Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nedávno zveřejnilo „Zprávu o životním prostředí České republiky”, kterou schválila vláda a projednávají ji obě komory Parlamentu ČR. Na základě dostupných dat a informací se komplexně hodnotí a posuzuje stav životního prostředí v ČR včetně všech souvislostí.

Obsáhlý a podrobný dokument má téměř 150 stran a je doplněn řadou obrázků, tabulek a grafů. Přinášíme jen stručný výběr ze Zprávy, která je k dispozici na webových stránkách MŽP: www.mzp.cz.

Zpráva vychází z údajů za rok 2010, kdy byly v jednotlivých oblastech životního prostředí indikovány pozitivní, ale i negativní trendy. Bezpochyby pozitivním sdělením je, že výrazně poklesly emise skleníkových plynů a klesají i emise okysličujících látek. Roste část ekologicky obhospodařované půdy i počet ekofarem, daří se i přirozená obnova lesů. Současně s prodlužováním délky kanalizační sítě se zvyšuje podíl obyvatel připojených na veřejné vodovody a na kanalizaci, zakončenou ČOV. Snížila se jak celková produkce odpadů, tak zejména produkce nebezpečných odpadů, přičemž rostl i podíl využití odpadů recyklací i materiálového využití komunálního odpadu. Zajímavé je, že Česká republika patří v přepočtu na obyvatele k zemím s nejnižší roční produkcí komunálního odpadu.

Ve zkoumaném období se nedařilo například snižovat prašnost ani znečištění ovzduší karcinogenem benzo(a)pyrenem (to se navíc zvýšilo). V souvislosti chladnou zimou roku 2010 stouply emise tuhých znečišťujících látek. Zhoršení nastalo i v oblasti vypouštění znečištění do povrchových vod, dobře na tom nejsme ani v oblasti ochrany přírodních stanovišť a evropsky významných rostlin a živočichů, zejména ptáků, jejichž populace klesá. Překvapujícím nebude asi ani zjištění, že zhruba 10 % obyvatelstva je nadměrně zatěžováno hlukem, který povětšinou pochází ze silniční dopravy. A nebude lépe, protože trend nesystémového rozšiřování měst do okolní krajiny (urban sprawl) pokračuje. Celkový stav životního prostředí Rok 2010 byl rokem hospodářského oživení, kdy rostla průmyslová produkce ve zpracovatelském průmyslu i výroba elektrické energie. Vlivem hospodářského vývoje došlo k meziročnímu nárůstu emisí tuhých znečišťujících látek a oxidu uhelnatého ze zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší, který byl zvlášť výrazný v Moravskoslezském kraji. Z hlediska dlouhodobějšího vývoje je stav životního prostředí v ČR ve většině parametrů po roce 2000 stagnující, přetrvávají problémy typu neuspokojivá kvalita ovzduší v sídlech a městských aglomeracích i nepříznivý stav přírodních stanovišť. Zátěž ekosystémů okyselujícími látkami v ovzduší klesá, nadále je však vysoká nadlimitní koncentrace přízemního ozonu, který má nepříznivý vliv zejména na lesní ekosystémy a výnosy zemědělských plodin.

Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví se na území ČR meziročně zhoršila. Oblasti zasažené zhoršenou kvalitou ovzduší se oproti předcházejícím rokům nemění. Nejhorší situace i nadále zůstává v Moravskoslezském kraji, zhoršená kvalita ovzduší se vyskytovala v inverzních polohách (např. Kladno), v oblastech s intenzivní dopravní zátěží (např. Praha) i v malých sídlech, kde převažuje vytápění prostřednictvím lokálních topenišť. V místech se zhoršenou kvalitou ovzduší žila přibližně polovina obyvatel ČR, v roce 2009 to bylo 18 %. I když se zvýšilo produkované znečištění do povrchových vod, jakost tekoucích vod se nadále velmi pozvolna zlepšuje. Stojaté vody jsou každoročně zatíženy eutrofizací, způsobenou zejména plošnými zdroji znečištění, což zhoršuje jejich kvalitu pro koupání.

Měrné zátěže životního prostředí, tedy spotřeba energie, materiálů a produkce znečištění na obyvatele a na jednotku HDP v ČR klesají, ale ve srovnání s průměrem zemí EU 27 jsou nadále nadprůměrné. Postupně dochází k oddělení vývoje hospodářství a zátěží životního prostředí, zatím se však nedaří dosáhnout absolutního oddělení vývoje hospodářského výkonu a zátěží životního prostředí.

