborník na ochranu přírody z hnutí Duha Martin Voráč, dobrý večer i vám.
Martin VORÁČ, expert Hnutí DUHA
Dobrý večer.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Pane Voráči, pokud vím, tak vy jste dohodu označili za průlomovou, ale zároveň poukazujete na to, že bude dál možné komerčně kácet na řadě cenných míst. Takže proč jste vlastně s tím dokumentem souhlasili?
Martin VORÁČ, expert Hnutí DUHA
Je potřeba uvést na pravou míru, že na Šumavě je dlouhodobě vlastně desítky let konfliktní situace a velmi dlouho se nedařilo mezi obcemi a správou správu parku nebo mezi obcemi a vědci ekology dosáhnout nějaké rozumné dohody na správnou péče o to území, což ten region Národní park dlouhodobě destabilizovalo. V podstatě to bylo i zdrojem velké nejistoty a nespokojenosti místních lidí, kteří proti tomu parku z tohoto důvodu nakonec v poslední protestovali, takže z toho důvodu je dobré, že po těch desítkách let bylo dosaženo nějakého kompromisu, nějaké dohody a my to v tomhle tom směru oceňujeme, jsme za to vděční a vlastní gratulujeme zároveň vedení parku, že se podařilo takové snaze, takové dohody dosáhnout, takže...
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Ano, dejme slovo panu Dvořákovi. Pane Dvořáku, já vím, že ochránci přírody mnohdy poukazují na ty oblasti Kvilda, Horská Kvilda, --- slať. Jako domluvu vlastně má šumavský Národní park třeba s městem Kašperské Hory ohledně pravidel pro rok kácení, kde jsou ty bariéry, které plynou z toho dokumentu?
Jan DVOŘÁK, mluvčí NP Šumava
Děkuji. V každém případě děkuji kolegovi Voráčovi z hnutí Duha, protože ono opravdu ta nová zónace je určitým kompromisem, nová zónace neměla být vlastně dokumentem, který by jasně, striktně vymezoval nová území, bylo to o této dohodě s tím regionem, s těmi obcemi i s těmi odborníky. A my jsme tu dohodu zaplať pánbůh našli. Pochopitelně jsou tam střetové věci, jak vy říkáte, jsou to --- slatě a podobně. Ta dohoda není s městem, ale ta dohoda vychází vlastně z toho samotného zákona o ochraně přírody, protože ano, ty problematické věci některé byly převedeny to zóny soustředěné péče, takové třetí zóny, kde se může neustále hospodařit, ale pozor, ono totiž vlastně ten zákon říká ohledně této zóny, že jsou... každá zóna má svůj cíl a cílem této zóny je zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystému, a to je to zásadní, protože vlastně nemůžeme ten ekosystém poškodit například tím, tou -- těžbou v tom území a podobně. To je jedna věc. Druhá věc, která vlastně vyplývá z toho, že ty vlastně tyto ekosystémy neměly poškozeny, je i lesní hospodářský plán, který začal platit, mám dojem, loni právě pro toto území, které jsou kašperskohorské. A v tom lesním hospodářském plánu jsou jasně vymezené věci, jak se má tam postupovat, jak se tam má vlastně hospodařit. A je to vlastně odsouhlasené námi, tedy správou Národního parku Šumava. Čili ta stabilita toho ekosystému, konkrétně věříme tomu, že zůstane zachována a vlastně ta nová zónace tím nějak nepoškozuje.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Pane Voráči, dovedete si představit, že do budoucna by se ještě prosadila ta představa o nadpolovičním podílu divoké přírody? Teď je to, myslím, striktně na čísle 27,7 %.
Martin VORÁČ, expert Hnutí DUHA
No, my v to pevně doufáme a dovolil bych si říct, že to je, doufejme, i cílem správy Národního parku, že dlouhodobě se skutečně té nadpoloviční většiny dosáhne. My jednoznačně podporujeme, aby se tomu tak stalo v podstatě už po uplynutí toho patnáctiletého moratoria, po které se nebude moci ta zónace měnit, to znamená, dneska je to v roce 2035, kdyby bylo možné dosáhnout těch 50 %. A tam je možná i ten jistý bod, bod střetu, že v podstatě to rozdílové území mezi těmi 27,7 a 50 procenty je teď vlastně velmi citlivé, mělo by být v budoucnosti bezzásahové, ale teď v té době 15 let tam prostě může docházet, i když pan Dvořák vlastně uklidňuje, že tam snad k ničemu vážnému docházet nebude, tak je samozřejmě velké riziko, že zejména teď v letech kůrovcové kalamity prostě ty zásahy můžou být i po tlaku toho regionu poměrně dost razantní. A toho my se obáváme, a proto my jsme i upozornili, že přece jenom jsou tam zranitelná místa, která můžou být ohrožena kácení, tím velkoplošným kácením.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Pane Dvořáku, jak by mohla postupovat tedy ta ochrana přírody v těchto, řekněme, přechodových oblastech? Může se stát, že ještě do těch 15 let, řekněme, kdykoliv v tomto období do těch příštích 15 let byste z toho udělali bezzásahovou zónu nebo už to vůbec není reálné?
