Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, a teď se půjdeme podívat na místa s historicky nejčastějším výskytem sucha a nedostatkem vodních zdrojů. Ukazuje je mapa Českého hydrometeorologického ústavu, a to na základů údajů z let 1961 až 2000. Lokality s největším rizikem sucha jsou označeny červeně. Jak vidíte, patří tam Morava mezi Brnem, Olomoucí a Zlínem, území na západ od Hradce Králové a nebo lokality mezi Prahou, Ústím nad Labem a Karlovými Vary. Naopak bez ohrožení jsou hlavně hory, Šumava, Jizerské hory, Jeseníky a nebo Beskydy. A hlavním hostem dnešní Devadesátky není nikdo jiný než ministr zemědělství Marian Jurečka. Hezký večer přeju.
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Dobrý večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pojďme rovnou k dotazům diváků. Divák Martin se vás ptá: "Nejsem expert, ale mám dojem, že současné problémy jsou mimo jiné důsledkem chyb učiněných hluboce v minulosti. Lze vůbec dnes přijít s nějakým opatřením, které přinese skutečně významný efekt v horizontu kratším, než 50 let?"
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já jsem přesvědčen, že jsme schopni přijít s opatřeními, které budou rychlejší. Z těch opatření, které vy jste vyjmenoval v počátku, já bych řekl, to nejdůležitější opatření, které pro nás stavíme, je změna přístupu hospodaření na zemědělské a lesnické půdě. Tam leží ten klíč pro to, abychom opravdu dokázali vodu zadržet v krajině daleko lépe, než doposud, a tady chystáme od 1. ledna příštího roku zásadní změnu v tom, že na zemědělce budeme mít vyšší nároky na osevní postup, to znamená na střídání plodin, na to, aby půda měla v budoucnu vyšší podíl organických látek, to znamená, měla vyšší absorpční kapacitu, budeme také vyvíjet, respektive od toho 1. ledna budeme také chtít menší půdní bloky na svažitých pozemcích, takže tady v těchto opatřeních začínáme už teď, stejně jako už teď v tomto čase, teď zrovna dobíhá příjem žádostí právě na opravy, ale i budování nových například rybníků v České republice.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Budeme tu mít i šéfa Agrární komory, tak uvidíme, jak se mu to bude líbit. Ten efekt těch opatření, když tedy zemědělci změní chování, znatelný bude kdy? Divák zmínil horizont 50 let, to, předpokládám, je příliš dlouhá doba.
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Změna hospodaření na půdě se může projevit opravdu velice rychle, 2, 3, 4 roky už ten osevní postup, pokud otočíme, pokud tam dostaneme vyšší podíl například pícnin nebo tam dostaneme obecně hlouběji kořenících plodin, meziplodin, které přispějou k zvýšení organické hmoty v půdě, tak ten efekt se může dosahovat nebo může se projevovat poměrně hodně rychle.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ono je možná už po dvanácté, ani ne tak za pět minut dvanáct. Dnes vás velmi ostře ve vysílání čtyřiadvacítky kritizoval, myslím obecně politiky, klimatolog Jan Pretel. Řekl: "Upozorňovali jsme na ten problém už v roce 2008, potom začalo sucho kulminovat a všechny roky počínaje rokem 2012 byly suché. Politici však se zpožděním řešili problematiku povodní, místo, aby se s předstihem zabývali suchem. Odborné materiály k tomu měli." Tak nepřicházíte s křížkem po funuse?
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já s tou kritikou souhlasím a já jsem ještě před 2,5 lety byl normální řadový občan této republiky, který na toto neměl přímý vliv. Tyto rozhodnutí ovlivnit. My se teď snažíme ty věci, řekněme, napravovat, například byla již zmíněna ta povodňová opatření, tak my se snažíme i v rámci budování protipovodňových opatření tyto opatření kombinovat, aby například, když děláme někde suchý polder, tak propočítáváme si ten suchý polder, nemůže plnit i alespoň nějakou minimální zásobní funkci, aby mohl nadlepšovat ty průtoky v dobách sucha.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Přesto jste se dnes na vládě neshodli, připomínám, že ta nedohoda je jak hradit ta účinná opatření, jestli, co z evropských peněz, co z tuzemského státního rozpočtu, proč se na tom nedohodla už meziresortní pracovní skupina, proč ten dvoutýdenní odklad?
