LÁNOV Finanční problémy správců Krkonošského národního parku nedopadají jen na turisty a ochranu přírody. Pociťují je i horské obce. „Podle zkušeností z radnice vím, že až desetiprocentní úspory se se skřípěním zubů zvládnout dají. Ale větší škrty už bývají na pováženou,” říká starosta Lánova a člen rady Svazku měst a obcí Krkonoše Jiří Vancl.

* Co soudíte o finanční situaci Krkonošského národního parku?

Samozřejmě, že jsme se tím na radě svazku zabývali. A myslím si, že to opravdu začíná být vážné a mohlo by dojít i k ohrožení jeho základních funkcí.

* V čem vidíte největší nebezpečí?

Správa Krkonošského národního parku nezahrnuje jen služby pro turisty nebo závory na komunikacích. Park je i vlastníkem cest, propustků či vodotečí a hospodaří v lesích. Pokud se dostaneme do situace, že úspory začnou ohrožovat plnění i těchto jeho základních funkcí, bude to zlé.

* Vy sám jako starosta Lánova pociťujete nějaké zhoršení činnosti národního parku?

My také částí katastru zasahujeme na území parku a vím tam o cestách, které se skoro vůbec neudržují, o propustcích pro vodu, které se nečistí, a o pozemcích, o něž by se dalo pečovat podstatně lépe. Ještě před pár lety jsme byli s vedením parku schopni se domluvit o jejich finanční spoluúčasti na řadě věcí. To už dnes vůbec nepřipadá v úvahu.

* Nemáte obavy, že se to bude dál zhoršovat?

Já se jen tak něčeho neleknu. Ale pokud se Krkonošský národní park i jemu nadřízené státní orgány rády chlubí tím, že je evropsky významným územím, tak by na věci, které jsou potřeba, mělmít i peníze. A pokud je nemá, tak si na takové věci přestaňme hrát.