Dobrý večer, vážení posluchači. Posloucháte Zeměžluč, pořad, který letos více než kdy jindy vystupuje na obranu stromů. Sotva se podařilo odrazit frontální útok na aleje podél silnic, vynikl nový problém, zvýšený tlak na kácení vzrostlých stromů uprostřed městské či obecní zástavby. Zřejmě si špatně volíme městská zastupitelstva. Asi si vybíráme jen nóbl lidi, kteří nevycházejí z vychlazených místností a klimatizovaných aut. Jinak si nelze zdravým rozumem vysvětlit, že může většina radních či zastupitelů tu či onde hlasovat pro likvidaci krásných vzrostlých stromů. Cožpak neznají ten blahodárný pocit chvilku si odpočinout ve stínu jejich rozložité koruny? Jezdil jsem se obdivovat Zelenému městu do Poruby a teď si tam naplánovali kácet ve velkém. V samotném středu Ostravy má rovněž z rozhodnutí zastupitelů padnout ohromná alej lip. Vychází nastejno, jestli je to malé nebo velké město nebo dokonce církevní stavba. Čelákovice, Kbely, Břevnovský klášter, všude se rozhodli kácet mohutné zdravé stromy ve velkém a většinou se jim to už podařilo. Jinde jako v pražské Tronské ulici stačilo při výstavbě parkoviště kořeny podhrabat a ony spadly samy. Proč se lidé, kteří získali moc, názorově tolik vzdalují svým občanům? Ti se povětšinou snaží stromy bránit, ale mají se však lidé kam obrátit o pomoc? Vám, vážení posluchači, dnešní Zeměžluč dokáže poradit, spoléhá se pravidelný průvodce pořadem redaktor časopisu EURO Čestmír Klos. Na obranu stromů vystupují některé nevládní organizace. Proti neoprávněným rozhodnutím vystupuje a nezákonné kácení trestá Česká inspekce životního prostředí. To určilo skladbu dnešních našich hostí. Ve studiu vítám pana magistra Lukáše Matějku, právníka sdružení Arnika, dobrý večer a pana inženýra Tomáše Maříka, ředitele odboru ochrany přírody České inspekce životního prostředí. Vítejte. Pánové, zdá se mi, že vzrostlé stromy z městských ulic neustále mizí. Čím to je, ví o tom inspekce?
Tomáš MAŘÍK, ředitel odboru ochrany přírody České inspekce životního prostředí
Dobrý večer. Inspekce o tom samozřejmě ví. Ví o tom velmi dobře, protože je to problém, který vzniká dlouhodobě a ty příčiny i dopady jsou nám celkem známé. Kdybych to měl vyjmenovat, bylo by toho hrozně moc. Ale uvědomme si, že to městské prostředí je pro stromy velmi stresující a nedostatek vláhy, zpevnění povrchu, dlažby a asfalty stromům nedávají moc šanci k přežití a mnohem horší je to u mladých stromů a bohužel ty stromy ve městech stárnou a ty staré stromy odcházejí a mladé vlastně i když jsou dosazovány, tak ony těžce se vzpamatovávají.
Čestmír KLOS, moderátor
Všimněte si, že u těch mladých stromů nevysazují se úplně nejmladší, ale úplně patnáctileté, dvacetileté, u nich jsou takové husí krky, jak se tomu říká, do kterých mají dávat uměle vláhu. Ani to je nezachrání?
Tomáš MAŘÍK, ředitel odboru ochrany přírody České inspekce životního prostředí
Hezky to vypadá na první pohled, že tam čouhá jakýsi husí krk a že čas od času přijede někdo z technické správy komunikací a nalije tam vodu. Nicméně je potřeba si uvědomit, že technologie a způsob zavedení tohoto závlahového systému spíš těm stromům škodí než pomáhá ve skutečnosti, protože ty husí krky tam bývají nastrčeny jen v krátké zhruba metrové nezasahují po celém obvodu toho kořenového systému. To znamená, buďto nadmíru vlastně tou vodou přesycují určitou část toho kořenového systému, tam může docházet k uhynutí, a na druhou stranu, když se nezalévá, tak nejsou ty husí krky zazátkované a vlastně otvírají přístup vzduchu ke kořenům a naopak dochází k silnějšímu prosychání, takže jde trošku o technologii a bohužel máme zkušenosti s tím, že není to dělaný tak jak by se to mělo dělat.
