redaktor
--------------------
V posledních 20 letech se globální klimatická změna projevila i v Česku. Nerovnoměrnost srážek, povodně, sucho a rekordní letní teploty. Sucho ale nastupuje pomalu, a proto nepoutá takovou pozornost. Nedávno to charakterizoval ministr životního prostředí v Otázkách Václava Moravce.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/ /Otázky Václava Moravce, 25. 9. 2016/
--------------------
Bojovali jsme s povodněmi od roku 97, v podstatě po té první velké povodni, která postihla Moravu, ale ...
Václav MORAVEC, moderátor /Otázky Václava Moravce, 25. 9. 2016/
--------------------
A zapomněli jsme na sucho.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/ /Otázky Václava Moravce, 25. 9. 2016/
--------------------
Zapomněli jsme na sucho a přitom povodně a sucho jsou dvě strany jedné mince a ta mince se jmenuje klimatická změna. A to sucho možná není tak sexy, je plíživé, možná že ani pro média není tak atraktivní, a proto se spousta věcí ztratila.
redaktor
--------------------
Sucho zůstalo skutečně ve stínu povodní posledních let. Jaká je cesta k řešení a jak se vyrovnávat s jeho důsledky? V posledních 70 letech jsme naší krajině podali doslova diuretika. Zmeliorovali jsme přes milion hektarů polí a po sovětském vzoru jsme rozorali půl milionu hektarů luk, pastvin a mezí. Výsledek? Nejrozsáhlejší lány v Evropě.
Ing. Václav HLAVÁČEK, CSc., soukromý zemědělec Hustopeče, prezident Agrární komory ČR 1997-2005
--------------------
Zásadní problém je v tom, že v půdě chybí organická hmota, a proto je důležité zachovat živočišnou výrobu, zejména chov skotu, abysme produkovali organickou hmotu a tu vraceli do půdy. Za druhé, abychom se vrátili ke střídání plodin, zařadit do osevního postupu pícniny, jako je vojtěška, jetel, trávy a tak dále, a za další abysme také začali používat více meziplodin, tak jak jsme to dělávali kdysi. Já su venkovan, obyčejnej venkovan, který se živil celý život jenom prací na poli.
RNDr. Václav CÍLEK, CSc., geolog a klimatolog
--------------------
Jsme v Belanech u Kutné Hory a tohle je taková zajímavá archeologická lokalita, protože odsud pochází ta bylanská kultura, je to místo, kde půda je obdělávána nějakých 7 tisíc let, od neolitu tady byl systém vesnic, které neustále rotovaly a vracely se, takže my se dostáváme k půdě jako k nejstarší továrně vlastně na světě, protože tahle ta půda vyrábí potraviny, když to řeknu takhle ošklivě, industriálně, nějakých 7 tisíc let. Ale to, co člověka jako doopravdy vzbuzuje obavy, je to, že tím, jak se do ní vrací málo té organické hmoty a pak je v ní málo pórů, které tady takhle vidíme, tak ta půda špatně saje vodu, různě se ničí, je svým způsobem jako erodovaná.
redaktor
--------------------
Přes 80 % farmářů hospodaří na pronajaté půdě, není v tom ten problém?
Ing. Václav HLAVÁČEK, CSc., soukromý zemědělec Hustopeče, prezident Agrární komory ČR 1997-2005
--------------------
Já nevidím zásadní problém v tom, že 85 % půdy je pronajato a hospodaří se na ni. Ten problém je v tom, že to zemědělství začíná ovládat finanční kapitál a ten se chová tvrdě ekonomicky, je to byznys a jeho nic jinýho nezajímá, než ten kladný výsledek. V praxi je to tak, že velká uskupení, finanční uskupení skupují zemědělské podniky a zkrátka hospodaří tak, jak potřebují, bez ohledu na to, co způsobují v té přírodě. Takže tu půdu vytěží a je jim jedno, zdali ztratí tu přirozenou úrodnost či nikoliv, protože oni v tom prostoru, kde hospodaří, nežijí, oni žijí úplně někde jinde a mají to jako zdroj peněz.
RNDr. Václav CÍLEK, CSc., geolog a klimatolog
--------------------
Co dělá ta organika? Ona sorbuje. My to dobře vidíme na rašelině, protože kilogram rašeliny na sebe naváže 6 litrů vody, to je prostě úplně jako neuvěřitelný. Ta organika na sebe nasaje jednak ty dusičnany, které pak jako hůř pouští, že jo, a taky vodu. Organika v té půdě je jednak tak jako všude možně, anebo, když to takhle zahodím, tak je mezi těma částečkama půdy, kde nasává vodu, ale taky od sebe někdy tu půdu oddaluje, takže ta půda tak jako dýchá a když přijdou deště, tak právě prostě si sami najdou to místo, kde můžou zasáknout. Organika zároveň živí všechny půdní tvory a ti půdní tvorové vytvářejí ty chodbičky a větší chodby pro žížaly, ještě větší chodby pro krtka, takže až několik desítek procent vody, která spadne při dešti, se vsakuje právě do těhle těch pórů.
redaktor
--------------------
Na rozsáhlých lánech pojíždějí stále těžší zemědělské stroje a jejich kola stále víc utužují půdu. Navíc globální změny klimatu situaci ještě zhoršují.