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Protože tam samozřejmě naši náměstci nedokázali najít stoprocentní shodu. My s panem ministrem životního prostředí dlouhodobě nebo od začátku spolupracujeme velice věcně, takže já věřím, že teď my, když si na to sedneme, samozřejmě přizveme k tomu i naše náměstky, ale ...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Měli jste měsíce na to, abyste na to sedli.
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já musím říct, že ty připomínky opravdu nejsou tam dramatické, jenom je potřeba si ještě vyjasnit, kde přesně povede ta linie mezi tím, co financujeme z národních zdrojů, u kterých opatření a co z operačních programů obou dvou ministerstev, takže to není nic zásadního, žádné zásadní zdržení v tom kontextu toho, že teď rok a půl naše resorty ještě před tím, než bylo sucho 2015, začalo dělat tyto koncepční materiály, takže 14 dnů už není zásadní době na to, abychom našli ještě tu shodu na těch posledních detailech.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ustoupíte vy a nebo Richard Brabec? Tedy dá se čekat, že víc těch opatření bude hrazeno z evropských zdrojů, anebo z národních prostředků?
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já především věřím, že my spolu s Richardem Brabcem najdeme hlavně to konstruktivní řešení, tak ať je to co nejvíce efektivní.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A cíl je tedy hradit co nejvíc z čeho? Z evropských peněz, nebo z národních zdrojů?
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Samozřejmě, že cíl je co nejvíce efektivně využít evropské zdroje, abychom operační programy smysluplně vyčerpali, ale už dnes díky tomu, že ty programové dokumenty jsou napsány, jsou notifikovány, tak zdaleka ne všechna opatření, která potřebujeme realizovat, jsme schopni profinancovat z evropských operačních programů.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Když tedy 2,5 miliardy každý rok v následujících letech, jak velká část z evropských peněz?
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Tak pan ministr hovořil zhruba o těch 7 miliardách, které oni tam mohou mít, míti v rámci Operačního programu Životní prostředí. U nás v programu rozvoje venkova a Operačním programu Rybářství můžeme také některé věci zafinancovat. Tady se bavíme zase jenom o řádech jednotek miliard za celé období a ty nároky jsou daleko vyšší. Kdybychom se začali bavit o meliorační síti, o potřebách investic do závlahových systémů, to jsou opravdu obrovské částky, které se tady prostě v minulosti neinvestovaly.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
K penězům se ještě dostaneme, teď vás předám do rukou naší asistentky Žanety, protože můžete s diváky chatovat. Těch dotazů opravdu chodí velmi mnoho. Já připomenu cestu, jakým způsobem můžete s ministrem Marianem Jurečkou chatovat www.hydeparkct24.cz, dotazy samozřejmě posílejte taky přes Facebook a Twitter Hyde Parku a stále můžete taky natáčet videa a posílat přes aplikaci iReportér. No, a kolegyně Karolína Jelínková teď připomene loňské sucho, bylo totiž obrovské. Karolíno.
