Přestože firma Mega Plus má připravené peníze, novou lanovku na Černou horu postavit nestihne kvůli problému s pronájmem pozemků. V ohrožení jsou i lanovky v Peci a Černém Dole.

KRKONOŠE Lyžaři, kteří se těšili na novou lanovku nad sjezdovkou Hoffmanky na Černé hoře, se letos určitě nedočkají. I když firma Mega Plus, která provozuje největší krkonošský skiresort Černá hora–Pec, má na nákladnou investici připravené peníze, projekt zabrzdil stát.

Ministerstvo financí ani po několika měsících neschválilo výjimku ke smlouvě na dlouhodobý pronájem pozemků, které vlastní stát. A co víc: ze stejného důvodu je ohrožena také stavba lanovek v Peci pod Sněžkou a Černém Dole.

Vlekaři vloni v létě nedaleko Hoffmanových bud vykáceli část lesa a vznikla zde 1 400 metrů dlouhá sjezdovka. Tu měla letos doplnit moderní šestisedačková lanová dráha.

„Už od září loňského roku máme se Správou Krkonošského národního parku podepsanou novou třicetiletou smlouvu. Bohužel ale narážíme na zákon o majetku státu, který říká, že na smlouvy delší osmi let Ministerstvo financí vydává výjimku,” vysvětlil jednatel janskolázeňské společnosti Petr Hynek.

Firma podle jeho slov splnila veškeré podmínky, má zajištěné financování investice a pouze čeká na schválení výjimky. I kdyby k tomu došlo ještě letos, novou lanovku už stejně před začátkem zimní sezony postavit nestihne.

Stejný problém s pronájmem státních pozemků má provozovatel skiresortu také v Černém Dole, kde chtěl příští rok vybudovat novou lanovou dráhu, či v Peci pod Sněžkou.

Zde plánují výměnu vleků za lanovky na sjezdovkách Zahrádky a Javor. „Nemůžeme dělat investice v řádech stovek milionů korun, aniž bychom neměli dlouhodobý právní vztah k pozemkům ve vlastnictví státu,” upozornil Hynek. Vedoucí tiskového oddělení resortu financí Radek Ležatka potvrdil, že ministerstvo případ stále řeší. Kdy se dá očekávat finální rozhodnutí, však nesdělil. „Vzhledem ke specifickým okolnostem spočívajícím v délce doby nájmu, sjednané výši nájemného i účelu užívání dotčených pozemků s přihlédnutím k jejich lokalizaci bude Ministerstvo financí o dalším postupu jednat s Ministerstvem životního prostředí,” uvedl neurčitě Ležatka.

K žádosti by se podle něj měla vyjádřit také vláda. „Konečné rozhodnutí nelze po věcné stránce ani z časového hlediska konkrétně předjímat,” dodal ještě neurčitěji.

Firma Mega Plus proto musela před nadcházející sezonou přehodnotit investiční plán. Vlekaři se zaměřili především na posílení zasněžovacího systému na Černé hoře u sjezdovky Zalomená a také v Peci pod Sněžkou.

Tam budují technologii pro výrobu umělého sněhu na sjezdovkách Zahrádky a Smrk včetně propojovací lyžařské cesty mezi Javorem a Smrkem. „Areál v Peci pod Sněžkou bude mít poprvé v historii kompletní zasněžování všech hlavních sjezdovek,” řekl Hynek.

Pod hlavičku skiresortu Černá hora–Pec je v současnosti zahrnuto pět lyžařský středisek ve východních Krkonoších: Velká Úpa, Pec pod Sněžkou, Janské Lázně, Svoboda nad Úpou a Černý Důl.

Zájemci tak na jediný skipas mohou lyžovat na 37 kilometrech sjezdových tratí.

Mega Plus chce všechny skiareály během osmi až deseti let lyžařsky propojit. „Předpokládáme, že jsme schopni během této doby investovat až jednu miliardu korun,” naznačil majitel firmy Richard Kirnig. První pokus o spojení areálů na Černé hoře a v Peci pod Sněžkou vlekaři realizovali už v minulé zimní sezoně. Vůbec poprvé návštěvníky mezi oběma středisky dopravovaly vyhlídkové rolby. Pokud by plán na propojení všech středisek vyšel, skiresort by nabídl až šedesát kilometrů sjezdovek a propojovacích tratí. Tím by se zařadil po bok středně velkých alpských středisek.

„Projekt už na papíře existuje a začínáme ho projednávat v rámci Rady Krkonošského národního parku,” sdělil Hynek.

Ve střední Evropě by takový areál podle všeho neměl konkurenci. „Chceme to nabídnout nejen českým návštěvníkům, ale především lyžařům z Německa, Polska nebo i Dánska, kteří to mají do Alp daleko,” dodal Hynek.

Skiresort Černá hora–Pec ročně navštíví přibližně milion turistů, tři čtvrtiny z nich v zimní sezoně. Polovinu tvoří Češi, zbytek zahraniční klientela, především Němci, Poláci, Holanďané a Dáni.