Bruntálsko – Největší kůrovcová kalamita v historii na území Lesní správy Bruntál ani zdaleka nekončí. Přišlo totiž rojení letošní druhé generace kůrovce, a nelze tedy vyloučit, že kalamita ještě nabere na obrátkách.
Stromy napadají dva druhy kůrovce. Ten první se odborně jmenuje lýkožrout smrkový a jedná se o původní druh, který vytváří tak zvaná kůrovcová ohniska, protože se příliš nerozlétává. Druhým je lýkožrout severský, který k nám pronikl zhruba před dvaceti lety. Ten žije spíše ve vrcholových částech stromů a uniká tak dlouho pozornosti. Je mnohem nebezpečnější, protože se rozlétává do velkých dálek, rychleji se šíří a napadá oslabené stromy uvnitř porostů. Lesníci se snaží hubit kůrovce všemi možnými prostředky. Instalovali v lesích na dva tisíce plastových lapačů, které lákají brouky feromony, a připravili tisíce lapáků – záměrně pokácených stromů, které jsou po náletu kůrovců asanovány odkorněním. Letos poprvé zkoušejí insekticidní sítě, které kůrovce likvidují. Celkový počet různých ochranných opatření je několik desítek tisíc. „Nakoupili jsme na zkoušku deset stometrových sítí k hubení kůrovců. Náš dodavatel koupil další stovku a zabezpečuje jimi skládky vytěženého dříví, než je stačí odvézt z lesa. Mohu říci, že sítě se zatím osvědčují," řekl bruntálský lesní správce Milan Pospíšil. Náklady na potlačení kalamity lze zatím jenom odhadovat, v každém případě jde řádově o miliony korun.
Na území lesní správy Bruntál pracuje v období letové aktivity kůrovce až dvacet mobilních těžebních uzlů, tzv. harvestorů, což je největší jejich soustředění v republice. S kalamitou se také potýkají desítky dřevorubců, kteří přijeli i z velké dálky. „Sehnat dnes dřevorubce a hlavně koně, to je malý zázrak. No a bez koní se v našich podmínkách neobejdeme. Bez koní a dřevorubců to prostě nejde," postěžoval si Milan Pospíšil.
Lesníci bojují s kůrovcem ze všech sil. Svůj boj ale zatím spíše prohrávají. Kůrovci dávají smrkovým porostům už jenom jakousi symbolickou ránu z milosti. Stromy totiž oslabilo dlouhotrvající suchu. Do takto oslabených stromů často proniká houba václavka, která napadá kořenový systém a dále stromy oslabuje. Po ní nastupují kůrovci, kteří dílo zkázy dokončí. „Pokud nám výrazně nepomůže příroda, tak máme jen malou šanci. Ta pomoc by znamenala nejméně dvě deštivá léta a dvě sněhové zimy. Dlouhodobý deficit vláhy v půdním horizontu je vlastně prvotní příčinou dnešní kalamity," vysvětlil lesní správce Pospíšil.
Současný stav smrkových porostů je nejen na Brutálsku, ale na většině Moravy a Slezska podle lesníků velmi vážný. Pesimisté dokonce tvrdí, že nejpozději do deseti let smrk z podhůří úplně zmizí.
