Připomeňme si, co se vlastně stalo. Na protest proti nárůstu automobilismu zorganisovalo hnutí Mlha blokádu výrobního pásu ve výše uvedeném závodě. Aktivisté pronikli do výrobní haly a tam se připoutali k výrobní lince. Došlo i k nějakým problémům. Výrobní pás nebyl rychle zastaven, a tak svářecí automat vypálil díru v riflích aktivistky Kateřiny Packo.

Agentura JPP oznámila, že podle rozhodnutí soudu byl zásah policie proti aktivistům v závodě Škoda Auto nezákonný.

Připomeňme si, co se vlastně stalo. Na protest proti nárůstu automobilismu zorganisovalo hnutí Mlha blokádu výrobního pásu ve výše uvedeném závodě. Aktivisté pronikli do výrobní haly a tam se připoutali k výrobní lince. Došlo i k nějakým problémům. Výrobní pás nebyl rychle zastaven, a tak svářecí automat vypálil díru v riflích aktivistky Kateřiny Packo. Ta okamžitě podala stížnost jednak na příslušný podnik, jednak na pracovníka závodu, který holýma rukama uplácal doutnající gatě na jejím pozadí. Po předběžném rozhodnutí soudu byly přivolána policie. Ta sice vyzvala aktivisty k vyklizení haly od jejich tělesných schránek, ale, zřejmě pro postižení sluchu přítomných, musela přikročit k vyklizení ručnímu. Bohužel nepoužila speciální polstrovaná nosítka, a tak se několik aktivistů umazalo od šmíru.

Po dlouze se vlekoucích projednáváních soud rozhodl, že jak předběžné rozhodnutí jiného soudu, tak zásah policie byl protizákonný. Blokáda byla veřejným shromážděním, takže zásah policie byl vlastně porušením zákona shromažďovacího.

Tato zpráva přichází v době, kdy vědečtí pracovníci Severojižní univezity ve Velkém Kocourkově vyvinuli vozidlo, které je ekologické a je vyráběno z recyklovatelného materiálu. Jeho pracovní název je  Trakař 2011.  Námitka, že trakař není žádný nový vynález, neobstojí. Tento trakař má totiž čtvercové kolo. Zatím nejezdí, ale je jen otázkou času a nějakého toho grantu a tato vozidla plně nahradí stávající smradlavá plechová monstra.

Pěkná blbost. Co? Inu agentura Jedna Paní Povídala.

Nahradíme-li však lokalitu Škodovky Šumavou, hnutí Mlha Duhou a vynecháme příběh Kateřiny Packo, stojíme pevně v reálné současnosti a zdá se, že po kolena v pěkném sajrajtu.

Je pořádán hon na současné vedení parku v čele s panem Stráským, protože hrozí částečná náprava toho, co udělala minulá "zelená" vedení parku, a tak na tomto území nebudou moci uskutečňovat svoje pokusy za státní peníze.

Nepředpokládám, že Marie Terezie byla větší odbornicí na les než pan Stráský. Když však viděla, jak se s lesy v její říši zachází, udělala si mezi dvěma porody čas, poradila se s lesníky a vyhlásila zákon, který v našich zemích uchoval lesy ve stavu, který známe dodnes. Tento zákon po různých úpravách platí a kdyby se podle těchto zákonů hospodařilo, byla by Šumava zelená i dnes. Někdy mám ovšem dojem, že v této zemi beze zbytku platí jen zákon schválnosti. Mimochodem, nejsem žádný fanda pana Stráského, ale myslím, že je tam zas konečně někdo, kdo používá vlastní oči a hlavu a dá si poradit.

11. listopadu tohoto roku v pořadu Milénium pan Hruška krátce pohovořil mimo jiné o tom, jak hrozí nedostatek vody v řekách. Nezbývá než souhlasit, pokud budou pramenné oblasti jako Šumava odlesněny. Navrhuji takový pokus. Při troše dobré vůle se obejde bez grantů. V horkém létě vezmeme dva stejné textilní kapesníky a dvě nesavé podložky. Najdeme na Šumavě místo, kde nedaleko uschlého lesa je les zapojený. To je takový, kde se zelené koruny dotýkají. Snad se ještě nějaký najde. Oba kapesníky namočíme, vyždímem a jeden maník si půjde sednout do té suché hrůzy a druhý do zbývajícího lesa. Tam kapesníky na podložku rozprostřou a stopnou si, za jak dlouho vyschnou. Po vyschnutí se oba pokustoni odeberou do nejbližší hospody. Vsadím své boty z vietnamské tržnice, že až tam přijde ten z toho zeleného lesa, bude ten první, poničen vedrem, popíjet už nejméně druhé pivo. Problém je jen v tom najít dva pracovníky nebo pracovnice se stejným poměrem k pivu a kteří nefixlují. Z objektivních důvodů pohlaví nemíchat.

Abych ze sebe nedělal všeználka. Mnohým věcem nerozumím. Tak třeba nevím, proč se kůrovcové stromy odkorňují nastojato. Vadí hluk motorových pil? Na to stačí pila kaprovka. O tu se dva pracovníci přetahují a pokud neklejí, děje se tak celkem tiše. Říkali jsme tomu systém "Štěpáne, tahej!". Aby ty oloupané kostry stínily půdu? Tak to je asi tak, jako bychom tvrdili, že rafička slunečních hodin zastíní fasádu. Aby se vlk nažral a koza zůstala celá? Třeba mi to někdo vysvětlí. V každém případě za peníze, které tento nesmysl stojí, by se dal zalesnit, třeba bukem(!), kus holin a tím napravovat hřích našich předků, tedy smrkové monokultury. A prosím, nelepte na nás, lesníky, nějaké nálepky - například dřevařská lobby. Nás pily zajímaly, jen když jsme tam měli reklamaci. My jsme hrdi na to, když se to za námi zelená. A že se dřevo těží? Až půjdete na koncert a bude tam někdo hrát na klavír značky Petrof, vězte, že ozvučná deska tohoto nástroje s velkou pravděpodobností vyrostla někde na Šumavě. Pak se podívejte pod svůj zadek. Pokud sedíte na nějaké umělotině, tak ta je asi z ropy a při její výrobě byl vyprodukován i nějaký ten smrad. Pokud je ta židle ze dřeva, tak to při zpracování nádherně vonělo a když ji zničíte, tak pro vašeho vnuka lesníci vypěstují dřevo na novou. Tedy doufám.

lesník v.v.