V parlamentu leží dva návrhy zákona o Národním parku (NP) Šumava s cílem vytvořit zákonný podklad pro zasahování proti kůrovci. Jeden je iniciativou Plzeňského kraje, druhý je z dílny MŽP.

V parlamentu leží dva návrhy zákona o Národním parku (NP) Šumava s cílem vytvořit zákonný podklad pro zasahování proti kůrovci. Jeden je iniciativou Plzeňského kraje, druhý je z dílny MŽP. O obou návrzích se nelichotivě vyjádřili právníci z nejrůznějších institucí od právnických fakult až po legislativní radu vlády a oba počítají s tím, že téměř 3/4 parku zůstanou otevřeny pro kácení a rozšíří se území, kde bude možno na území NP stavět. To znamená nové sjezdovky, nové lanovky, nové hotely. Přitom do bezzásahové, tj. první zóny lze okamžitě převést 52 procent území parku Šumava, což vyplývá z rozlohy rašelinišť, jezer, mokřadů, horských smrčin, původních bučin a míst s výskytem tetřeva hlušce. Ale o tom MŽP neinformuje. Ostatně celá mediální strategie Ministerstva životního prostředí od blokády 2011 až do dneška je vystavěna na nejrůznějších manipulacích s fakty. Podívejme se na některé z nich.

1. Na Šumavě je většinou mrtvý les

"Když jdu po Šumavě, tak někdy nevidím žádný zelený strom, a to mě hrozně štve. Všude jsou jen suché stromy,"  uvedl třeba bývalý ředitel NP Jan Stráský v článku  "Přemluvil mě prezident Klaus" . Avšak výsledky biomonitoringu na územích ponechaných přírodě na české straně potvrzují, že v oblastech původních horských smrčin v nejvyšších polohách tu v lesích dříve napadených kůrovcem vyrůstá průměrně 6 663 mladých stromků (medián 3 140 jedinců) vyšších než 10 cm na hektar. Pouze malá část z nich byla uměle vysazena.

2. Kůrovcové gradace negativně zasahuje do života tetřevů

"Pokud odumře stromové patro, změní se teplotní a vlhkostní podmínky, s těmi mizí mšice, následně mravenci a ve finále to má negativní dopad na tetřeva,"  tvrdil stávající ředitel NP Šumava Jiří Mánek v komentáři ke studii, která to údajně dokazuje. Ve skutečnosti je tomu naopak. Miriam Teuscherová s kolektivem v  práci Modelling habitat suitability for the Capercaillie Tetrao urogallus in the national parks Bavarian Forest and Šumava  (Modelování vhodných biotopů pro tetřeva hlušce v NP Bavorský les a Šumava), publikované v časopise Ornithologischer Anzeiger (prosinec 2011) ukazuje, že porosty po gradaci kůrovce tetřevům naopak vyhovují.

3. Holiny v roce 2012 (149 ha) byly nejmenší za posledních šest let

Tak to alespoň tvrdí vedení NP Šumava v materiálu pro novináře na tiskovou konferenci dne 19. února 2013. Podíváme-li se však do statistického hlášení  Les 8-01: Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví  (jde o  materiál  Českého statistického úřadu) je tam pro rok 2008 uvedeno 84 ha holin. Což je mnohem méně než roku 2012. To znamená, že nejmenší holoseče za posledních šest let byly v roce 2008, za ministra Martina Bursíka a za ředitele NP Krejčího. Dále bylo na tiskovce uvedeno, že  "za posledních 6 let bylo vykáceno 4 454 ha holin ".  Podle statistických údajů je celkem holin v NP Šumava za posledních 6 let ( to jest dohromady za roky 2007 až 2012) je 2 200,5 ha, nikoliv 4 454 ha! To není rozdíl běžné chyby, to je rozdíl téměř 100 %. To znamená, že holin bylo na Šumavě souhrnně za posledních šest let mnohem méně a nebo NP Šumava posledních šest let pravidelně lhal Českému statistickému úřadu!