Čestmír KLOS, moderátor
Já bych se teď obrátil na právní stánku věci. Vím, že když chce někdo zasadit nový strom, tak přijde stavební úřad a řekne: tady je ochranné pásmo a teď vyjmenuje několik sítí, které jsou v zemi a každá má nějaké předepsané ochranné pásmo. Ale vím o tom že ochranné pásmo mají o stromy a zdá se, že na to nikdo nehledí. Jak je to?
Lukáš MATĚJKA, právník sdružení Arnika
Je pravda, že ta infrastruktura ve městech, to znamená, od vodovodů až přes podzemní vedení elektřiny má určité ochranné pásmo, ale zároveň platí, že stromy přesto lze do těch ochranných pásem vsadit, pokud s tím souhlasí ten provozovatel nebo ten majitel té infrastruktury, takže není to úplně nepřekonatelná překážek a i v těch ochranných pásmech lze sázet a stromy tam mohou růst, byť třeba některé druhy, které koření jen mělce.
Čestmír KLOS, moderátor
Tak to bychom měli jeden pohled, ale to co jsem naznačoval svou otázkou je, že i ten strom má ochranné pásmo a že většinou při nějaké zemní práci se na to příliš nedbá.
Lukáš MATĚJKA, právník sdružení Arnika
Strom by měl třeba při výkopových pracech být chráněn, je na to přímo technická norma, jakým způsobem zabezpečit strom při jakékoliv stavební činnosti v blízkosti, ale je také pravda, že prostě ta praxe, to vynucování té normy je problematická, jednak ta norma neplatí automaticky je nutné nejprve při povolení některých těch prací říci, že se musí dodržet ta norma, také jde pak o samotnou kontrolu ze strany stavebních úřadů a především orgánů ochrany přírody. Prostě měli by přijít na tu stavbu, kouknout, jestli třeba se kope do kořenů ručně, nepoužívá se technika při tom odhalování kořenového systému a ten úplně největší problém je, že ten tlak na tu výstavbu je takový, že je povolována i činnost, která, kdyby ta norma byla sebevíc dodržena, tak prostě naruší ten strom, protože v těsné blízkosti přijede bagr nebo se postaví nějaký základ domu.
Čestmír KLOS, moderátor
Hrozivé zprávy o stromech přicházejí i z Tyronské ulice, to je ulice v Praze 6, před největším pozůstatkem socialistického realismu v architektuře, před hotelem International.
Tomáš MAŘÍK, ředitel odboru ochrany přírody České inspekce životního prostředí
To je zrovna informace, která je pro mě podstatná. Nicméně podstatná je pro mě ta situace těch stromů tam. Ta inspekce to sleduje, dostali jsme podnět v souvislosti se selháním stromů v Tyronské ulici. To selhání stromu, to znamená, jaksi nekontrolovatelný pád, který nebyl zaviněn nějakou vichřicí nebo nějakým nenadálým incidentem, ale opravdu selhání za normálních podmínek tak jsme dostali podnět a ten jsme prošetřovali a zjistili jsme, jednak tam tedy došlo k pádu dvou stromů, protože ten jeden strhnul i druhý a na základě toho byl přivolán soudní znalec a ten nakonec nechal, aby byl pokácen i ten třetí strom. Ale přitom jsme zjistili, že tam probíhá plánovaná rekonstrukce celé té ulice, zajištění nových parkovacích míst mezi těmi stromy a celková rekonstrukce povrchu. Bohužel při té rekonstrukci došlo už v projektu z mého pohledu k chybnému vyprojektování, to znamená, k zmenšení nebo k omezení toho kořenového systému vzrostlých stromů, vybudováním rabátek malé velikosti. Tam se myslím jednalo 140 na 140 centimetrů, což u vzrostlých stromů s velkou kořenovou je opravdu velmi málo a tím, že část té ulice, která má několik etap rekonstrukce, tak jedna ta etapa, která byla dokončena, tak tam došlo k mechanickému poškození většiny toho kořenového systému a ty stromy na to reagovaly tak, že tedy selhaly. My jsme tam zahájili šetření, protože sice už správní řízení zahájil Úřad městské části Praha 6, tak my prošetřujeme další okolnosti a způsoby, jak zabránit tomu, aby i v těch dalších etapách nedocházelo k poškozování a už jsme se tam dohodli o určitých změnách.