Karolína JELÍNKOVÁ, redaktorka
--------------------
Hezký večer. Pěstitelé, lesníci, hasiči a vlastně vůbec všichni v Česku pocítili právě to loňské, extrémně horké léto. Zemědělcům způsobilo rekordní sucho škody za skoro 3 miliardy korun. Nejvíc trpěly brambory, kukuřice nebo cukrová řepa. Dařilo se ale naopak obilninám a rostla také sklizeň ovoce. Lesníkům zase uschly sazenice stromů, třeba v jižních Čechách šlo o stovky tisíc sazenic a škodu v řádu milionů. Kvůli suchu se ale taky enormně přemnožil kůrovec. Na trh se tak často dostávalo poškozené dřevo, jehož cena byla až o čtvrtinu nižší. Hasiči, ti se po celé léto prakticky nezastavili. Jen v červenci a v srpu zasahovali téměř u 5 900 požárů, což bylo nejvíc za vůbec posledních 20 let a přibližně dvojnásobek ve srovnání s rokem 2014. S hašením jim pomáhaly také vrtulníky a armáda. Extrémní vedra se ale projevila i snížením průtoků většiny řek. Mnoho toků zaznamenalo nejmíň vody od dob pozorování, problémy měli i lidé se studnami, na řadě míst vyhlásily úřady zákaz odběru povrchových vod. V síti podzemních vod v polovině srpna klesly bezmála tři pětiny vrtů na velmi nízké úrovně a hladina podzemní vody je velmi nízká i v současnosti. Vedra, která atakovala až 40 stupňů, způsobovala i značné zdravotní komplikace, hlavně tedy starším nebo chronicky nemocným lidem hrozila dehydratace a další potíže spojené právě s přehřátím organismu. V ovzduší navíc stoupala koncentrace ozonu, která působila podráždění očí a dýchacích cest.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Karolína Jelínková. Děkujeme. Hezký večer. A dalším hostem Devadesátky je můj kolega z meteorologického centra České televize Michal Žák. Michale, přeju hezký večer.
Michal ŽÁK, meteorolog ČT
--------------------
Dobrý večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
I tebe se ptají diváci, kupříkladu divačka Laura se ptá: "Za jak dlouho by sucho mohlo ohrožovat náš život?"
Michal ŽÁK, meteorolog ČT
--------------------
Tak na tu otázku bychom asi mohli odpovídat poněkud delší dobu, ale nemáme asi tolik času. Já bych to řekl takto, pokud bychom nepřijali žádná adaptační opatření, která tedy nějakým způsobem by přizpůsobila naše konání, hospodářství, průmysl, tomu suchu, tak se domnívám, že tak někdy kolem poloviny století bychom už mohli začít trpět v některých obdobích třeba nedostatkem potravin, který by závažně mohl dopadat na obyvatele.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Karolína už zmínila to aktuální varování Českého hydrometeorologického ústavu, jak podzemních, tak povrchových vod je už v tuto chvíli méně, než bývá v tuto dobu obvyklé. Jak výrazný je ten úbytek?
Michal ŽÁK, meteorolog ČT
--------------------
Tak ten úbytek je poměrně výrazný. Když se podíváme na ty mělké vrty, tak v tuto chvíli nebo v těchto dnech je zhruba víc než třetina buď pod normálních, nebo silně pod normálních, u některých těch případů je dokonce ten stav mimořádně pod normální a pouze zhruba 40 procent má ten stav normální, nebo lehce nad normální, to znamená, tam ta situace je opravdu poměrně vážná, dokonce, když to srovnáme s minulým rokem ve stejné době, tak tam situace byla poněkud lepší, zhruba o 20 procent víc bylo tehdy těch vrtů na té normální nebo lehce nad normální úrovní.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, a co je z toho možné vyvodit? Teď v polovině května je možné jednoznačně dojít k závěru, letošní sucho bude ještě horší než to loňské?
