Podle ministrů obrany a životního prostředí Martina Stropnického a Richarda Brabce (oba ANO) probíhá příprava k vytvoření Chráněné krajinné oblasti Brdy podle harmonogramu. Vojenský újezd bude k začátku roku 2016 zrušen a panenskou přírodu budou místo vojáků střežit ochranáři. "Musím s uspokojením konstatovat, že termín stihneme. Vše pokračuje, jak jsme si plánovali," řekl na tiskové konferenci Stropnický. Se starosty obcí se domlouvají poslední detaily transformace prostoru. Podle ministra obrany je především na nich, jak si ochranu území pohlídají.
"Mluvíme velmi podrobně o dopravním režimu, vybudování záchytných parkovišť, turistickém značení, převodu majetku z ministerstva, způsobu hospodaření v lesích či o vodních zdrojích," vypočítal projednávané body Stropnický. Některé změny budou podle něj probíhat až po vyhlášení CHKO. Podle stanoveného plánu probíhá i pyrotechnická očista prostoru, zatím je vojenské munice 35 procent prostoru. "Stihneme to do konce roku 2017, jak nám ukládá zákon," dodal ministr.
Převážná část Brd leží jen ve třetím ochranném pásmu, kde není striktní zákaz výstavby. "Záleží na obcích a jejich starostech, jak si tato území dokáží uhlídat," tvrdí Stropnický. Ministerstvo životního prostředí počítá s tím, že do nejcennějších míst zůstane turistům vstup zakázán. Na nově zpřístupněném území by se podle odhadů mohlo vybudovat až 500 kilometrů cyklotras. V prvním roce fungování CHKO povedou po nynějších zpevněných komunikacích, do budoucna se ve spolupráci s obcemi a kraji počítá s jejich rozšířením.
Vyhlášení nové chráněné krajinné oblasti je podle Richarda Brabce unikátní událostí. "Před sto lety se objevila myšlenka vyhlášení Národního parku Brdy, dnes hovoříme pouze o CHKO," připomněl. "Zatraktivnění pro šetrný turismus je pro celý region obrovská změna, která přiláká desetitisíce lidí," domnívá se Brabec. "Bude to znamenat i celou řadu nových pracovních míst," dodává.
"Neočekáváme obrovský cestovní ruch, chtěli bychom se zaměřit na pěší turistiku a cykloturistiku," říká Pavel Čížek, starosta Spáleného Poříčí. Jeho obec usiluje i o to, aby se stala sídlem CHKO Brdy. Zájemců je však více, například Rožmitál pod Třemšínem, Jince, Hořovice či město Příbram. Ministerstvo životního prostředí o umístění sídla rozhodne do poloviny července.
Na ministerstvu životního prostředí již skončilo meziresortní připomínkové řízení k návrhu vyhlášky, která stanovuje od začátku roku 2016 zóny ochrany přírody. Vznikne tak zvláště chráněné území o 345 kilometrech čtverečních v místech vojenského újezdu Brdy, který se koncem roku zruší. Vznik újezdu na začátku 20. století zakonzervoval brdskou krajinu v tehdejším stavu, včetně nyní již vzácných rostlin a živočichů.
Historie vojenského využívání Brd
V roce 1927 byla v Brdech zřízena dělostřelecká střelnice. Za okupace Němci území rozšířili a zabrali další obce, do svých domovů se lidé vrátili až po skončení války. Na základě dekretu prezidenta Beneše pak podlehl konfiskaci velkostatek Hořovice, jehož lesy se staly součástí střelnice. Tímto aktem pod vojáky přešla také zřícenina hradu Valdek.
Komunisté opět újezd rozšířili. Nešlo sice o tak dramatický zábor jako za okupace, ale přesto se na počátku padesátých let museli vystěhovat obyvatelé některých obcí. Opuštěná stavení byla tentokrát buldozery srovnána se zemí a na jejich ploše vyrostly nové tankové střelnice a cílové plochy. Zároveň vojáci zpřísnili režim: za nepovolený vstup hrozilo mnohdy i obvinění ze špionáže a dlouholeté vězení.
Po roce 1968 se v Brdech objevila sovětská armáda a část okupačních vojsk ve zdejších lesích přečkala zimu 1968–69. Zbytky zemljanek jsou dodnes k nalezení zejména v okolí Malého Toku nad Nepomukem a Zálany. V té době již bylo v jihozápadním cípu vojenského prostoru, v těsné blízkosti silnice Spálené Poříčí – Rožmitál, takřka dokončeno zařízení, které mělo sloužit sovětské armádě – přísně utajovaný sklad jaderných hlavic. Dozimetrické měření z 90. let ale ukázalo, že zde skutečné jaderné zbraně nikdy umístěny nebyly
