Čerstvě vyznačené stromy k pokácení objevily hlídky Hnutí Duha v místech, která byla v šumavském národním parku doposud ponechána přírodě. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa přitom zatím návrh ředitele parku Jana Stráského neodsouhlasil. Čeká totiž na odborné posudky.

„Je to divadlo. Ministr Chalupa říká, že čeká na posudky, podle kterých rozhodne, a ředitel parku už vyznačuje v oblastech ponechaných přírodě stromy k těžbě,” říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha. „Pokud ministr Chalupa kácení v oblastech ponechaných přírodě neschválí, zaplatí Jan Stráský náklady na zbytečné vyznačování stromů ze svého?,” ptá se.

Stromy vyznačené k těžbě se nacházejí v Černohorském močálu a oblasti kolem Ptačího potoka mezi Černohorskou nádrží a Modravským potokem.  Podle informací ekologické organizace probíhá vyznačování stromů ke kácení v oblastech ponechaných přírodě i v dalších částech národního parku.

Zatímco Stráský míní, že navrhovaná opatření Šumavě pomohou, jeho kritici jsou opačného názoru.

Kůrovec na Šumavě podle šéfa zoologického oddělení správy národního parku Miloše Juhy pravděpodobně vylétne koncem dubna, anebo první týden v květnu. Záležet bude na počasí. Loni na lýkožrouty správa parku nastražila na 35 tisíc kusů lapáků. Expertní komise ředitele Stráského ale považuje „použití obranných opatření za zcela marginální.”

„Použijeme jiné metody likvidace kůrovce. Musíme volit nová, originální řešení,” řekl již dříve ČTK Juha, který je jedním z členů Stráského komise. Na lýkožrouta má podle svých slov „doktorát” a bude doporučení komise uvádět v praxi. Kácení zdravých stromů, z nichž se po natření feromony stanou nástrahy pro lýkožrouta, odmítá.

Hnutí Duha upozornilo, že kácení zlikviduje vzácnou divokou přírodu, za kterou sem jezdí statisíce turistů. Stráský chce těžit stromy v horských pralesích, rašeliništích i mokřadech v samotném srdci Šumavy. Stromy se mají kácet v oblasti Mlynářské a Rybárenské slati, v Tříjezerní, Jezerní i Mezilesní slati, Černohorském močálu, Tetřevské slati a mnoha dalších.  Dřevorubci půjdou do rozsáhlých bažin v okolí Vysokých Lávek a Hůreckých močálů i svahů kaňonu řeky Křemelné. Padnout mají pralesy na Smrčině a Hraničníku i horské lesy mezi Poledníkem a Ždánidly. Hlídky ekologické organizace některé lokality zdokumentovaly.

Podle odhadů Hnutí DUHA vznikne v národním parku kvůli těžbě o tři až pět tisíc hektarů holin více, než kdyby se postupovalo stejně, jako doposud. Správa parku těžila napadené stromy pouze na hranici těch nejcennějších území. Jasně vymezené plochy tedy ponechala přirozenému vývoji, zároveň ale bránila napadení okolních lesů kůrovcem.