Veřejná hromadná doprava, zejména integrované dopravní systémy v městských aglomeracích a dálková autobusová a železniční doprava, si udržuje stabilní podíl na celkových přepravních výkonech osobní dopravy. V důsledku zvýšení průmyslové produkce zaznamenala výrazný meziroční nárůst nákladní silniční doprava, zejména doprava mezinárodní. Významným tlakem na životní prostředí je územní rozvoj měst a výstavba dopravní infrastruktury. I když suburbanizační proces, tj. stěhování obyvatel z center měst do jejich okolí, ztrácí na intenzitě, městské aglomerace se stále rozrůstají, zasahují do okolní krajiny a narušují její ráz a fungování. Kolísání kvality životního prostředí v posledních letech nabývá na dynamice, a to v souvislosti s rychlými výkyvy národní i globální ekonomiky i s měnícím se charakterem klimatu, který je spojen s častějším výskytem nebezpečných hydrometeorologických jevů (přívalové srážky, povodně, delší období sucha, silný vítr apod.).

Oblast kvality ovzduší V 90. letech 20. století došlo v ČR k zásadnímu poklesu emisí všech základních znečišťujících látek a následně k poklesu znečištění ovzduší. Emise skleníkových plynů v ČR po roce 2007 klesají a v roce 2009 dosáhly nejnižší úrovně od roku 1990. I přes příznivý vývoj má Česká republika nadprůměrné měrné emise skleníkových plynů na obyvatele a jednotku HDP ve srovnání se zeměmi EU 27.

Řada měst a obcí byla v roce 2010 vyhodnocena jako území s překročeným cílovým imisním limitem pro karcinogenní benzo(a)pyren. Jedná se o 14,47 % plochy ČR, kde žije zhruba 65 % obyvatel. V řadě lokalit (především v Moravskoslezském kraji a na Kladně) byly v roce 2010 limitní hodnoty překročeny dokonce několikanásobně.

Vodní hospodářství a jakost vod Od roku 2000 se snižují odběry vody pro veřejnou potřebu i pro průmysl. Přesto se podíl obyvatel připojených na vodovody nadále postupně zvyšuje, kvalitní pitnou vodou je zásobováno 93 % obyvatel ČR. V letech 1993-2010 došlo k významnému poklesu vypouštěného znečištění z bodových zdrojů v ČR. Nejvýznamnější pokles množství vypouštěného znečištění byl patrný v 90. letech, od roku 2003 vykazoval vývoj vypouštěného znečištění již pouze pozvolný pozitivní trend. Čištění odpadních vod je zásadním nástrojem pro zlepšování jakosti povrchových vod. Od roku 2000 došlo v ČR téměř ke zdvojnásobení délky kanalizační sítě (zvýšení podílu obyvatel připojených na kanalizační síť ze 74,8 na 81,9 %). V roce 2010 bylo podle údajů ČSÚ čištěno 96,2 % odpadních vod vypuštěných do kanalizací pro veřejnou potřebu (v roce 1990 byl podíl pouze 75 %).

Celkový počet ČOV pro veřejnou potřebu v ČR se oproti roku 2009 zvýšil o 30, tj. na 2 188 ČOV, bez domovních čistíren. Budeme-li uvažovat ČOV s kapacitou nad 2 000 ekvivalentních obyvatel, bylo v roce 2010 dokončeno 15 nových komunálních ČOV. v kategorii nad 2 000 EO bylo rekonstruováno či rozšířeno 24 komunálních ČOV.

Využití území ČR je zemí s vysokým podílem orné půdy na celkové rozloze státu (38 %, 5. místo v EU27) a poměrně vysokou lesnatostí (33,7 %). Pro vývoj využití území v ČR jsou typické dva druhy změn. V odlehlejších a méně atraktivních oblastech dochází k extenzifikaci využití, která vede ke snižování výměry orné půdy a zvyšování rozsahu trvalých travních porostů a lesních pozemků. Pro hlavní zemědělské oblasti a urbanizační centra je typické intenzifikované využití, jehož důsledkem je zejména nárůst rozsahu zastavěných a ostatních ploch. Zatímco první proces je z krajinně ekologického hlediska spíše pozitivní, intenzifikace využití je jednoznačně negativní.