Čestmír KLOS, moderátor
Čím to, že Arnika je vždycky u toho, když se něco děje se stromy? To máte tak mohutnou síť členů anebo lidi už o vás ví a obracejí se na vás?
Lukáš MATĚJKA, právník sdružení Arnika
Lidi vědí třeba o naší poradně, která právě se zabývá ochranou stromů a pomoci lidem, kteří stromy chtějí chránit. Zároveň i naší členové už jsou zvyklí dát nám do Prahy vědět a následně můžeme na nějaké nedovolené nebo problematické kácení upozornit.
Čestmír KLOS, moderátor
Dost důležitý moment je, jakým způsobem reagují úřady tomu odpovědné. Vy při vašem šetření, pane řediteli, určitě narážíte na výnosy úřední, které jsou buď dobré nebo špatné. Jaký je stav těch úředních výnosů?
Tomáš MAŘÍK, ředitel odboru ochrany přírody České inspekce životního prostředí
Je to spíš otázka, na co se zaměříme. Jestli považujete úřední výnos třeba správní řízení nebo povolování kácení nebo stavební rozhodnutí ve smyslu schválení projektu i s podmínkama orgánů ochrany přírody a pak tedy následné poškození stromů, tam jistě dochází velmi často k pochybení. To co jsem říkal, že je možné, aby stavební úřad povolil a orgán ochrany přírody se k tomu vyjádřil a povolil takovou rekonstrukci, kdy jdou u dospělých a vzrostlých stromů se zasahuje do kořenového systému v 70 centimetrové vzdálenosti od kmene, tak to je už samo o sobě jasný, že tam není něco v pořádku. V oblasti povolování kácení je to velmi častý nedostatek jak ve smyslu nedostatečného vyhodnocení toho funkčního a estetického významu těch stromů, těch dřevin, tak ve smyslu úplné absence jakéhokoliv hodnocení těch stromů před tím kácením. Prostě se řekne, tak se pokácí a hotovo. A nikdo se nezabývá tím, že ten strom tam dlouho roste, že má nějakou ekologickou hodnotu, že má dokonce i nějakou vysokou společenskou hodnotu, a že jeho náhrada je velmi, velmi složitá.
Čestmír KLOS, moderátor
Pane magistře Matějko, tedy právníkem sdružení Arnika, pak mě zajímá, jestli Arnika vstupuje také do nějakých právních sporů ve prospěch stromu.
Lukáš MATĚJKA, právník sdružení Arnika
Ano, buď přímo Arnika nebo se snažíme právně pomáhat místním občanským sdružením. Je to například Sdružení za zelenou Skuteč, které se zabývalo kácením v souvislosti se stavbou supermarketu. Tam jsme pomohli místnímu sdružení sepsat žalobu, která vedla až ke zrušení povolení ke kácení za tímto účelem.
Čestmír KLOS, moderátor
Ale zdá se mi, že tam to není uzavřeno, jednou pro vždy, že tam pořád je ta tendence postavit město parčíku, který shodou okolností vznikl přirozeným náletem, ale dnes již je vzrostlý a působí velice dobře rekreačně, tak je tendence tam místo toho postavit nějakou krychli řetězcového obchodního domu.
