Mnoho šumavských podnikatelů přičítá suchému lesu pokles návštěvnosti. Ale v branži lze slyšet i hlasy opačné

Značná část obyvatel šumavských obcí nebo tamních podnikatelů se zlobí na aktivisty, kteří se snaží zabránit, aby se u Modravy kácelo kvůli kůrovci. Zastáncům bezzásahového režimu mnozí podnikatelé i starosta Modravy Antonín Schubert přičítají pokles návštěvnosti. Někteří provozovatelé penzionů účastníky modravské blokády údajně odmítali ubytovat.

Vedle těch, kteří aktivistům a bývalému vedení správy parku vyčítají prosazování divočiny, ale někteří obyvatelé včetně podnikatelů stojí na jejich straně. Patří k nim například majitel penzionu na Špičáku Petr Ješátko. Ten dokonce ani nevěří často opakovanému argumentu, že by na tom Šumava byla lépe, pokud by do správy parku mohly více mluvit zástupci obcí. „Stačí se podívat, co se stalo ze Železné Rudy,” upozorňuje na známé městečko, kterému vzaly kouzlo herny, tržnice nebo erotické podniky.

Pětašedesátiletý muž odmítá, že by například stromy uschlé po napadení kůrovcem návštěvníky odpuzovaly. „Lidi k nám jezdili, aby se dívali na bezzásahové území. Líbilo se jim, jak se tam příroda mění,” tvrdí Petr Ješátko. Zdůrazňuje, že lidé v poslední době negativně reagovali na informace, že se i v dosud bezzásahových oblastech budou kvůli kůrovci porážet stromy. „Říkali, že nejsou zvědaví na vykácené holiny nebo těžké stroje, které budou v lese jezdit,” říká.

Podnikatel prohlašuje, že nepřítelem turistiky na Šumavě není kůrovec, ale nynější vedení správy národního parku v čele s ředitelem Janem Stráským. „On si hraje na to, že likviduje kůrovce. Ale já jsem bývalý lesák a myslím, že pan Stráský proti kůrovci dělá méně obranných opatření, než tomu bylo loni,” prohlašuje podnikatel.

Vyjádření starosty Modravy Antonína Schuberta, že kvůli kůrovci o třetinu klesly počty návštěvníků oblasti, Petr Ješátko pokládá za nepravdivé. „Vemte si, jak vypadaly loni Srní nebo Modrava? Byly narvaný lidma,” kroutí podnikatel hlavou. A zdůrazňuje, že pokud něco návštěvníky Šumavy odrazuje, pak jsou to především příliš vysoké ceny v některých pohostinských zařízeních.

Petr Ješátko je přesvědčen, že Národní park Šumava byl dosud pro obce přínosem. „Například Kašperské Hory brečí a stěžují si, že mají v parku lesy. Ale za to dostávají ročně asi třináct milionů dotaci,” upozorňuje.

Podnikatel ujišťuje, že les, kde jsou stromy uschlé po napadení kůrovcem, nepředstavuje žádnou zhoubu. „Je to naopak atraktivní. Lidi se na tohle jezdili dřív koukat do bavorského parku,” uvádí.

Petr Ješátko připomíná, že kvůli kůrovci byly suché stromy na Šumavě od devadesátých let. „Například u Plešného jezera je ale krásně vidět, jak se příroda obnovuje. Nebo se podívejte na Prášilské jezero. Před patnácti roky tak dobře nevypadalo a dnes je na Šumavě nejkrásnější,” přesvědčuje Petr Ješátko.