Michal ŽÁK, meteorolog ČT
--------------------
Určitě to není možné odvodit, protože ten další průběh toho letošního sucha bude záviset na celé řadě faktorů. Samozřejmě tím hlavním faktorem číslo jedna je počasí, respektive srážky, jak se budou vyvíjet srážky v příštích týdnech, v příštích měsících. To, co zatím víme, zhruba do konce měsíce května podle těch posledních modelových předpovědí nás žádné vydatnější deště nečekají. Čekáme pouze přeháňky, bouřky nebo nějaký občasný déšť, což je spíše záležitost lokální, která rozhodně tu situaci nevyřeší nebo nějaký způsobem nezlepší. Pokud jde o prognózy na léto, tam je to samozřejmě poněkud problematické, zejména v tom dlouhodobějším výhledu. Zatím ty modely, které jsou k dispozici, ty sezonní modely ani nepreferují srážkově nadprůměrné, průměrné nebo podprůměrné léto, takže opravdu pokud mám být korektní, tak toho moc o tom, jak to bude se srážkami v průběhu letošního léta vypadat, nevíme, ale na druhou stranu, jak se říká, štěstí přeje připraveným, takže je asi lepší počítat spíše s to u méně příznivou variantou.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A jasno bude až opravdu v létě nebo když bychom se tady sešli kupříkladu na konci června, v polovině června, byli bychom moudřejší?
Michal ŽÁK, meteorolog ČT
--------------------
Tak na konci června bychom určitě byli moudřejší, protože ta rozhodující část, řekněme, těch srážek, která je důležitá třeba pro zemědělství, ta by už v té době měla spadnout nebo byla by aspoň v takovém tom horizontu, na který se dá spolehnout z hlediska předpovědi. Samozřejmě, pokud jde třeba o sucho na řekách, o to hydrologické sucho nebo situaci s podzemními vodami, tam je ten proces vlastně kontinuální, takže tam vyloženě jasno bude opravdu spíše až v podzimních měsících.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A ještě mě zajímá jedna věc. V posledních letech jsme svědky extrémních jevů, na jedné straně sucho, na druhé straně velká voda, předpokládám, že jsou to dvě strany téže mince, že jsou to spojené nádoby. Jak moc?
Michal ŽÁK, meteorolog ČT
--------------------
Do jisté míry ano. Souvisí to vlastně se změnou klimatu a s jejími projevy, které pozorujeme, ke kterým dochází v České republice a samozřejmě jsou to i projevy té změny klimatu, před kterými třeba klimatologové varovali, respektive na ně upozorňovali už před 20 lety. Takže není to nic, co bychom, s čím bychom úplně nepočítali. Samozřejmě ty povodně, situace je taková, že občas může jeden rok přijít třeba i několik povodňových epizod a následný rok může přijít sucho, takže ono, jestli prostě dochází k té kumulaci do krátkých dob, to není úplně jasné, ale na druhou stranu spíše je jistá tendence k prohlubování té extremity, zesilování.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak a jenom v rychlosti k tomu dotaz Viléma Hajného: "Jak rychle se tyto extrémy mohou vlivem změny klimatu střídat? A budou stále častější?"
Michal ŽÁK, meteorolog ČT
--------------------
Tak to střídání, to už jsem trošku vlastně řekl. V podstatě samozřejmě sucho je delší epizoda povodně to je, stačí několikadenní déšť a máme v nepříznivých podmínkách nějakou velkou vodu, výraznou povodeň, takže tam ta doba opakování nebo ta frekvence střídání může být poměrně velká. Ale spíše bych se dostal k tomu, jestli budou častější. Podle těch prognóz klimatu, podle těch klimatických modelů a scénářů vývoje, které jsou k dispozici, musíme říci, že ano, že opravdu ta frekvence výskytu sucha bude růst, u těch povodní pravděpodobně také.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Michal Žák, pro tuto chvíli děkuju, Michale. Zatím hezký večer.
Michal ŽÁK, meteorolog ČT
--------------------
Rádo se stalo.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, a teď vám ukáži fotografii, která jasně demonstruje problém sucha. Jsou to dvě fotografie, na obou fotografiích je stejná přehrada, konkrétně Žermanice na Frýdeckomístecku. Čeho si ale naprosto jasně všimnete, je výška hladin. Zatímco ten obrázek vlevo je z 19. května roku 2012, tehdy hlásila vodní nádrž plný stav. No, a fotka vpravo, ta už potom pochází z letošního 4. února. Právě tehdy byla hladina v přehradě na historickém minimu, tedy radikální rozdíl. No, a já už mířím do Brna za Miroslavem Trnkou, bioklimatologem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, a taky vědcem z Mendelovy univerzity v Brně. Zdravím vás, hezký večer.