Lukáš MATĚJKA, právník sdružení Arnika
To je pravda. Ten případ nekončí. Na druhou stranu on přinesl významný posun v tom chápání těch důvodů pro kácení, které jsou nutné v případě, že úřad chce kácení povolit. Tam v tom případě ten posun spočíval v tom, že stavba v tomhle případě supermarketu nemůže být automaticky důvodem ke kácení, že musí se vždycky nejprve z koumat, jaká závažnost důvodů nemůže to být automaticky jakákoliv stavba, je nudné ji nejdříve nějakým způsobem ať už v souvislosti s územním plánováním nebo pak v souvislosti s územním řízením povolit a až následně lze vážit ty hodnoty stromů s tou hodnotou na stavbě a na tom, že třeba lidé mají kde nakupovat. Pro tento případ ale to nekončí je snaha přesto na místě supermarket postavit, až si investor sežene další razítka, tak pak bude tlačit i na stromy.
Čestmír KLOS, moderátor
Pane řediteli, jak se díváte na to zákonné ustanovení, které některým stavebníkům nebo možná i cestářům umožňuje výsadbu nových stromů místo těch pokácených. Přitom, podíváme-li se na to z pohledu města, tak jsme si před chvílí řekli, že ty nové stromy velmi nerady se ujímají na tom místě, kde ty veteráni už dlouho stojí a kde se jim daří docela dobře?
Tomáš MAŘÍK, ředitel odboru ochrany přírody České inspekce životního prostředí
To je určitě problém a já si myslím, většina obcí, většina měst má určitě plochy kam lze umísťovat náhradní výsadbu a náhradní výsadba je stanovena v rozhodnutí v případě velmi často není to samozřejmě povinností, ale možnost uložit náhradní výsadbu v případě, že to probíhá ve správním řízení a jedná se o opravdu klasické správní řízení o povolení kácení. Není to v režimu oznamování nebo havarijního kácení a podobně. Tam se náhradní výsadba neukládá. Pokud tedy dojde opravdu jaksi ke stanovení k uložení náhradní výsadby ve správním řízení, pak je ten dotyčný, ať už stavebník nebo ten, kdo žádal o to pokácení, povinen náhradní výsadbu na určitých pozemcích provést a to by opět mělo určit ten orgán ochrany přírody. Vhodné pozemky pro uložení náhradní výsadby a pro její realizaci. Ve městech jsou samozřejmě místa, kam lze náhradní výsadbu umístit. Nicméně tam kde je nejvíc potřeba, tam přímo v těch ulicích, tam většinou už k tomu tak úplně nedochází a když tak když se třeba projdete po Praze nebo po větších městech, tak vidíte, jak ta nová výsadba na těch velmi rušných ulicích vypadá. O tom jsem se zmínil na začátku. To prostředí městské je na tolik stresující, ta automobilová doprava je tak velká a ten tlak na ty stromy je tak nepříznivý, že jen málokterý strom je schopen dospět do toho věku, ve kterým většina těch ostatních stromů v současný době ve městech třeba přežívá docela slušně. Ta náhradní výsadba je problematická, proto se spíš směřuje, dejme tomu, do nějakých parků, do prostranství spíš na okrajích měst a podobně, kde je větší naděje, že ty stromy samozřejmě se uchytí. Na druhou stranu neslouží tam, kde by sloužit měly.
Čestmír KLOS, moderátor
Právě na okrajích měst velmi často zůstávají lesíky a je tam přirozená zeleň, zatímco z města zeleň ubývá. Máte, pane magistře, také takový dojem?
Lukáš MATĚJKA, právník sdružení Arnika
Ano, dokonce jsme z tohoto důvodu i sestavili petici celostátní, která požaduje změnu právní úpravy v tomto ohledu tak, aby prostě nebylo tak jednoduché ukládat jinak, aby vůbec docházelo k ukládání náhradní výsadby, když se kácí, což není pořád ještě pravidlem, a pokud už k ní dochází v té výsadbě, tak by se co nejvíce děla v tom místě, kde se kácí anebo těsně vedle třeba plánované stavby.