Ing. Jan VOPRAVIL, Ph.D., vedoucí Oddělení pedologie a ochrany půdy, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
--------------------
No to je v podstatě po erozi asi největší problém půd v České republice. Je to způsobeno mnoha faktory. Jednak pojezdy těžkých strojů, stavem půdy, nedodávku organické hmoty, což má vazbu na půdní strukturu, která potom snadno sesedá. Problém se týká až zhruba 45 % půd a zejména je utuženo dost často podhorničí. A potom ta půda funguje, místo toho, aby zadržovala tu vodu, tak funguje jako v podstatě nepropustná plocha. Ta půda u vodu nevsakuje, ta voda povrchově odtéká, pokud je to někde na svahu, tak potom to způsobuje vodní erozi a v podstatě takovej bludnej kruh, kdy výsledkem je další degradace půdy.
redaktor
--------------------
Je možné říct, že ta půda, že ta utužená půda se chová podobně jako beton?
Ing. Jan VOPRAVIL, Ph.D., vedoucí Oddělení pedologie a ochrany půdy, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
--------------------
Ano, velmi podobně se chová jako beton. A je to obrovskej problém i z toho pohledu, že když slyšíme, že jsou klimatické změny, že v podstatě nemáme zimy, tak na první pohled nám to možná nedojde, ale když půda promrzala do nějakých 80 centimetrů, metru dvaceti, tak samozřejmě i ty utužené horizonty vlastně díky obsahu trochu vlhkosti vody, byly roztrhány tím mrazem. A dneska když pře zimu mráz není, tak vlastně to utužení je ještě další rok horší a horší. To znamená i ty mrazy by v tomhle směru pomohly.
redaktor
--------------------
Půda se vytváří stovky let, je nějaké řešení pro zvýšení asorbce té půdy?
Ing. Jan VOPRAVIL, Ph.D., vedoucí Oddělení pedologie a ochrany půdy, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
--------------------
Ano, řešení jsou. Jde o to zase, jak na to bude reagovat dotační politika. Nicméně základem pro půdu je dodávání kvalitní organické hmoty. Pokud se dostane do degradované půdy poškozené, hrozí například kvalitní organická hmota, okamžitě na to reagujou půdní organismy, zlepšuje se půdní struktura a tím se zlepšuje ta retence vody v tom půdním profilu. A v podstatě podle našich zjištění po roce již je zhruba o 20 % vyšší. Máme víceméně spočítáno pro naše podmínky, že momentální retence díky degradacím půd, které jsou, tak je zhruba 5 miliard kubíků vody a pokud se dodá ta organická hmota, které je takovej iniciátor, takovej benzin, jako když se dodá do auta, tak úplně stejně do půdy, tak zhruba by se to do roka dalo zvýšit o jednu miliardu kubíků vody na celou Českou republiku.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/ /Otázky Václava Moravce, 25. 9. 2016/
--------------------
My, jak víme, jsme střecha Evropy, všechna voda odtud odtéká, žádná nepřitéká, máme pouze srážkovou vodu, takže hlavním úkolem je tady udržet vodu a těch, těch problémů, vy jste zmínil přehrady, ale my máme velký problém hlavně s udržením zemědělské půdy a lesní půdy, která má velmi díky, je poškozená erozí a má podstatně sníženou, možná na polovinu svojí schopnost držet vodu, a to jsou miliardy kubíků. Je to o mnoho víc než třeba je násobek vody, kterou zadrží dneska Vltavská kaskáda.
redaktor
--------------------
Co je vlastně klíčem k tomu udržení té vody v té krajině?
RNDr. Pavel PUNČOCHÁŘ, CSc., vrchní ministerský rada Ministerstva zemědělství
--------------------
Klíčem k udržení vody v krajině je dobrý stav půdy, členitost krajiny a větší množství vodních ploch, než tady zatím třeba máme.
redaktor
--------------------
Jaká je ta koncepce ministerstva?