Jsou proti kácení

Bedřich Moldan bývalý ministr životního prostředí »Tady stromy padat nemají V bezzásahových zónách je absolutní nesmysl kácet, a to jak z hlediska přírodovědeckého, tak i lesnického. Navíc se mi nelíbí systém, který přijalo vedení parku: není jednoduché určit, jaké stromy se mají kácet. Pochybuji, že by šlo o to zabránit šíření kůrovce. Navíc to vedení zdůvodňuje naprosto nesmyslnými důvody, jako je ochrana majetku Kašperských Hor nebo tím, že je to pro „dobrou věc”. Kašperské Hory jsou odsud pět kilometrů daleko, situace tady tu tamní nemůže vůbec ovlivnit. Je naprosto nehorázné a nelíbí se mi, že mi tu před očima mění tabule, které určují první zónu! Dělají to se zdůvodněním, že informace na nich není úplná a musí zde uvést, že je nutné v zájmu národního parku také chránit osobní majetek. To ale absolutně nesouvisí s národním parkem. Ze zapojení policie do této záležitosti jsem osobně dost znechucen, připomíná mi to doby dávno minulé. Je to špatně.

Jakub Hruška předseda stínové vědecké rady NP »Vybrali si špatný paragraf Podporujeme efektivní a opodstatněné zásahy proti kůrovci, ale vytěžením lokality u Ptačího potoka dojde k poškození unikátního ekosystému horského lesa, aniž by se šíření kůrovce do nižších poloh zabránilo. Ptačí potok se totiž nachází již za současnou linií šíření kůrovce. Jsme dlouhodobě toho názoru, že Správa Národního parku Šumava nemůže v tomto území postupovat podle paragrafů 32 a 33 lesního zákona, týkajících se zasahování proti kalamitním škůdcům. Správa naopak není podle platné legislativy ochrany přírody oprávněna tyto zásahy provádět. Vyzýváme pana ředitele Stráského, aby se začal chovat jako ředitel národního parku a ne jako ochránce ekonomických zájmů obcí. Je třeba ukončit nesmyslné zásahy u Ptačího potoka a bezodkladně zahájit diskusi s odborníky o způsobech ochrany lesů v národním parku proti kůrovci tam, kde je to nutné a především efektivní.

Jsou pro kácení

Antonín Schubert Svaz obcí NP Šumava »Aktivisté dělají politiku Správa Národního parku Šumava zahájila v lokalitě Na Ztraceném asanaci kůrovci napadených stromů ve II. zóně ochrany přírody NP Šumava, aby tak zabránila následným rozsáhlým škodám na lesním ekosytému, zejména zcela zbytečnému kácení a tím i nežádoucí tvorbě lesních holin. Svaz obcí NP Šumava nepředpokládá, že by organizátoři a účastníci aktivistické blokády Na Ztraceném respektovali usnesení Okresního soudu v Klatovech, povinnosti Správy NP Šumava při správě státního lesního majetku, anebo oprávněné obavy majitelů lesů ohrožených kůrovci z lesů národního parku. Ekologičtí aktivisté budou naopak, ve spojení se spřátelenou politickou reprezentací za podpory názorově spřátelených vědců, politicky profitovat na mediálním zájmu o toto šumavské téma a události již ukázaly, že pro splnění svých ideálů použijí jakékoliv prostředky, včetně použití matek s dětmi, což je za hranicí jakékoliv dosavadní praxe. Aktivisté Na Ztraceném se prezentují jako lidé, kteří dnes brání činnostem, které za ředitelování tzv. ekologických ředitelů Aloise Pavlíčka a Františka Krejčího záměrně přehlíželi, anebo se kterými, z důvodu že tehdejším ředitelem správy parku nebyl Jan Stráský, souhlasili.

Petr Smutný krajský radní pro životní prostředí »Tohle je záchrana lesa Myslím, že zákrok proti blokádě u Modravy by oprávněný, protože správa národního parku a potažmo i ministerstvo životního prostředí rozhodly, a to rozhodnutí je třeba respektovat. V oblasti Ptačího potoka je druhá zóna národního parku, takže tam není žádný důvod vyhlašovat bezzásahové území. Jsem přesvědčen, že se tam zasahovat má. Jestliže porazíme nyní tři tisíce smrků, tak jich deset tisíc zachráníme. Nedovedu si představit, že by někdy mohla Modrava být v suchém lese. Symbol Šumavy v suchém lese? Podobná blokáda se odehrála před lety na Trojmezné za ředitele správy parku Ivana Žlábka. Kdyby tehdy ministr ředitele podržel, mohla být dnes Trojmezná zelená.