Čestmír KLOS, moderátor
Já jsem byl zvyklý, že když vaše inspekce uložila nějakou velikánskou pokutu za nějaké prohřešky proti přírodě, že pak váš odvolací orgán to přinejmenším rozředil, ne-li dal pod stůl. Jak tomu je teď? Jsou pokuty za špatně pokácené stromy nebo respektive za vykácení stromů, které by tam mohly stát?
Tomáš MAŘÍK, ředitel odboru ochrany přírody České inspekce životního prostředí
Pokuty jsou samozřejmě, protože stromy jsou velmi dobře vidět a tak jak má zkušenosti Arnika i ostatní občanská družení, ale všichni, celá veřejnost si velmi všímá toho, když se někde rozezvučí motorová pila a začne padat strom, který není evidentně úplně suchý a nebo je v místě, kde opravdu by ještě mohl sloužit, to znamená, fungovat, to znamená, my se o tom celkem dost dozvídáme. Těch podnětů, které nám přichází od veřejnosti na kácení, je velké množství. Nám to zabírá tak 70 % podnětů a ochrana přírody dostává z celé inspekce vůbec nejvíc podnětů v rámci celé republiky, my se těmi stromy velmi pečlivě zabýváme a je pravda, že i kdybychom porovnali množství uložených a výši uložených pokut, tak stromy budou asi na prvním místě. Nicméně to není věc, která ty stromy zachrání. Ukládáme pokuty právě za nelegální kácení, za kácení v rozporu se zákonem, za poškozování stromů a podobně a to už je většinou ta pokuta není řešení. Je potřeba, aby se přešlo na jiný systém a samozřejmě pokuty budou vždycky v případě, že dojde k porušení zákona, nicméně je potřeba spíš nahrazovat tu zeleň, to o čem jsme se tady bavili od začátku, to co trošku se nám zdá, že schází. Ono tý zeleně obecně celkově asi přibývá, ale je ten problém kde přibývá a kde naopak ubývá. Ubývá tam, kde lidem slouží, přibývá různě v lesíkách, v remízkách a podobně, což neříkám, že je špatně. Nicméně to neřeší problém zeleně ve městech.
Čestmír KLOS, moderátor
Pane Matějko, je také problém, který třeba řeší lesní zákon, že do několika let se musí pokácený les vysadit a do tolika do tolika let takzvaně zajistit. Zdá se mi, že u této náhradní zeleně takové zákonné opatření není. Jak dopadá? Hlídá to někdo? Nebo jednou pro vždy vysadí stromky, nechají si to odfajfkovat, jak se říká, a tím to končí?
Lukáš MATĚJKA, právník sdružení Arnika
V případě, že je uložena náhradní výsadba, tak je možnost uložit až pětiletou povinnou péči o ty vysazené dřeviny. Těch pět let je tedy minimum. Zákon už víc neumožňuje, ale dejme tomu, pak samozřejmě je problém kontrolovat to, jestli vůbec k té náhradní výsadbě došlo, což například v Praze některé městské části ani neprovádějí tu kontrolu, takže oni ukládají, ukládají dokonce uloží péči, ale už se nejdou podívat na to místo, jestli stromy stojí.
Čestmír KLOS, moderátor
Ale já bych vás tak tipnul, že se vy jdete podívat?
Lukáš MATĚJKA, právník sdružení Arnika
My se chodíme podívat. Dokonce jsme teďka právě se zaměřili jako plošně jsme oslovili všechny městský části v Praze, jestli opravdu někoho vůbec vyčlenili a někdy vyslali do terénu. Ty odpovědi, pokud vůbec přišly, tak jsou rozmanité a pokud jde o tu péči samotnou, tak ta je opravdu minimální a úředníci často tvrdí, že prostě na to holt už prostě nemají kapacitu.
Čestmír KLOS, moderátor
Vidím, že vy na to jdete od lesa, že kontrolujete úředníky, já myslel, že kontrolujete ty náhradní výsadby.