V rámci zemědělského půdního fondu má nejvyšší podíl orná půda (71,1 %), na druhém místě jsou trvalé travní porosty (23,3 %), zbývajících 5,7 % tvoří chmelnice, vinice, ovocné sady a zahrady. V rámci zemědělského půdního fondu dochází k postupnému nárůstu podílu trvalých travních porostů na celkové zemědělské půdě.

Půda, zemědělství V průběhu roku 2010 se zvýšila výměra ekologicky obhospodařované půdy téměř u všech kategorií, s výjimkou chmelnic a ostatních ploch. V ekologickém zemědělství je nejvíce zastoupeným oborem chov skotu bez tržní produkce mléka.

Cíl SFŽP ČR zvýšit podíl plochy zemědělského půdního fondu, na které je provozováno ekologické zemědělství do roku 2005 alespoň na 6 % a do roku 2010 minimálně na 10 %, byl naplněn. V EU27 dosáhla v roce 2010 rozloha ekologicky obdělávané zemědělské půdy 4,5 % zemědělské půdy, což je o 0,4 % více než v roce předchozím.

Finance na závěr Z dat sledovaných ČSÚ od roku 1986 lze konstatovat, že v průběhu 90. let 20. století se nejvíce finančních prostředků vynakládalo na ochranu ovzduší (do roku 2000). V roce 2000 došlo ke změně priorit a většina financí se přeorientovala do investic v oblasti nakládání s odpadními vodami a nakládání s odpady. V roce 2010 činily investice na ochranu životního prostředí 22,6 mld. Kč, tj. došlo k meziročnímu poklesu o 0,8 mld. Kč. V rámci programového zaměření bylo v roce 2010 stejně jako v předchozích letech nejvíce prostředků investováno do nakládání s odpadními vodami (9,0 mld. Kč), do nakládání s odpady (3,7 mld. Kč) a na ochranu ovzduší a klimatu (3,6 mld. Kč).

Co se týče mezinárodního srovnání s ostatními zeměmi EU, je patrné, že ČR společně s dalšími postkomunistickými státy investovala do ochrany životního prostředí výrazně více prostředků oproti zemím západní Evropy (až do roku 2007). Tento trend lze logicky vysvětlit zejména zvýšenou zátěží pro životní prostředí, která byla výsledkem dlouhodobého neřešení problémů životního prostředí plynoucích z intenzivní průmyslové výroby a těžby.

HLAVNÍ POZITIVNÍ ZJIŠTĚNÍ ZPRÁVY:  Klesá energetická náročnost průmyslu. Tento vývoj znamená, že v době ekonomického růstu bude konečná spotřeba energie (a tím i zátěže životního prostředí z energetiky) stoupat méně, než jaké bude tempo ekonomického růstu. Roste podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů roste, a tím i podíl výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny. V roce 2010 vzrostl z 6,8 % na 8,3 %. Indikativní cíl do roku 2010, tj. dosažení 8 % podílu, byl splněn.  Struktura vytápění domácností se mění směrem k ekologicky šetrnějším způsobům vytápění, jako je zemní plyn, biomasa nebo centrální zdroj tepla. Stoupá zastoupení domů vytápěných solárními kolektory. I přes tento pozitivní vývoj však nadále patří vytápění domácností mezi nejvýznamnější zdroje znečišťování ovzduší.  Emise skleníkových plynů v období 2008-2009 výrazně poklesly na nejnižší úroveň od roku 1990, ČR plní aktuálně platné závazky vůči Kjótskému protokolu již od roku 1992.  Dlouhodobě klesají emise okyselujících látek a snižuje se tak zátěž ekosystémů okyselením. Snižuje se spotřeba vody v domácnostech a v průmyslu a zvyšuje se podíl obyvatel připojených na veřejné vodovody. Prodlužuje se délka kanalizační sítě a dochází k zvyšování podílu obyvatel připojených na kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod.  Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy se zvyšuje, v roce 2010 dosáhl 10,55 % plochy zemědělské půdy a počet ekofarem vzrostl na 3 517. Cíl stanovený SPŽP ČR se podařilo naplnit. Rostoucí trend přepravních výkonů individuální automobilové dopravy a letecké dopravy se v roce 2010 zastavil. Přepravní výkony autobusů meziročně stouply o 13,9 %. Veřejná hromadná doprava si udržuje svoji pozici v osobní dopravě, k další individualizaci osobní dopravy nedochází.  Celková produkce odpadů se v roce 2010 meziročně snížila o 1,4 %, nejvíce se snížila produkce nebezpečných odpadů, a to o 17 %. Podíl využitých odpadů na celkové produkci odpadů se v roce 2010 pohyboval na úrovni 73,5 %. Z celkového množství vzniklých odpadů z obalů bylo recyklací využito 70 % a energeticky využito 7,9 %. Vzrůstá podíl materiálového využití komunálního odpadu, v roce 2010 dosáhl úrovně 24,3 %. ČR patří v přepočtu na obyvatele k zemím s nejnižší roční produkcí komunálního odpadu.

