ČESKÉ BUDĚJOVICE Stejně jako opoziční politici zakládají stínové vlády, založili včera někteří vědci stínovou vědeckou sekci Národního parku Šumava.

„Sekce má zatím dvacet členů, je ale otevřená i dalším zájemcům,” řekla LN Markéta Hrežíková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Mezi zakládajícími členy jsou především zástupci univerzit a odborných přírodovědeckých ústavů.

Většina z nich seděla i v řádné vědecké sekci Rady Národního parku Šumava, kterou ale nový ředitel rezervace Jan Stráský jako celek zrušil. „Naším prvním cílem je pokusit se zabránit neadekvátnímu plánu kácení v bezzásahových zónách, které předložilo vedení NP Šumava ke schválení ministerstvu životního prostředí,” uvedl předseda stínové vědecké sekce Jakub Hruška.

Proti všem Jan Stráský předložil ministrovi Tomáši Chalupovi k posouzení návrh na aktivní boj proti kůrovci i v částech Šumavy, kde jsou podobné lidské zásahy zakázány. Jedině tak je možné podle Stráského zabránit masivnímu rozšíření kůrovce i do sousedních hospodářských lesů a zmírnit následky kůrovcové kalamity. Členové stínové vědecké rady se ale domnívají, že takový postup by popřel smysl národního parku, a navíc by poškodil probíhající přirozenou obnovu lesních porostů v bezzásahových zónách.

K zastáncům tohoto názoru se včera připojilo i sedm bývalých ministrů životního prostředí. „Rádi bychom upozornili i na to, že možná nechtěným důsledkem kácení v centrálních částech parku může být otevření těchto ploch ekologicky neudržitelným investičním projektům,” napsali mimo jiné exministři Ladislav Miko, Bedřich Moldan, Libor Ambrozek, Petr Kalaš, Martin Bursík, Jan Dusík a Rut Bízková. Zároveň vyzvali současného ministra Chalupu, aby v otázce žádosti o výjimku k zásahům i v bezzásahových zónách rozhodl na základě nikoliv politických, ale odborných argumentů.

Kácet, nebo nekácet?

Chalupa má přitom nejvyšší čas. Jarní rojení kůrovce už pomalu začíná, a pokud má být Stráského plán účinný, musí se s asanací napadených stromů v bezzásahových zónách začít prakticky okamžitě. Jinak kůrovec ze smrků vylétne a jejich kácení pozbude smyslu.

„Rozhodnutí potřebujeme nejpozději do konce tohoto týdne,” řekl LN náměstek ředitele parku Jiří Mánek. Ministerstvo životního prostředí však podle svého pondělního vyjádření pro LN stále čeká na výsledky odborných posudků. Odpůrci ponechání třetiny šumavského parku ryze přírodnímu vývoji argumentují především tím, že se ekologové vůbec nesnaží zachránit pralesovité zbytky šumavských porostů, ale naopak chtějí najednou vytvořit prales v kulturní krajině, donedávna obhospodařované člověkem.