Lukáš MATĚJKA, právník sdružení Arnika
Samozřejmě na jednotlivých příkladech těch náhradních výsadeb jsme došli až k tomu, že ta změna opravdu musí být systémová a zkusili jsme proto oslovit takhle plošně úřady.
Čestmír KLOS, moderátor
Stalo se, že by někdo za tu zanedbanou náhradní výsadbu byl také oznámen vaší inspekci?
Tomáš MAŘÍK, ředitel odboru ochrany přírody České inspekce životního prostředí
To je takový docela složitý problém. Léta se řeší problematika odpovědnosti za jaksi nedodržení nebo neuskutečnění té náhradní výsadby a potom následné péče. Co se týče nedodržení rozhodnutí, ve chvíli, kdy je uložena náhradní výsadba a ten subjekt ji nezrealizuje, tam to problém není. To v zákoně oporu má. My provádíme kontroly náhradních výsadeb plnění a velmi často zde ukládáme pokuty a zároveň nápravná opatření, že jim uložíme samozřejmě, že to musí nějakým způsobem v náhradním termínu doplnit, ale pokuty tam jsou taky. Co se týče nedostatečné péče nebo poškození stromů z důvodů třeba nedostatečné péče, ať už se jedná o údržbu, zalévání, ořezy, zdravotní, bezpečnostní, tak tam prokázat subjektu, že poškodil ten strom tím, že se o něj nedostatečně staral, je velmi složité. Máme podporou v tom, že bychom tak měli postupovat, nicméně to prokazování tý právní odpovědnosti a to dokazování, že je to opravdu tím zanedbáním péče, je to velmi složité a je potřeba několik třeba odborných posudků v rozmezí několika let, který by hodnotili to, že ten stav byl takový a tou nedostatečnou péčí došlo ke zhoršení stavu, který třeba měl až za konečný důsledek žádost o pokácení těch stromů z důvodů špatného zdravotního stavu a vlastně ne-péče.
Čestmír KLOS, moderátor
Jak největší prohřešek vůči stromům jste řešil?
Lukáš MATĚJKA, právník sdružení Arnika
Já osobně si myslím, že to byl případ kácení lipové aleje u Břevnovského kláštera u Baziliky svaté Markéty, kdy nám místní občan volal, že došlo ke kácení většiny stromů. Ale já jsem následně volal právě na inspekci tady panu řediteli Maříkovi. Inspekce okamžitě vyjela, přesto, přes ten náš podnět došlo ke kácení všech těch lip. Násilně jsme tedy dali podnět i k trestnímu oznámení, protože historie toho případu je taková, že prostě tam došlo ze strany České inspekce životního prostředí výslovně k zákazu pokácení té aleje, kdy opatství se pokusilo pokácet lípy staleté lípy na základě oznámení z toho důvodu, že vlastně to je zlepšení celé té kulturní památky a chtěli prostě sjednotit ráz té aleje a inspekce se prostě tak jako nevládní organizace a místní občané nesmířili s tím, že by prostě v dnešní době bylo to estetické hledisko nad to, že prostě tam bude jeden, dva stromy mladší, ty nejvíce nemocné a ostatní, že budou prostě starší, vyšší, tak se s tím prostě nesmířili. Inspekce z těchto důvodů vydala zákaz a přesto církevní instituce světský zákaz tahle vysloveně porušilo. My jsme následně i vypovídali na policii, ale policie to odložila, protože pokácení stromů ještě není automaticky trestným činem. Tam by opravdu muselo být prokázáno, že to bylo třeba úmyslný čin nějakým způsobem poškodit tu kulturní památku, která je vlastně statkem jakoby veřejným. Násilně ale tedy opatství stejně tak jako firma, která provedla to kácení na základě pokynu opata, dostala dost vysoké pokuty.
Čestmír KLOS, moderátor
Kde vás nejvíc bolelo srdce, když jste viděl, jak lidi odkáží postupovat proti stromům a jak ten příběh dopadl?
