Praha 25. července (ČTK) - Státní pozemkový úřad (SPÚ) začne od příštího týdne zveřejňovat v týdenním intervalu informace z výzev o vydání majetku v rámci církevních restitucí. Na tiskové konferenci to dnes uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman. Až dosud úřad zveřejňoval pouze údaje o počtech zaslaných výzev a počtu nemovitostí, jichž se to týká.

"Už z tohoto seznamu poznáme, která oprávněná osoba, v kterém katastrálním území a o který pozemek požádala," uvedl k tomu ústřední ředitel úřadu Petr Šťovíček. Uvedené údaje budou ale podle něj odpovídat historickému uvedení pozemků v žádostech. Následně úřad výzvy ověřuje a porovnává se současnou dokumentací. Ve druhé fázi hodlá úřad zveřejňovat údaje o skutečně uzavřených dohodách o vydání nemovitostí, řekl Šťovíček.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vydal v červnu církvím první tři pozemky. Jako první byl začátkem června vydán pozemek na Příbramsku řádu křižovníků s červenou hvězdou. Ve druhé polovině měsíce pak další dva pozemky na Mostecku získala Náboženská matice. Mluvčí SPÚ Monika Machtová v první polovině července uvedla, že k uzavření prvních šesti dohod o převodu zemědělských pozemků z majetku spravovaného úřadem je blízko na Zlínsku.

Podle dřívějších vyjádření pozemkového úřadu by stát mohl církvím vrátit až 30.000 hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142.000 hektarů lesních pozemků, což je asi 11 procent lesů, na kterých hospodaří. Podle pozemkového úřadu by se mohlo církvím vrátit takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty. Restituce se vztahují také asi na 120 bytových domů, tři kláštery, stejný počet zámků a několik set rybníků.

Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve získat finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let. Na tuto část restitucí uzavřela koncem února se zástupci církví smlouvu předchozí vláda Petra Nečase (ODS), podle původního ujednání na to měla čas do konce září. Ze 17 náboženských společností se finanční náhrady vzdala pouze Bratrská jednota baptistů.

Nečasova vláda církevní restituce prosadila jako vypořádání s dědictvím komunismu. Opoziční parlamentní strany měly k zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi výhrady a jeho zrušení postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich poslanci ČSSD a KSČM. Ústavní soud ale jejich návrhy počátkem června zamítl.