Členové stráže přírody možná získají pravomoc zastavovat ve zvláště chráněných územích nebo významných ptačích oblastech vozidla při podezření, že porušila zákaz vjezdu. Úřady by navíc mohly v těchto územích kromě národních parků zakázat nebo omezit odpalování ohňostrojů nebo zábavní pyrotechniky. Nová ustanovení navrhl sněmovní výbor pro životní prostředí začlenit do vládního návrhu zákona proti invazivním druhům zvířat a rostlin.
Ekologická organizace Hnutí Duha kritizuje pozměňovací návrh zemědělského výboru, který by podle ní zrušil ochranu silně ohrožených druhů živočichů při zemědělském, lesnickém a vodním hospodaření. V podpořené úpravě se konkrétně píše o mimořádných rostlinolékařských opatřeních. Ochrana by zůstala kriticky ohroženým druhům.
„Znamenalo by to, že zemědělci, lesníci a vodohospodáři nemusí brát ohledy na druhy, jako je například čáp černý, ledňáček říční, křepelka polní, skřivan lesní, rosnička zelená, chřástal polní a mnoho dalších,“ uvedlo hnutí v tiskové zprávě.
Cílem vládního návrhu zákona je omezit šíření invazních druhů rostlin a živočichů v Česku. Předloha reaguje na unijní nařízení a má vytvořit rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazních druhů a k regulaci těch, které už se v Česku rozšířily.
Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody. V Evropské unii je více než 12.000 nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní.
V Česku se eviduje přes 2000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent. Jsou to například některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, mývalové severní, psíci mývalovití nebo nutrie říční. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.