Tomáš MAŘÍK, ředitel odboru ochrany přírody České inspekce životního prostředí
To by bylo těžký. Já jsem těch případů viděl hodně, kromě tady toho Břevnovskýho kláštera, který jsme přímo řešili na ředitelství, takže s tím máme velmi osobní zkušenosti. Tak jsem zažil mnoho jiných, abych tak řekl, skoro otřesných zážitků, kdy člověk přijede třeba v Chráněné krajinné oblasti Lužické hory ke starým Božím mukám a vedle jsou dva ještě živé pařezy od staletých lip. To byl pro mě šok. A musím říct, že to jsou takový chvíle, kdy si říkám, proč vůbec k tomuhle dochází a proč ty lidi nemají úctu k něčemu, co tady rostlo sto let a je to vzrostlý krásný strom, který opravdu nelze nahradit. A ani jejich děti ani jejich vnuci už se nedožijí toho, že tam ty stromy třeba budou. Ona tam ani žádná nová výsadby nebyla u těch Božích muk.
Čestmír KLOS, moderátor
Pánové, závěrečná otázka je, čím to, že lidi si váží těch stromů daleko míň, než ti naši předkové? Vždyť vlastně zrovna Boží muka jsou příkladem, že první, co udělali, že tam vysadili nějaké stromy v okolí.
Lukáš MATĚJKA, právník sdružení Arnika
Já doufám, že ta společnost se akorát jakoby rozvírají nůžky mezi těmi lidmi, mezi tou skupinou, která si jich neváží a naopak si myslím, že přibývá lidí, který si jich naopak mnohem víc váží a byť třeba ty případy se dějí a nedaří se zatím úplně účinně jim všem zabránit, takže doufám i je skupina určitá mladých lidí, který vyrostou do doby, která bude ještě snad spravedlivější.
Čestmír KLOS, moderátor
Vidím, že jste mnohé posluchače potěšil. Prosím, pane řediteli, jaký je váš pohled na to.
Tomáš MAŘÍK, ředitel odboru ochrany přírody České inspekce životního prostředí
Já bych to hodnotil, tak jak jste se ptal z toho pohledu, co se změnilo od tý doby našich řekněme dědů a pradědů, kterým ty stromy určitě daleko víc přirostly k srdci. Nakonec bylo běžné, že když se narodilo dítě, tak se zasadil strom. Já si myslím, že tady došlo k určitýmu odklonu celé společnosti od přírody ve smyslu od povýšení techniky, povýšení takový tý industrializace nad všechnu přírodu a nad celou zeměkouli. Všechno si dokážeme vyrobit, všechno přeci umíme udělat, všemu dokážeme zabránit, ale ta příroda nám neustále ukazuje, že to je velmi špatný názor a že nám dá ještě vědět, že to takhle není. Ty stromy jsou toho jedno zrnko v písku příčina také, chováme se k nim, jakoby to bylo něco technickýho, co se dá jednoduše nahradit, ale ono to nejde a ztratili jsme tu vazbu k tomu, že ten strom vyrůstal stejně jako s těma našima dětma, stejně u těch božích muk, stejně ta alej před tím kostelem, stejně ta alej na tom hřbitově a kudy se chodilo s tou rakví k hrobu a prostě to tam vždycky patřilo. To si myslím, že snad dojde i naší činností k částečnýmu vrácení a ta Zem, jak jsem říkal, nám dává vědět, že bez toho to asi nepůjde.
Čestmír KLOS, moderátor
Doufejme, že k tomu přispěje i náš dnešní pořad, děkuji za upřímná slova panu magistru Lukáši Matějkovi, právníkovi sdružení Arnika, na shledanou.
Lukáš MATĚJKA, právník sdružení Arnika
Na shledanou.
Čestmír KLOS, moderátor
A panu inženýru Tomáš Maříkovi, vedoucímu odboru ochrany přírody České inspekce životního prostředí. Na shledanou.
Tomáš MAŘÍK, ředitel odboru ochrany přírody České inspekce životního prostředí
Také na shledanou.