RNDr. Pavel PUNČOCHÁŘ, CSc., vrchní ministerský rada Ministerstva zemědělství
--------------------
Tak koncepce ministerstva je podporovat retenci ve vodních nádržích a v rybnících, proto také vznikly dva otevřené programy, které už běží. Jeden je pro malé rybníky, žadatelé jsou obce, a mohou dělat rybníky, které slouží jako požární nádrže nebo k zadržení vody nad obcí a podobně. A ten druhý, ten je pro rybochovná zařízení a ty už jsou větší rybníky nad 2 hektary, takže myslím si, že máme co dohánět vzhledem k minulosti, kdy tady bylo před nějakými 300, 400 lety 76 tisíc rybníků a teď jich je jen 22 tisíc.
redaktor
--------------------
A co mokřady a tůně na zemědělských pozemcích? Díky bezhlavým melioracím z krajiny prakticky vymizely. Jejich obnova je zatím výjimečná.
RNDr. Mojmír VLAŠÍN, zoolog a ekolog
--------------------
Tady jsme u obce Božice na Znojemsku a jsme v nivě řeky Jevišovky, ta teče tady kousíček pod náma a vpravo se díváme na božický mokřad, který ovšem tady byl vybudovaný relativně nedávno, ještě v 90. letech tady byly poměrně málo úrodná pole. No, to bylo právě zajímavé, že na rozdíl od jiných obcí, kde je při budování mokřadů často velký odpor, kde se lidé domnívají, že to bude smrdět, že tam budou komáři, že to bude nehezké, tak tady se podařilo, že podstatná část místních řekla, že ten mokřad tady opravdu chce. A nejen to, dokonce i vlastní pozemky na to věnovali. No a teď jsme u toho mokřadu, tady jsou některé takové jezírky, ono to v průběhu roku vysychá, hladina se zvyšuje, snižuje, to je prostě dáno tím charakterem toho mokřadu, právě proto tady nejsou moc ryby, jsou tady především obojživelníci, vyskytují se tady samozřejmě vodní ptáci, rákosníci, datel tady bývá, občas volavky, a je to prostě plné života. Když to srovnáme s tím, co tady bylo předtím, tak to byla vlastně taková pustina. Tak ten mokřad má samozřejmě význam nejen proto, že je tady spousta života, ale i z hlediska vodního a tepelného režimu krajiny. Pole, zvlášť teďka v září, pokud jsou sklizená, tak se ohřívají na vysokou teplotu, řekněme, na 30, 40 stupňů a ten teplý vzduch stoupá vysoko do atmosféry a s sebou odnáší veškerou vlhkost, která už se zpátky nevrátí v podobě nějaké rosy, to znamená my o všechno to přijdeme. Zatímco mokřady jsou studené, jsou také vlhké, ale pokud se z nich odpařuje voda, zůstává nízko nad mokřadem, to jsou ty páry, mlhy na blatech, že jo, jak se všude říká, a tato vlhkost se v podobě ranní rosy opět vrátí zpátky na zem, a to je ta funkce těch mokřadů. My potřebujeme, aby nám ochlazovaly krajinu a aby nám zvlhčovaly krajinu, protože uvědomme si, že jedna třetina, víc než jedna třetina území České republiky je orná půda a všude na této orné půdě vzniká teplo, které je o dva řády energeticky vyšší než výkon Temelína, někde kolem 5 tisíc gigawatt, což je obrovská energie, kterou tato pole vlastně přeměňují ze slunečního záření na tepelnou energii a ta stoupá nahoru a krajinu nám vysušuje.
redaktor
--------------------
Každej den ubývá 15 až 17 hektarů půdy, která se proměňuje v betonové plochy a z těch ta voda velmi rychle odteče.
Ing. Jan VOPRAVIL, Ph.D., vedoucí Oddělení pedologie a ochrany půdy, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
--------------------
No, je to obrovský problém pro českou krajinu. Když to vezmeme historicky, tak od roku 1936 nám ubylo více jak jeden milion hektarů zemědělské půdy, většinou té nejkvalitnější, protože člověk se na ní historicky usazoval, no a to když přepočteme, kolik tato půda mohla zadržet kubíků vody v sobě, tak je to přes dvě miliardy kubíků vody nám ubylo.
Ing. Václav HLAVÁČEK, CSc., soukromý zemědělec Hustopeče, prezident Agrární komory ČR 1997-2005
--------------------
Jakou máme ochranu zemědělskýho půdního fondu? Nejkvalitnější bonita zemědělské půdy v KÚ Hustopeče byla prodána za, já nevím, pár korun a za zábor byl odvod za jeden hektar 19 800 korun.
redaktor
--------------------
A je tam dneska co?
Ing. Václav HLAVÁČEK, CSc., soukromý zemědělec Hustopeče, prezident Agrární komory ČR 1997-2005
--------------------
A stojí tam fabrika, která vyrábí konzervy pro psy a kočky.
redaktor
--------------------
I když se zvýšily odvody státu za vynětí ze Zemědělského půdního fondu, developery satelitních měst a výstavbu průmyslových zón na polích to nezastavilo.
