KRKONOŠE - Extrémní klima v krkonošské tundře životu příliš nepřeje. Některé rostlinné druhy si však z toho našly cestu ven. Třeba smrky se nemnoží semeny, ale větvemi, podobně jako jahody na zahrádkách.

Kdysi větev, nyní kmen. Na hřebenech Krkonoš to vypadá, jako by se příroda zbláznila. Opak je pravdou. Smrky se tak snaží přežít v drsných klimatických podmínkách. Radek Drahný svírá větev-kmen. Foto: Tomáš Kučera, 5plus2

Všechno je tady tak nějak menší a jiné. Kleče nebo smrky se v krkonošské tundře svojí velikostí blíží bonsajím. Klidně i stoletý smrk dorůstá jen do dvoumetrové výšky. Aby toho nebylo málo, jeho uspořádání větví připomíná prapor vlající ve větru a mohutný kmen se překvapivě plazí po zemi. Nad hranicí 1300 metrů nad mořem v Krkonoších to však není nic mimořádného. Panuje tu drsné klima podobné severní Skandinávii.

"Silná a dlouhodobá sněhová pokrývka, hodně vlhkosti, vítr a nízké teploty, zkrátka drsné klimatické podmínky tady způsobují, že smrk nedorůstá do takové výšky, jak jsme zvyklí. Díky tomu se větve stromů přimykají k zemi a může docházet k jejich zakořeňování, k takzvanému hřížení," křičí v poryvech větru Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku, a přesto jeho hlas rychle zaniká. Razíme si cestu rozbahněnou krkonošskou tundrou za unikátním jevem, který lze v Česku pozorovat jen výjimečně.

Na pláně nasáklé vodou, kde pramení Labe, mumlavský nebo pančavský potok, běžný návštěvník hor nesmí. Je to nejpřísněji chráněné územní KRNAP a pro vědce hotová laboratoř. Právě toto místo je jedním z mála, kde se smrky nerozmnožují semeny, jak je jinde běžné, ale podobně jako třeba jahody na zahrádkách. Díky extrémním klimatickým podmínkám smrk ztepilý prošel unikátní proměnou: množí se zakořeňováním větví. Jinde by to byl mohutný strom, tady větší keř

Počasí se mění s každou minutou. Mraky dramaticky letí po obloze a přitom pátráme pohledem po louce plné malých černých jezírek, jestli nenarazíme na unikátní plazivé stromy. Zatímco dole pod horami končí babí léto, tady teploměr ukazuje tři stupně nad nulou, je stoprocentní vlhkost vzduchu a baterie ve fotoaparátu rychle ubývá. Před námi je konečně ukázkový příklad přírodní anomálie. "Celý tento ostrůvek zakrslých smrků vznikl hřížením. Rozrostl se z jednoho jediného stromu, který už neexistuje, tady je jeho pařez. Toto byla původně větev, dnes je to mohutný kmen. Tomu, aby strom rostl vzhůru, braní drsné klimatické podmínky, které zde panují po většinu roku," ukazuje Radek Drahný.

Každý další krok znamená probořit se po kotníky do rašeliniště. Nacházíme i další exempláře nezvyklých stromů. Drsnost krkonošského klimatu dokreslují i četná rašelinná jezírka místy až černé barvy. Některá jsou hluboká i půldruhého metru.

Za krkonošskou arkto-alpínskou tundru vědci označují oblast nad horní hranicí lesa, která v Krkonoších probíhá v nadmořské výšce 1 200 až 1 350 metrů.