HLAVNÍ NEGATIVNÍ ZJIŠTĚNÍ ZPRÁVY:  V roce 2010 se zvýšil rozsah území, na kterém byly překročeny přípustné koncentrace emisí suspendovaných částic PM10 (polétavého prachu). Imisní limit pro 24hodinovou průměrnou koncentraci částic PM10 byl překročen na 21,2 % území, nadlimitním koncentracím bylo vystaveno 48 % obyvatel ČR (18 % v roce 2009). Nejhorší situace z hlediska znečištění suspendovanými částicemi byla v ostravsko-karvinském regionu a v Kladně.  Meziroční zhoršení bylo v roce 2010 zaznamenáno u znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem, který patří mezi karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky. Nadlimitní koncentrace se vyskytují zejména v sídlech a městských aglomeracích. Cílový imisní limit byl překročen na 14,5 % plochy, kde žije cca 65 % obyvatel ČR, což je nárůst oproti roku 2009. Zvýšily se emise tuhých znečišťujících látek, což bylo dáno chladným charakterem zimní sezony roku 2010 a vyšší spotřebou paliv na vytápění domácností. Energetická náročnost hospodářství ČR se v roce 2010 meziročně zvýšila o 2,9 %, v období 2000-2010 však zaznamenala celkový pokles o 19,0 %.  Snižování konečné spotřeby energie se v posledních třech letech zastavilo, v roce 2010 zaznamenáváme meziroční zvýšení o 8,2 %. Stále stoupá celková spotřeba energie v dopravě, která v letech 1999-2009 narostla o 91,5 %.  V roce 2010 se ve srovnání s rokem 2009 mírně zvýšilo vypouštěné znečištění do povrchových vod ve všech sledovaných základních ukazatelích (BSK5, CHSKCr, NL, Nanorg. a Pcelk.), a to zejména z důvodu zvýšení objemu vypouštěných odpadních vod. Rostou výkony nákladní silniční dopravy, a zvyšuje se tak zátěž silniční sítě i ovzduší nákladní dopravou. Stoupá počet nových, ale i dovezených ojetých automobilů, vozový park je přesto velmi starý především díky pomalému vyřazování z registru. Průměrné stáří osobních automobilů v roce 2010 bylo 13,7 roku a výrazněji se již delší dobu nemění.  Početnost populací ptáků zemědělské krajiny nadále klesá. Příčinou úbytku polního ptactva je intenzifikace zemědělství a úbytek zemědělské půdy. V Praze, Brně a Ostravě žije v lokalitách, kde jsou přesahovány hygienické limity pro hluk, přibližně 10 % všech obyvatel. V některých obcích je nadměrným hlukem, který pochází zejména ze silniční dopravy, zatížena i více než čtvrtina obyvatelstva. V okolí hlavních silnic, kde je nadměrný hluk, žije v ČR v průměru cca 600 lidí na 1 km komunikace, což je dvojnásobná hodnota než je průměr EU27.  Ve struktuře využití území v ČR narůstá podíl zastavěných a ostatních ploch, což jsou výrazně destabilizující prvky v krajině. Nejčastějším způsobem odstraňování odpadů je i nadále skládkování, které činilo v roce 2010 cca 95 % z celkového množství odstraňovaných odpadů. Množství vzniklých obalových odpadů má od roku 2003 vzestupnou tendenci, meziročně došlo v roce 2010 k nárůstu o 3 %-