Jan DVOŘÁK, mluvčí NP Šumava
Tak zákon hovoří vcelku jasně v tomto ohledu. To znamená, že pokud je vyhlášena nová zónace, bude platit minimálně po dobu 15 let. My jsme vlastně právě s tímto tu novou zónaci dohadovali v rámci rady parku v regionu i vlastně se širokou veřejností s tím, že my víme, že ano, ta... Víte, zrovna na té střetové zóně, tedy zóně pardon, přírodě blízké, to je taková ta zóna, která vlastně doplňuje tu zónu přírodní, tu absolutně bezzásahovou na více než 50 % Národního parku Šumava, bude se o ní určitě hodně diskutovat ještě. Ale my jsme vlastně šli do toho s tím, že zóna přírodě blízká je takovým určitým, dá se říct, stabilním prvkem, který prostě po těch 15 letech bude převeden do té zóny přírodní, o čem víme, že jsou to místa, která mají, tam už převládají ty přírodní procesy. A my vlastně budeme jenom mírně korigovat, respektive budeme korigovat právě ty projevy toho kůrovce, ze kterého mají dnes skoro všichni obavu. My to chápeme a vlastně s tím jsme do toho šli, a takto jsme to vlastně komunikovali. Takže, co se týče té zóny přírodě blízké určitě tam zásahy jsou plánované, ale ne nijak razantní. Hlavně jsou to zásahy, které nebudou poškozovat vlastně ty přírodní ekosystémy v té dané zóně.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Jan Dvořák, mluvčí Národního parku Šumava. Martin Voráč, odborník na ochranu přírody z hnutí Duha. Oběma díky. Na shledanou.
Martin VORÁČ, expert Hnutí DUHA
Na shledanou.
Jan DVOŘÁK, mluvčí NP Šumava
Na shledanou, hezký večer.
Šumava má novou dohodu o ochraně přírody (ČRo Plus)
Monitoring médií
- úterý 21. duben 2026
- Hnutí Duha žádá po Macinkovi veřejnou omluvu za výrok o terorismu (ČTK)
- Motoristé ochranu přírody neoslabují, reagoval Červený na nedělní demonstraci (ČTK)
- Videozáznamy z konference Agrolesnictví v Česku – 10 let společné cesty (agrolesnictvi.cz)
- Upozornění pro návštěvníky Brd (vls.cz)
- U Drábských světniček hnízdí sokol, stavební práce na obnově turistické infrastruktury zahájí Lesy ČR až v létě (lesycr.cz)
- Liberecký kraj podpoří akce CHKO Lužické hory a Kokořínsko – Máchův kraj (ČTK)
- Praha dá na projekty zlepšující životní prostředí 44 mil. Kč, více než loni (ČTK)
- Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem (ct24.cz)
- pondělí 20. duben 2026
- Lidé v Praze demonstrovali za změny ve vedení ministerstva životního prostředí (ČTK)
- Plzeň nechá 150 poškozených stromů dožít jako útočiště pro rostliny i živočichy (ČTK)
Anketa
Poslední komentáře
-
„Je nezajímá zvěř, ale peníze.“ Zabíjení jelenů a srn ve velkém vynáší statisíce (seznamzpravy.cz)
, Včera... pan Palička zřejmě neví, jak probíhají organizované naháňky na ... -
Lesní školka v Pravíkově je nejvýše položená u nás. Stromky jsou otužilé (ČRo - strednicechy.cz)
, Před 5 dnyA já dycky myslil, že nejvejš je Vysoká myť u Kašperskejch hor ? Ta je ... -
Nejdražší dřevo v regionu. České pily začínají nakupovat za hranicemi, druhá největší testuje dodávky ze Skandinávie (Hospodářské noviny)
, Před 6 dnyKudy frčí český dříví do Dubaje ? :lol ... -
Ukrajinská zpravodajská služba upozorňuje na strukturální problémy ruského dřevařského sektoru
, Před 6 dnyA moc se to nelepší.... https://woodcentral.com.au/50-of-russias-timber-firms-face-collapse-kremlin-pressed-to-act/ ... -
Nová kniha o lýkožroutu smrkovém radí, jak předejít kůrovcovým kalamitám
, Před 1 týdnemTrochu s křížkem po funuse. U nás už žádný smrk dávno není. -
Vychází dubnové číslo Lesnické práce: zkušenosti z kalamity shrnuje nová kniha o ochraně lesa
, Před 1 týdnemHezký články o nesnadném sázení větrolamů v Hruškách. Existuje ale jeden ... -
Nejdražší dřevo v regionu. České pily začínají nakupovat za hranicemi, druhá největší testuje dodávky ze Skandinávie (Hospodářské noviny)
, Před 1 týdnemA jak škatule a Mondi ? -
Vláda dočasně snižuje spotřební daň u nafty. Snížení maximální výše vratky u tzv. zelené nafty neomezuje podporu (TZ MZe)
, Před 1 týdnemNa Maramureši naftu nepotřebujou a jak jim to v lese jede. :-) ...













