Správa parku tvrdí, že v bezzásahových zónách na Šumavě vyrostlo v průměru přes pět tisíc nových stromků na hektar. Politici těmto číslům ale nevěří.
ŠUMAVA O lesy, které jsme na Šumavě ponechali samovolnému přírodnímu procesu, není třeba mít strach. Zmlazují se lépe, než kdybychom stromy sami vysazovali. Na hektar jich průměrně vyrostlo přes 5,2 tisíce. To nyní tvrdí správa šumavského parku, která plochy, kde se proti kůrovci nezasahuje a ponechávají se svému osudu, zkoumala. Starostové obcí v rezervaci ale těmto číslům nevěří.
Ekologové ze správy parku vytipovali 151 lokalit v bezzásahových zónách, kde vždy na pěti stech metrech čtverečních sčítali mladé stromky, které tu vyrostly samovolně, tedy bez pomoci člověka.
„Průměrně na hektar je v těchto lokalitách 5 241 mladých stromků vyšších než 10 centimetrů. Jsou ale i místa, kde jsme jich napočítali 35 tisíc,” shrnula ekoložka správy parku Pavla Čížková, která dvouleté sčítání prováděla.
Pro srovnání, v hospodářském lese, když se zalesňuje, se na hektar uměle vysazuje okolo tří tisíc stromků. Například na Modravsku jich byl v letech 1994 až 2002 na ploše přes 1,3 tisíce hektarů vysazen téměř milion. Hlavně smrčků. „Přežilo jich ale jen minimum. Byly to vyhozené peníze. Příroda vytvoří mnohem více odolných stromů, než člověk vysází, a podle našeho zjištění je není nikde nutné vysazovat uměle,” doplnil ředitel parku František Krejčí.
Informace, kterou správa parku zveřejnila, ale tvrdí pravý opak než politici a šumavští starostové. Ti jsou totiž přesvědčeni, že lesy v parku rapidně usychají a neobnovují se. Mají proto dojem, že jsou tato data účelově zkreslená.
„Slova ředitele o vyhozených penězích a o úmrtnosti stromů jsou lež. Umělá sadba na Modravsku byla tehdy financována z peněz holandské nadace a ta si využití svých peněz řádně kontrolovala,” uvedl starosta Modravy Antonín Schubert, který na Šumavě žije od roku 1975 a byl lesníkem.
Ten zpochybňuje i to, že by v průměru na hektar parku v bezzásahových lokalitách bylo přes pět tisíc smrčků. „Jsou to účelově zprůměrovaná čísla. Na jižních svazích Šumavy je zmlazování přirozené a smrk tam agresivně roste, ale na severních tomu už tak není. Kromě toho jsou na webových stránkách správy parku fotografie vydávané za přirozeně zmlazený porost, ačkoliv podle mého jde o snímky uměle vysazených stromů,” kritizoval Schubert.
Správa parku je naopak přesvědčena, že výsledky dokazují správnost koncepce nastolené ministerstvem životního prostředí pod vedením Martina Bursíka ze Strany zelených. A proto podle ní není třeba mít o budoucnost lesa v bezzásahových územích strach.
„Příroda se zmladí lépe sama než za pomoci člověka. Stromky jsou i odolnější, než kdybychom je vypěstovali ve školkách. Z nich totiž nepřežijí všechny, ale jen ti nejsilnější jedinci, kteří budou základem nového lesa,”míní Krejčí.
Správa parku může slavit i výsledky letošní těžby. Místo pesimistických odhadů, že v šumavských lesích bude vykáceno až 500 tisíc kubíků dřeva, má objem těžby dosáhnout maximálně 300 tisíc kubíků. Tedy skoro stejně jako loni.
„Dosud máme zpracováno přes 272 tisíce kubíků. Dalších zhruba 12 tisíc chceme vytěžit do zimy,” popsal člen a mluvčí kalamitního štábu parku Petr Kahuda. Měly by se bezzásahové zóny na Šumavě ponechat svému osudu?
Pište na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
***
FAKTA Jak se zmlazuje Šumava * Správa šumavského parku zkoumala lesy v bezzásahových zónách * Vytipovala 151 lokalit * V každé z nich odborníci zkoumali plochu velkou 500 metrů čtverečních * Sečetli, že v průměru roste na hektar 5 241 stromků bez pomoci člověka * Na některých místech podle sčítání je až 35 tisíc mladých stromků na hektar * Naopak lesníci vykácí letos 300 tisíc kubíků dřeva * Původní nejpesimističtější odhady ale hovořily až o 500 tisících kubících dřeva