4. Informační centra NPŠ šíří zelenou ideologii

V článku  Konec kůrovcového experimentu na Šumavě? ( Učitelské noviny č. 16/2011) bývalý ředitel NP Jan Stráský uvedl:  "Informační centra budou pro školy asi nejzajímavější. Radost z nich však nemám.  Ekologové totiž v těchto centrech naši mládež vyučují jen zelenou ideologii . "

Ve skutečnosti ovšem informační střediska pouze informují o všeobecně známých přírodních pochodech a se šířením zelené ideologie mají společné asi tolik, co centra sociálních služeb se sociálně demokratickou politikou. Snadno se lze přesvědčit  zde .

5. "Soud v Plzni konstatoval, že blokáda byla nelegální, Hnutí Duha musí skončit s blokádou a na Šumavě se může kácet."

Tak to tvrdil na tiskové konferenci v říjnu 2011 mluvčí NP Pavel Pechoušek. Pravda je právě opačná: Na základě rozsudku Plzeňského soudu už je jasné, že zásah policie na Ptačím potoce na Šumavě, prováděný na žádost Jana Stráského, v červenci a srpnu 2011 byl nelegální. Rozhodnutí soudu je platné a pravomocné. Přesvědčit se lze  zde . Duha podle Stráského organizovala blokádu, i když jí to soud zakázal:  "Pokud někdo bude ohrožovat vlastní bezpečnost v označeném prostoru, zavoláme policii, aby zjednala pořádek. Metody Hnutí Duha jsou nepřípustné a my se jim musíme bránit."  (z článku  Ráno se vrátíme, vzkazují aktivisté blokující kácení  - Aktuálně CZ, 15.7.2011). Ve skutečnosti Okresní soud v Klatovech odmítl žalobu Správy národního parku Šumava, která se snažila obhájit návrh na předběžné opatření proti Hnutí Duha. Opatření mělo zabránit lidem, aby chránili zbytky horských pralesů v bezzásahových zónách před ilegálním kácením. Soud konstatoval, že Hnutí Duha předběžné opatření neporušilo. NPŠ musel též uhradit veškeré soudní poplatky.

6.   Pro zásahy NP Šumava nepotřebuje výjimku

"Musíme se zamyslet nad krizovým plánem, který po určitou dobu a na určitých místech nebude vůbec brát vážně zákon o ochraně přírody a bude vycházet z lesního zákona a z obrany proti kůrovci, která je obsažena v lesním zákoně."  (Z článku  Kůrovec je milé zvířátko, ale už nám nesmí škodit , Právo, 15. 2. 2011). Ve skutečnosti NP výjimky potřeboval, ale neměl. V závěrečném stanovisku ze dne 3 dubna 2012 to uvádí Veřejný ochránce práv:  "Správa NP a CHKO Šumava nedisponovala v době kácení kůrovcem napadených stromů souhlasem k zásahům proti škůdcům, podle kterého bylo možno v lokalitě Na Ztraceném postupovat. Správa NP a CHKO Šumava nedisponovala v rozhodné době ani dalšími výjimkami ze zakázaných činností v národních parcích dle zákona o ochraně přírody a krajiny".

7. Lokalita Na Ztraceném je nevýznamná

"Oblast Na ztraceném, kterou blokáda sveřepě nazývá Ptačí potok, je nepůvodní bezcenný hospodářský les," tvrdil ředitel NP Jiří Mánek ( viz ). Podle biomonitoringu, který prováděla sama Správa NP Šumava, ovšem nejde jen o umělou výsadbu a les je převážně přirozený ( viz ), jak ostatně dokazuje i věta pracovníků NP o tom, že  "lokalita Na Ztraceném je součástí území Natura 2000. Tato oblast třtinových, rašelinných a podmáčených smrčin je preferovaným stanovištěm, mimo jiných druhů, také tetřeva hlušce. Kácení stromů může ovlivnit biotopy těchto druhů."  O významnosti lokality svědčí tato věta

"  K e kácení stromů v této oblasti je proto nutné písemné stanovisko orgánu ochrany přírody, zda plánované činnosti mohou samostatně či ve spojení s jinými záměry i koncepty mít vliv na předmět ochrany Natura 2000. Takovýmto stanoviskem Správa NP a CHKO Šumava v době kácení stromů v lokalitě Na Ztraceném nedisponovala." Viz výše citované stanovisko ombudsmana.

