Už dnes činí roční obrat odvětví napojeného na výrobu dřevěných pelet a kotlů na jejich spalování v Česku odhadem 3,6 mld. Kč.

Podle údajů Klastru Česká peleta v prosinci 2012 až březnu 2013 kulminovaly zimní ceny dřevěných pelet nejen na domácím trhu, ale i v okolních zemích. Pro uživatele dřevěných pelet, kterých je v současnosti v ČR okolo 15 tis., není tajemstvím, že zimní ceny pelet bývají až o 15 % vyšší, nežli ceny v letním období. Ideální je proto nakupovat v letních měsících a pokud možno na celou otopnou sezónu.

Obr. 1: Výroba a spotřeba pelet v ČR

Letní a zimní ceny pelet

Zatímco na jaře a v létě je dostatek suroviny a tepla pro sušení, v zimě spousty zbytkové dřevní hmoty spotřebují samotní pilaři pro vytápění svých areálů, řada malých výrobců pelet výrobu v zimních měsících utlumuje, protože jim stoupají náklady a nemají jistotu v kvalitě a plynulosti dodávek suroviny. Tedy u některých výrobců produkce klesá na polovinu oproti letním měsícům, zatímco spotřeba stoupá na několikanásobek. V zimě se také zákazníci mohou potkat s horší kvalitou pelet, jelikož chybí nejkvalitnější surovina: smrkovou vlákninu nahrazuje borovice, je složitější proces sušení a pelety mohou být u některých producentů křehčí, tedy s vyšší odrolem.

Vyšší zimní ceny také nalákají dovozce, kdy se začne vyplácet pelety dovážet např. z východních zemí a s tím je spojena proměnlivost v kvalitě, která bývá u českých pelet stabilní a kvalitativně odpovídající platným normám.

Okrajově se také projevuje fakt, že zatímco v Čechách v současnosti přibývá okolo 2.000 peletových instalací ročně, v Rakousku se ročně nainstaluje přes 10.000 nových kotlů a tito nový zákazníci nenakupují obvykle až na jaře, ale zvednou poptávku již v sezóně. V Rakousku již nové výrobní kapacity produkce pelet nevznikají a než si trh zvykne na vyšší domácí spotřebu, chvilku to trvá.

Dřevěných pelet jako celku je dost, ale různé vlivy během roku způsobují, že nejpozději po vánočních odstávkách a vinou zimního počasí, se snižují zásoby a výroby zejména kvalitních pelet napříč Evropou. Toto období trvá 2 až 3 měsíce a opakuje se mimo teplých zimních měsíců každý rok.

Obr. 2: Vývoj cen paliv z biomasy pro domácnost

Není proti němu jiné obrany než předzásobit se. To se týká jak spotřebitelů, tak obchodníků.

Samozřejmě vysoká poptávka razantně zvyšuje ceny, výrobci a prodejci pelet v tomto období realizují podstatné roční zisky a i nákupčí, pokud peletu nutně potřebují, zaplatí prakticky cokoliv. Není možné nechat své zákazníky typu budov veřejné správy, nemocnic, škol, apod. bez topení.

Tento jev není u nás ani v jiných zemích neobvyklý a je v podstatě zdravý, podporuje racionální chování spotřebitelů: pro menší zákazníky rozkládá distribuci na léto (operátoři nákladních aut a cisteren si lépe naplánují dodávky i k hůře dostupným zákazníkům, které je v zimních měsících problematické obsloužit) a větší kotelny se zavážejí v zimě.

Samozřejmě že u dobrých distributorů peletu seženete vždy, ale připlatíte si 10 až 20 % oproti letním cenám. Protože buď o tolik více stojí ve výrobě, anebo ji někdo levně na jaře nakoupil, ale také profinancoval, zaplatil dopravu, sklady, přeložení pelet a další vlivy.

Stabilita oboru výroby a využití dřevěných paliv

Už dnes činí roční obrat odvětví napojeného na výrobu dřevěných pelet a kotlů na jejich spalování v Česku odhadem 3,6 mld. Kč (viz mapa odvětví). Výroba pelet začíná u lesnictví a zpracování dřeva, protože se pelety vyrábějí obvykle na velkých pilách z toho, co dřevozpracující průmysl už jinak nevyužije. Odtud se vyrobené pelety distribuují ke spotřebitelům. Další velkou součástí je pak pochopitelně výroba kotlů na biomasu a k té se přidružuje produkce peletových podavačů a sil i jiné topenářské techniky. Služby kominíků a topenářů jsou potom poslední potřebnou částí odvětví tak, aby současných 15 tisíc uživatelů pelet v ČR mohlo spokojeně, pohodlně a navíc i ekologicky vytápět svoje domovy. Celkem nabízí odvětví asi 1200 pracovních míst.