Miroslav TRNKA, bioklimatolog, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Mendelova univerzita v Brně
--------------------
Dobrý večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Co je podle vás hlavní příčinou současného sucha? Myslím tím nejen kupříkladu toho loňského sucha, ale problémů sucha v dlouhodobém horizontu?
Miroslav TRNKA, bioklimatolog, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Mendelova univerzita v Brně
--------------------
Tak on to řekl už pan doktor Žák, my zažíváme poměrně zajímavou, z klimatologického pohledu, dobu, kdy nám roste potřeba vody v krajině, zvyšují se teploty, v jarních měsících roste sluneční záření, klesá relativní vlhkost vzduchu, to všechno podporuje výpar, a také rostliny více v těchto podmínkách vydávají vody a současně srážky zůstávají de facto na stejné úrovni, jako byly v první polovině dvacátého století.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Víceleté sucho není úplně nová záležitost. Když se podíváme do nedávné minulosti, roky 71 a 73, 82 až 84, 89 až 92, to stávající sucho, to je s těmi dřívějšími srovnatelné nebo je větší?
Miroslav TRNKA, bioklimatolog, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Mendelova univerzita v Brně
--------------------
Porovnávat jednotlivé epizody sucha je vždycky trochu ošidné. Já bych tady řekl, že když půjdeme ještě dále do minulosti, tak jsme nepochybně zažívali na našem území i sucho, které by z dnešního pohledu mělo skoro katastrofální dopady, třeba v šedesátých letech devatenáctého století. Jinými slovy, sucho na našem území je v podstatě doma, patří k našemu klimatu, nicméně také je pravda, když jsme analyzovali vývoj sucha zhruba v posledních 500 letech, že těch, ty poslední dekády jsou neobvyklé, jsou neobvyklé tím, že suchá je, sucho je častější, trvá déle a zdá se, že zčásti i ta doba mezi jednotlivými epizodami se zkracuje.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Lenka Nová se na Facebooku ptá: "Umíme s vodou hospodařit? Kde se nejvíc plýtvá, v zemědělství, v domácnostech a nebo ve výrobě? Z vašeho pohledu.
Miroslav TRNKA, bioklimatolog, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Mendelova univerzita v Brně
--------------------
To je otázka nepochybně zajímavá a často si lidé kladou, ale musíme rozlišovat. My v domácnostech, v podnicích hospodaříme s jinou vodou, to je voda pitná většinou nebo v naprosté většině. Ta pochází právě z těch vodních nádrží, které primárně závisí na vlastně povrchovém odtoku, na tom, kolik naprší vody a kolik vody v těch nádržích zadržíme a jak dlouho uplyne mezi těmi srážkovými epizodami. V zemědělství, tam na našem území o spotřebě vody jako takové až tak mluvit nemůžeme, protože poměrně malou, pouze malé procento plodin uměle zavlažujeme, většinou právě závisíme na atmosférických srážkách, takže ano, zemědělství vodu potřebuje a zemědělství ji krajně využívá, nejvíce proto, že zabírá největší plochu v krajině, ale, a samozřejmě jsou tam obrovské rezervy v tom, co bychom mohli s vodou dělat, jak bychom jí mohli, řekněme, lépe zadržet a hospodařit s ní tak, aby nám vydržela déle. Nicméně pořád platí ta, ta základní rovnice. Pokud krajina nebo pokud klimatické podmínky jsou takové, že rostou, roste potřeba vody a současně zůstávají stejné srážky, tak ve výsledku té vody prostě v krajině se nám bude nedostávat.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
My jsme už v úvodu Devadesátky divákům ukazovali mapu Českého hydrometeorologického ústavu, kde byly jasně patrny území, patrna území, která jsou nejvíce ohrožena suchem, mimo jiné jižní Morava, a taky střední Čechy. Máte pro to vysvětlení?
