Naléhavá potřeba zavedení řádného vyučování nižšího lesnického personálu vedla v polovině 19. století Moravskoslezský lesnický spolek k založení a otevření lesnické školy na zámku Úsově. Dne 25. května 1852 podepsal spolek s knížetem Lichtensteinem nájemní smlouvu o založení školy a o získání blízkého polesí Doubrava k praktické výuce.
Úsovská škola středního typu byla ve své době naprostou novinkou. Čas průmyslových a obchodních odborných škol měl teprve přijít. Výuka byla velmi úzce spojena s praxí. Učitelé byli zkušenými lesníky a současně teoretiky se znalostí novinek lesnické vědy. V roce 1866 bylo rozhodnuto „z důvodů úsporných a věcných" o přesídlení lesnické školy z Úsova na blízký hrad Sovinec. Škola získávala uznání doma i v zahraničí.
V roce 1888 získala čestný diplom na jubilejních oslavách státu Ohio v Cincinnati za expozici věnovanou lesnickému školství a lesnímu hospodářství.
V roce 1894 vznikla myšlenka o novém umístění a dalším rozvoji školy. Jako vhodná se jevila města Šumperk, Šternberk nebo Hranice. Nakonec byly představiteli školského spolku vybrány Hranice pro pestrost přírodních podmínek v okolí, snadnější vlakové spojení a získání pozemků pro vznik školního arboreta. Za dva roky byla postavena nová školní budova, v níž dodnes lesnická škola působí a která patří mezi architektonické skvosty města.
Byly připravené nové osnovy výuky, které umožnily rozšíření studia a prohloubení znalostí studentů.
Již od prvních let existence hranické školy bylo vysazováno arboretum, které po mnohých proměnách slouží k výuce dodnes a je cenným estetickým prostředím okolí školy i samotného města. Po vzniku samostatného Československa se přestalo na škole učit německy. Lesnická škola s německým vyučovacím jazykem se přemístila z Hranic do Zákup.
Od roku 1920 se zde započala výuka v českém jazyce. První český ředitel Státní vyšší lesnické školy v Hranicích František Matějka získal pro potřeby praktické výuky žáků ve východní části hranické pahorkatiny polesí Valšovice z části zestátněného lipnického panství. František Matějka přesvědčil tehdy československý stát také o vyplacení náhrady hraběnce Althanové za 1000 ha nově vzniklého polesí.
Vysoká úroveň školy lákala do Hranic nadané zájemce o lesnické povolání.
Vznik Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 zasáhl negativně do osudu této školy. Studenti české národnosti byli přemístěni k dostudování na Vyšší hospodářskou školu do Přerova.
V Hranicích, pod novým německým pedagogickým sborem se učili němečtí žáci - pomocní lesníci pro protektorát a dobytá východní území. Ihned po ukončení války byla obnovena česká výuka oboru lesnictví. V padesátých letech minulého století byla prosazována budovatelská ideologie ve školství. Vzdělaní pedagogové s odbornými provozními zkušenostmi však zachránili úroveň a kvalitu výchovy a vzdělávání budoucích lesníků. V devadesátých letech došlo k rehabilitaci lesnického povolání v podmínkách školy a došlo k odčinění křivd spáchaných na bývalých pracovnících lesnické školy. Přístavbou nové budovy se zvyšuje kapacita školy, modernizují se učebny, laboratoře a kabinety. Znova se stává součástí školy školní polesí, které bylo po krátkém odtržení zpětně přičleněno ke škole. Hlavní i doplňková činnost tohoto zařízení je operativně řízena vedením školy tak, jak výchovně vzdělávací proces vyžaduje. Škola je vedle své odbornosti významným evropským centrem Lesní pedagogiky. Má tuto výuku zakotvenou ve Školním vzdělávacím programu jako povinný vyučovací předmět. Jako jediná z lesnických škol učí nepovinně důležité Projektové řízení. Svým žákům nabízí příjemné učební prostředí s moderní výbavou. Úspěšně čerpá prostředky z Evropské unie, za které pořizuje kvalitní vybavení tříd s využitím ICT.
K výuce praxe a předmětových cvičení žáků a také k jejich zájmové činnosti a k rozvíjení odborné a pedagogické práce učitelů nadále slouží školní polesí. To se v současné době dynamicky rozvíjí. Nejen, že drží krok se současnými trendy výuky, také modernizuje stroje a zařízení a snaží se zavádět do výuky nové technologie, aby se s nimi žáci seznámili dříve, než-li nastoupí do pracovního procesu. Tato výuka je velmi finančně náročná, neboť rozvoj nových technologií vyžaduje rychlé reakce na provozní potřeby. Protože škola ubytovává skoro všechny své žáky, ráda o ně pečuje i v mimoškolních aktivitách. Žáci si mohou vybrat činnosti v mnoha zájmových kroužcích. Věnují se trubačským, včelařským, střeleckým, rybářským, řezbářským a sokolnickým aktivitám, ale také sportovním zájmům. Škola udržuje i tradiční akce, které vznikaly kdysi v jejich počátcích na Úsově. Tyto dávají žákům pocit sepjetí se svoji školou a vytvářejí vědomí lesnické sounáležitosti. Jsou to např.
Hubertská jízda, Hubertská zábava, pasování a přijímání žáků prvního ročníku do stavu lesnického a mysliveckého, pochovávání posledního semestru. Většina absolventů pokračuje ve studiu na Mendelově univerzitě v Brně, či České univerzitě v Praze, případně studují další příbuzné obory na vysokých školách a univerzitách po celé ČR. Jiní odcházejí pracovat do lesnického provozu, další zláká práce v zahraničí, případně soukromé podnikání v oboru. Vzhledem k tomu, že se ve třídách scházejí žáci z pěti moravských krajů, neobešli by se bez ubytování, které jim škola nabízí. Samozřejmostí je také jídelna s celodenním stravováním.
Bonusem k poctivému studiu je získání loveckého lístku, zbrojního průkazu, řidičského průkazu různých skupin a průkazu k obsluze motorové pily a křovinořezu. Získávají osvědčení lesního pedagoga a také absolventa výuky projektového řízení.
Škola má rovněž rozvinuté kontakty s podobnými evropskými lesnickými školami, kde dochází k vzájemným výměnným akcím. Naše škola je otevřenou institucí, je v kontaktu s celým lesnickým provozem v ČR a také s akademickou sférou. Spolupracuje dlouhodobě s Českou lesnickou společností a nově se rozvíjí i její členství v Lesnicko-dřevařské komoře, která je součástí Agrární komory ČR. Hlavní důraz hranického lesnického vzdělávání je trvale kladen hlavně na morální odpovědnost každého absolventa ke svému povolání i k poctivému chování ve společnosti. Absolvent je schopen prezentovat svoji práci, je jazykově vybaven. Chceme, aby byl i dostatečně fl exibilní.
Vychováváme ho k odpovědnému přístupu ke kladným životním hodnotám tak, jak jsou po občanu našeho státu požadovány.
Více o škole na www.slshranice.cz