Obr. 3: Lis na výrobu pelet

Rozvoj firem zajišťujících komfortní vytápění peletami

Dobrým základem pro rozvoj peletového odvětví u nás je dostatek dřeva v českých lesích – firmy ani domácnosti se nemusejí bát investovat do kotle, protože si můžou být jisti, že i v budoucnu bude topiva dostatek.

Pro výrobu kvalitních dřevních pelet je vhodná především smrková pilina. Dlouhodobá výroba dřevařských produktů ze smrkové kulatiny se u nás dle Zelené zprávy Ministerstva zemědělství ČR pohybuje na hranici 9 mil. m3. Z této hodnoty činí prořez (piliny a štěpka) cca 50 % a tomu odpovídá i výroba řeziva (včetně listnaté kulatiny) 4,7 mil. m3. Tedy 4,5 mil. m3 zbytkových dřevařských produktů (piliny a štěpka) je produkováno na pilách zhruba v poměru 50/50. Lze proto konstatovat, že v České republice každoročně vzniká okolo 2,2 mil. m3 pilin, které by mohly být využity např. k výrobě dřevních pelet. Vyjádřeno v tunách (přepočet 430 kg/m3) je zde teoreticky k dispozici surovina pro výrobu min. 900 tis. tun dřevních pelet.

Česká republika se potýká s problémem nadprodukce dřevěných pelet. Většímu rozšíření brání zatím malý počet instalací peletových kotlů v domácnostech, úřadech a podnicích. Dle statistik MPO (Brikety a pelety v roce 2010) se v ČR vyrábí pouze 145 tis. tun dřevěných pelet, z toho 111 tis. tun jde na export. Pelet i suroviny k jejich výrobě je dostatek, spíše nadbytek.

Porovnání s Rakouskem (podobná rozloha území i počet obyvatel):            Rakousko o počet instalovaných peletových kotlů (k r. 2010): 79 tis. ks   o domácí spotřeba pelet (v r. 2010): 700 tis. t            Česká republika o počet instalovaných peletových kotlů: (k r. 2010): 9             tis. ks o domácí spotřeba pelet (v r. 2010): 50 tis. t

Česká republika v současné době vyrábí pouze kolem 150 tis. tun dřevních pelet, potenciál k navýšení je tedy šestinásobný. Příkladem je pila Mayer - Melnhof Holz v Paskově, která ročně zpracovává 1 mil. m3 dřeva a z tohoto objemu si samozásobuje vlastní peletovací linku s výrobní kapacitou 80 tis. tun pelet ročně.

Dalším dominantním výrobcem ekologických paliv u nás je firma BIOMAC, která nabízí hned několik typů dřevěných briket a pelet. Briketovací a peletovací výrobní linky provozuje hned na několika místech České republiky. Nedávno se u nás podařilo zavést certifikační systém ENplus, který je mezinárodní garancí kvality topiva. Vysoké nároky na kvalitu splňují i všichni další výrobci a prodejci dřevěných paliv, kteří patří ke Klastru Česká peleta.

K přelomovým inovacím, které zajistily úspěch peletového odvětví v Rakousku, patří také nová technologie, která ovlivnila způsob distribuce dřevěných pelet. Jedná se o dopravní cisternu na pelety, která je nafouká přímo do zásobníku, a tedy je nemusíte kupovat v pytlích ani na paletách, ale ani později doplňovat. Tuto službu zatím v Česku nabízí pouze společnost CDP IVORY, jejímž hlavním posláním je pohodlná dodávka topiva až do domu. Do budoucna se ale zřejmě stane stejně jako v Rakousku standardem komfortního vytápění peletami.

Obr. 4: Mapa odvětví pelet

Cena pelet v Rakousku a Německu

Podle údajů asociace proPellets Austria stoupla cena za dřevní pelety v Rakousku v lednu na 187,6 EUR/t (u odběrů nad 6 tun, bez DPH a dopravy). K tomu se zvýšil objem trhu od prosince o 3,7 %, v meziročním srovnání dokonce o 7,4 %.

Ceny pelet pro Německo probíhají prakticky stejně: 196,4 EUR/t. To je třetí nejvyšší měsíční hodnota od roku 2006. S tím také stoupá cena dřevěných briket.

Od roku 2008 stoupá průměrná roční cena pelet konstantně. Vybudované kapacity totiž odpovídají spotřebě. Nejnovější vývoj je ovlivněn mnoha faktory: V roce 2012 byl zaznamenán dvojciferný procentuální nárůst počtu   instalovaných kotelen na pelety. Již v polovině ledna byla v Rakousku nainstalována jubilejní stotisícá peletová kotelna. To znamená zdvojnásobení  počtu instalovaných zařízení od roku 2007. V roce 2013 se počítá se čtyřnásobkem. Vedle domácností se objevuje stále více velkých zařízení (přes 100 kW), které topí peletami. Výrobci pelet bojují v zimních měsících s problémy se zásobováním,  protože některé pily ke konci roku omezují produkci.  Jako každou zimu stoupá krátkodobá poptávka, které ovlivňuje koncové ceny.