Miroslav TRNKA, bioklimatolog, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Mendelova univerzita v Brně
--------------------
Tak ten důvod je jednoduše klimatologický. V těchto oblastech je největší rozdíl mezi potřebou krajiny a srážkami. Jinými slovy, srážek tam padá relativně málo a vody by ta krajina byla díky vyšším teplotám a slunečnímu záření schopna spotřebovat nejvíce a shodou okolností v letošním roce je to trochu, když jsme řešili na počátku, jak ta epizoda sucha letos vypadá, tak letos ta jižní Morava je na tom relativně dobře, když se podíváte na naše webové stránky intersucho.cz, tak tam zjistíte, že opravdu jižní Morava je na tom poměrně dobře a právě ty české oblasti už teď nám zemědělci a naši respondenti hlásí, že začíná se projevovat nedostatek vlády, v podstatě na západ od Prahy v podobě, která už začíná se projevovat i v zemědělské výrobě. Někteří agronomové mají obavy o, řekněme, produkci a vlastně zapojenost některých porostů, takže ta situace je trochu jiná, než byla v loňském roce, kdy to, ty postižené oblasti se v podstatě přesně naopak lišily, kdy v Čechách v tuto dobu bylo té vody o něco více než na Moravě.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, a teď mě zajímá, jestli je skutečně v lidských silách ovlivnit to stávající nebezpečí sucha z dlouhodobého hlediska, nebude každé opatření víceméně plácnutí do vody, i když to je asi nemístné srovnání.
Miroslav TRNKA, bioklimatolog, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Mendelova univerzita v Brně
--------------------
Tak aby tam ta voda, abysme měli do čeho plácat, ale první odpověď je ta, nám nezbývá nic jiného, než ta opatření najít, protože bez vody v krajině nemůžeme přežít, současně si musíme uvědomit, že pořád žijeme v krajině, kde té vody je relativně dost v srovnání s jinými oblastmi, přesto se dostáváme z té komfortní zóny, kterou jsem doposud měli, kdy v podstatě ta voda, která sem přicházela, tak víceméně kryla ty potřeby, a teď díky měnícímu se klimatu se ta vlastně rovnováha vychyluje a je zcela logické, že prostě nám voda dochází v krajině dříve než v minulosti, protože vegetace vegetuje dřív, zhruba dneska o 14 než před 50 lety a za těch 14 dnů spotřebuje vodu, která by jinak prostě pokryla dva týdny v létě, a proto se sucho prostě, to je jeden z důvodů, proč se se suchem setkáváme častěji. Ta krajina je náchylnější, protože máme menší zásoby, současně už jak i mluvil pan ministr, se zhoršila schopnost půdy vodu zadržet, a to je, to vždycky byl ten druhý klíčový zásobník, který nám umožnil přežít od zimy do zimy ve volné krajině, protože ve většině těch oblastí, které jste zmiňoval, ať jsou to Čechy nebo Morava, tak je vody v létě vždycky méně, než ta krajina potřebuje, i když jsou normální srážky a vždycky to vykrývala zásoba vody v půdě. Pokud ta půda má horší vlastnosti, no, tak nebude té vody tolik zadržovat a v důsledku toho bude častější sucho, ale protože se mění klima, tak máme v podstatě dvě, pouze dvě možnosti a obě dvě, k oběma musíme přistoupit. Zaprvé udržet tu změnu klimatu v rozumných mezích, protože jinak hrozí, že se dostaneme do situací, které pro nás nebudou řešitelné a současně hledat postupně efektivní adaptační opatření, která nám umožní v té krajině dál hospodařit a dál existovat.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Rozumím. Miroslav Trnka, díky moc. Hezký večer do Brna.
Miroslav TRNKA, bioklimatolog, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Mendelova univerzita v Brně
--------------------
Vám taky. Na shledanou.