Ing. Jiří HLADÍK, Ph.D., ředitel, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
--------------------
V Německu, tam to udělali zajímavou formou, tam řekli dobře, asi nezastavíme úplně ten rozvoj, za každý metr neprodyšně pokrytého povrchu budete platit ročně jedno euro natrvalo. A najednou se všechno mění, najednou jsou propustné plochy, jsou parkoviště, které dokážou propustit vodu, jsou zelené plochy v areálech, prostě ono to jde, takže já si myslím, že i tohle to je taková určitým způsobem výzva, když tedy trváš na tom, že to potřebuješ a musíš to zaasfaltovat, tak budeš trvale platit.
Ing. Jiří MÜLLER, vedoucí Odboru životního prostředí, Městský úřad Dačice
--------------------
Spolu s vysokými teplotami to už zanechává výrazné stopy na zdejší přírodě. Vidíme to na schnutí smrku a následném vlastně napadení kůrovcem, vidíme to na tom, že nám vysychají drobné vodní toky. Letošní rok byl přes léto trošku lepší, kdy teda ty srážky byly, ale bohužel ty srážky okamžitě spotřebovala vegetace.
Ing. Kamil KUPEC, jednatel, Městské lesy Dačice s.r.o.
--------------------
Myslím si, že lze hovořit o kalamitě, zejména v takovém místě zvaném Dačické kotlině dochází k tomu suchu velkému, kde nám za poslední dva roky už chybí zhruba nějakých 70 % srážek, který nám zde měly spadnout. Tím jsou ty smrkové porosty, zejména smrkové velice silně ohroženy.
redaktor
--------------------
V těchto nízkých polohách nemá smrk co dělat. Řešením by bylo vysazovat převážně listnaté stromy, dub, buk nebo javor. To ale naráží na ekonomiku. Pro listnáče musí lesníci budovat oplocenky, aby je nesežrala přemnožená vysoká zvěř. Stromky díky okusu ale rostou pomaleji a mnohdy hynou. Na jejich místě pak lesník vysadí to, co roste nejrychleji a nejlevněji - smrk. Navíc je český dřevozpracující průmysl dlouhodobě zaveden právě na tuto dřevinu.
Ing. Jiří MÜLLER, vedoucí Odboru životního prostředí, Městský úřad Dačice
--------------------
Jednou z možností, jak aspoň v krajině zmírnit sucho, by určitě bylo budování tůní v okrajích polí na zamokřených místech. Tady je příklad vybudovaných tůní z programu péče o krajinu. Tyhle tůně jsou staré asi 8 let a stalo se z nich vlastně takové přirozené centrum života tady tohlenctoho okolí, protože sem se stahuje v podstatě zvěř, ptáci, ale hlavně to žije obojživelníkama, vážkama, motýla tady v okolí a je to takovej nádhernej prvek a zároveň tu vodu v tej krajině drží. Kdyby takováhle tůňka byla u každýho většího lánu, tam kde je to mokřejší místo, bylo by to určitě dobrý.
redaktor
--------------------
Náklady?
Ing. Jiří MÜLLER, vedoucí Odboru životního prostředí, Městský úřad Dačice
--------------------
Náklad na jednu takovouhle tůň se pohybuje do 20 tisíc, mezi 10 až 20 tisícema, což je úplně minimální částka vůči tomu, co se třeba dává do rybníků, který by měly mít ekologickou funkci a přitom ta ekologická funkce těhlenctěch tůní je mnohonásobně vyšší.
RNDr. Pavel PUNČOCHÁŘ, CSc., vrchní ministerský rada Ministerstva zemědělství
--------------------
Jakákoliv přehradní nádrž poskytuje nejenom víceúčelovost, ale zabezpečuje skutečně překlenutí sucha anebo razantní omezení povodně. Soustava malých rybníků, nádrží anebo mokřadů vám v podstatě zásobování vodou, ať už je to pro pitnou vodu, pro průmysl, pro energetiku, nezajistí. I světový trend je pro velké spotřeby na energii, velké spotřeby pro zemědělství jedině velká nádrž.
redaktor
--------------------
Velké nádrže ale nejsou účinným nástrojem boje proti suchu. Základem je voda v celé krajině.
RNDr. Václav CÍLEK, CSc., geolog a klimatolog
--------------------
Já ty přehrady nezavrhuju, jo, jsou místa, kde jsou doopravdy nutná, kde jsou nutné jako zdroje pitné vody pro nějaké prostě větší aglomerace, ale z hlediska celkového hospodaření s vodou je to až poslední inštance. Nejdřív bychom se měli snažit vyčerpat ty možnosti, které nám sama krajina dává, to znamená zejména ta houbovitost té krajiny daná vsakováním vody na polích, potom různé malé vodní nádrže a teprve nakonec ty přehrady.
