Šumava - Národní park je připravuje na kůrovcovou kalamitu tisíciletí. Ředitel Jan Stráský je i přes kritiku připraven kůrovce zastavit.

Po návštěvě prezidenta Klause, který v úterý k velké nevoli ekologů a části vědců podpořil radikální zásah proti kůrovci na Šumavě, vytáhlo do ofenzivy vedení Národního parku Šumava. Náměstek ředitele Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava (NPŠ) Jiří Mánek uvedl, že na šumavské lesy letos udeří „kůrovcová kalamita tisíciletí”. „Už začala,” varoval. Ředitel NPŠ Jan Stráský k tomu dodal, že i přes kritiku je připraven zastavit kůrovce.

Za letošní stav šumavských smrkových porostů může podle Mánka se Stráským předchozí vedení NPŠ v čele s Františkem Krejčím, který s tehdejším ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem připravil plán, že namísto zpracování kalamitního dřeva bude vše ponecháno bez ošetření na místě, a tak vznikla na tři roky chráněná kůrovcová líheň o rozloze 16 tisíc hektarů.

Kůrovec v bezzásahových zónách

„Politika totální bezzásahovosti uplatňovaná ředitelem Krejčím zejména po hurikánu Kyrill v lednu 2007 vytvořila obrovský zdroj kůrovce v bezzásahových zónách. V bezzásahových územích bylo v letech 2007 až 2010 ponecháno přes 1,1 milionu kubíků pro kůrovce atraktivního smrkového dřeva bez zpracování. Jen za loňský rok bylo usmrceno půl milionu zdravých smrků, ze kterých už letos kůrovec vylétl a začal usmrcovat další miliony živých a zdravých šumavských stromů. Jen za minulý týden bylo v zásahových zónách NPŠ vyznačeno více nových kůrovcových stromů než v letech 2002 a 2003 dohromady,” uvedl Mánek.

Jedna samička kůrovce snese až 60 vajíček. V době přemnožení kůrovce může z jednoho nezpracovaného stromu vyletět až 200 tisíc nových brouků. „V době kalamitního stavu je z jednoho nezpracovaného kůrovcového stromu v důsledku množení škůdce geometrickou řadou napadeno v příští generaci osm až deset dalších stromů. Kůrovcová líheň vznikla v uměle strukturovaném monokulturním smrkovém lese. Politika bezzásahovosti, která má principiálně chránit průběh samovolných procesů v přirozeném lesním prostředí, byla tedy uplatňována na nevhodném místě navíc za kalamitních podmínek,” tvrdí náměstek ředitele.

Stráský hodlá pokračovat

Současné vedení NPŠ hodlá podle Mánka pokračovat v krocích, jež umožní zachovat předmět ochrany přírody, a to podle všech platných zákonů. Tým ředitele Jana Stráského je odhodlán uskutečnit plán k zastavení šíření kůrovce v lesích NPŠ. Jakkoli předkládá pouze krátkodobé a dočasné řešení, jde zároveň o řešení efektivní pro zastavení kůrovcové kalamity jako jediné možné cesty k záchraně životního prostředí na Šumavě.

„Pokud bychom se chovali jinak, umíraly by další miliony stromů a vznikaly by další stovky nebo i tisíce hektarů nežádoucích holin,” komentuje situaci Stráský a dodává: „Vyčlenili jsme dostatečně velké bezzásahové území, které ponecháme samovolnému vývoji. Toto území se stane předmětem výzkumných projektů a umožní srovnávat místní vývoj s vývojem lesa na jiných místech, kde se bude přírodě blízkým způsobem hospodařit. Naším cílem je vytvořit stabilní a smíšené zalesnění, které je v podmínkách Šumavy přirozené historicky. Možnost srovnání aktivního a pasivního přístupu k ochraně lesa považujeme za jeden ze smyslů národního parku.”