Trh s dřevěnými peletami

Výrobci se domnívají, že na rozdíl od roku 2006 nehrozí nyní u cen pelet žádné vyšší cenové výkyvy. Tehdy nebyla možnost vyrovnat chybějící množství na domácím trhu importem.

V roce 2011 vyvážela Česká republika okolo 100 tis. tun pelet především do Rakouska, Německa a Itálie, samotné Rakousko 512 tis. tun vyváželo a současně 320 tis. tun dováželo. Německo prodávalo ve stejném roce 692 tis. tun do ciziny a dováželo 261 tis. tun. Přesto není slyšet o převýšení výrobních kapacit nad dodávkami. Výrobcům pelet se podařilo to, na čem pily ztroskotaly. Tedy pozvolna vytvářet stabilní trh a pracovat s cenovými výkyvy během roku tak, aby byly co nejnižší, popř. je promítnout do konečných spotřebitelských cen a tím si i naučit zákazníky, jak s těmito cenami pracovat. Vedle toho pomáhá masivní navýšení cen energií z fosilních paliv – především topného oleje, zemního plynu a elektřiny.

Zdravější trh navzdory zvýšení cen

Český trh s peletami si bohatě vystačí s domácí produkcí, domácí poptávka tvoří pouze jednu třetinu současné výroby. Německý a rakouský trh je teoreticky také zatím soběstačný (místní produkce vs. spotřeba). Trh s peletami je navzdory stoupajícím cenám stále označován jako zdravý a rostoucí.

„Pelety se usadily jako zavedené palivo. Spotřebitelé akceptují stoupající ceny”, vysvětluje Claudia Rohr, tisková mluvčí German Pellets. Nárůst cen je pochopitelný napříč celým energetickým odvětvím z důvodu zvyšování cen vstupů. U dřevěných paliv je navíc toto zdražování podstatně nižší, nežli u jiných typů energií.

„Pokud bude zima průměrně chladná, můžeme díky vlastním skladovým kapacitám a výrobě zajistit zásobování všech našich zákazníků. Významný vzrůst ceny během zimních měsíců neočekáváme”, doplňuje Martin Holan, výrobní ředitel firmy Enviterm.

V roce 2013 se přidají další noví producenti dřevěných pelet, popř. dojde k navýšení výrobních kapacit v Česku i v Německu. Struktura trhu se tím zásadně neovlivní, neboť to přitáhne další poptávku. „Na jaře se situace opět uvolní, snížen cen na letní ceny probíhá standardně každým rokem”, shodují se Marek Řebíček z firmy CDP IVORY i Martin Černý z firmy BIOMAC.

Obr. 5: Pelety jsou z čistého materiálu

Zvýšené ceny pelet vedou k dalším investicím

Podle šéfa European Pellet Council Christiana Rakose se trh s dřevěnými peletami dále stabilizuje a bezpečně rozvíjí. „V minulých letech jsme byli v situaci, kdy docházelo k přezásobování při vysokých cenách surovin. To vedlo k velmi nízkým maržím a k poklesu investic do nových peletových výroben. Mezitím ale velmi silně stoupla poptávka a to vedlo přirozeně k nárůstu cen. Vysoké ceny učiní zajímavými investice do nových produkčních zařízení nebo rozšíření kapacity stávajících zařízení. Domácí výrobci se budou více zaměřovat na zásobování lokálního trhu a omezovat export. Nemyslím si, že dojde znovu k cenové nestabilitě. Zaznamenáváme dnes vysoký nárůst při prodeji kotlů – 19 % u kotlů a kamen pro domácnosti dokonce a 50 % u průmyslových peletových kotelen – a k tomu stoupající poptávku po palivu. Příští rok to bude pokračovat podobně.”

Podobně vidí situaci i šéf Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský. „Domácí trh sice neroste tak razantně jako např. v Rakousku, stabilní nárůst ale zaznamenáváme. Výhodou České republiky je také to, že oproti Rakousku nebo Německu máme stále vysoké nevyužité kapacity pro produkci dřevěných pelet. Vždyť 2/3 naší výroby stále vyvážíme a přitom politika všech velkých peletových výrobců u nás je nastavena na co nejvyšší podíl dodávek pelet na domácí trh. Dlouhé vývozní vzdálenosti výrobcům samozřejmě snižují marže. Navíc přirozeností pelet je lokální výroba i spotřeba.”