8. Lesy v NP Šumava jsou nestabilní, stejnověké smrčiny, kde budou hrozit kůrovcové kalamity

Tak podle starosty Modravy Antonína Schuberta situaci na Šumavě už v roce 2002 zhodnotili komisaři Světového svazu ochrany přírody IUCN. Zpráva měla pokračovat tak, že  "bude hrozit rozpad vysokohorského lesa, bude hrozit masivní nálet kůrovců do okolních lesů,"  (článek Aktivistům vadí víc Stráský, než kůrovec, Zprávy iDnes, 15. srpna 2011 ). Ve skutečnosti je tomu právě naopak. Studie IUCN konstatovala, že park je hodnotné území a je třeba rozšířit bezzásahové území na 30–40 % do roku 2008. ČR to odsouhlasila, ale dosud nesplnila. (viz http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c-05-03/vysledky-a-reakce-na-misi-iucn).

9.   "Šumavu nelze ponechat na pospas kůrovci, jak to činili mí zelení předchůdci, "

uvedl ve svém  prohlášení  ministr životního prostředí Tomáš Chalupa na adresu bývalého ministra Martina Bursíka. V článku dále pokračoval, že  " důsledkem je pouze zničení rozsáhlých ploch šumavských lesů, tedy poškození nejen soukromého, obecního a státního majetku, ale hlavně přírody jako takové " . Ve skutečnosti dal soud za pravdu exministru M. Bursíkovi:  "Městský soud v Praze zamítl žalobu šumavských obcí na někdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka. Obce po soudu chtěly, aby zrušil Bursíkovo rozhodnutí, jímž ministerstvo ponechalo část Národního parku Šumava bez zásahu člověka proti kůrovci."  ( viz ) Soudní spor proti ministerstvu vedly některé šumavské obce a Městské lesy Volary, s.r.o. Většina obcí ale nezaplatila soudní poplatky za podání kasační stížnosti, takže jejich stížnosti byly z řízení vyloučeny a Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu potvrdil 7.4.2013

10.   "Chemický prostředek Vaztak je nejvíce šetrný vůči všem ostatním druhům v přírodě"

uvedl na Radiožurnálu (publikováno na Sylvarium.cz, 20 dubna 2012 )  bývalý ředitel NP Jan Stráský, s tím, že je  "nejintenzivněji zaměřen na kůrovce" . Experti Výzkumného ústavu lesního hospodářství ale ve svém posudku uvedli:  "... účinek po zásahu je přímo drastický a zahubil mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu, než lýkožroutů. Podle studie španělských expertů v oblasti pokusu s touto chemikálií umíral v průměru trojnásobný počet (až 80 procent) mláďat sýkorky modřinky, která se živí hmyzem, než normálně. Obecně je známé, že Vaztak zabíjí i přirozené nepřátele kůrovce jako jsou střevlíci, lumčíci, pestrokrovečníci a další druhy hubící kůrovce" (Zahradník, P., et Kapitola, P.: Zhodnocení účinku preventivního ošetření dříví na lýkožrouta smrkového a ostatní entomofaunu, Zprávy lesnického výzkumu, Svazek XXXVIII., 2/1993, V&*467;LHM Jíloviště-Strnady)

Krajský soud v Českých Budějovicích dne 31. května 2013 dospěl k závěru, že jak národní park, tak MŽP se při vydání rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu použití biocidů neřídily § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, když si nevyžádaly stanovisko orgánu ochrany přírody, a soud toto rozhodnutí zrušil jako nezákonné. Důvodem ke zrušení rozhodnutí nebyla  "pouhá"  absence stanoviska podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, ale i absence naturového posouzení a hodnocení, a posouzení EIA. To jest procesy, které zohledňují veškeré (negativní i pozitivní) vlivy záměru na posuzovanou oblast (zde dokonce oblast mimořádné přírodní hodnoty).