O vrcholu Poledníku se poslední měsíc hodně mluví díky kampani Jihočeského kraje. Byl prvním příkladem „mrtvé, měsíční krajiny"v rámci této kampaně.
Dovolte nám, abychom vám tuto měsíční krajinu představili v čerstvých číslech, která přinesl podrobný monitoring vybraných ploch:
1. Zdejší les podlehl zčásti orkánu Kyrill v roce 2007 a následné kůrovcové gradaci, která měla svůj vrchol v letech 2009-2010. Na náhorní planině kolem věže v nadmořských výškách nad 1250 m přežilo opravdu jen málo vzrostlých smrků.
2. Ale roste tady nový smrkový les, který nikdo nesázel. Průměrná hustota všech malých stromků v omlazujícím se lese je 1750 ks/ha (pohybuje se od 400 do 3840 ks/ha). Přitom hustota mladých smrků je 1040 ks/ha, ale není všude stejná, zmlazení tvoří shluky, takže se hustota mladých smrků pohybuje od 80 ks/ha do 2300 ks/ha. Je jich tady více než smrků, které odumřely před 10 lety. Těch rostlo kolem 500 na hektaru, a také nebyla jejich hustota všude stejná.
3. Vedle smrků tady rostou především jeřáby, přimíšené jsou břízy, jednotlivě i malé osiky. Nejvíce je mladých jeřábů - průměrně 672 ks/ha (hustota jeřábů se pohybuje od 160 ks/ha do 1760 ks/ha).
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Zapotil jsem se, ale našel.
https://aukro.cz/sumava-susice-krava-skot-na-pastve-vrchol-luzneho-dopisnice-klubu-turi-6951460040
Kdo to neuvidíte, tak aspoň popis - pasoucí se krávy / dle datace 1938 / pod vrcholem Luzného - teda není to vrchol, je to kus nad přechodem Modrý sloup, prakticky už v Německu. Krávy se pasou ne na planině, ale v řídkém mlází / heidu /. Tak to chodilo na všech rovnějších plochách po těžbě - z vnitrozemí se nahnali velká stáda na letní pastvu. Výsledkem bylo, že zcela zmizeli listnaté dřeviny a keře, kromě boruvčí. To samozřejmě po válce skončilo a postupně narostlo do řídké smrčiny podrostlé ostřicí či vysokým - až půl metru - borůvčím.
Ostatně v daných, chcete-li horských místech se běžně žilo a hospodařilo, což jsem sám zažil.
Na tomto odkazu najdete, že nešlo o jen les...., což asi chcete slyšet. Ostatně odkaz je zajímavý pro více míst na Šumavě a budete koukat.
https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/skici/skici/PRA/PRA663018370/PRA663018370_index.html
Hezké prohlížení a trochu rozumu …..
Přečtěte si p. bergfreunda.
Nic to nemění, že dnešní vedení s dnešními prostředky má hromadu možností a nemá škůdce-kravky, a co se děje?
Na starších dokumentech mi chybí kůrovcová kola, hnijící či nehnijící klády a zbytky dřeva - tam by se asi kravky těžko pásly.
Tak kolik jste toho za ta léta zajistily a dopěstovali do řádného sponu, zdravotního stavu, zakmenění.
Nebo tyto pojmy neznáte???
"A NEBO JINAK, ŽE BY JSTE SVOU ŠANCI NA ZMĚNU DŘEVIN ZE SMRKU NA JINÉ .... TAK ABY TO BYL LES PŘÍRODNÍ .....PROPÁSNULI???"
A do nás běžných lesáků to budete v rámci ČR hustit a nutit nás § a nařízeními.
NECHCETE SI TAAM PÁNOVÉ UDĚLAT TROCHU POŘÁDEK !!!
Ještě jsem zapomenul, dle našich vědců a jejich názorů, alespoň některých, fíkovníky, sekvoje a pod.
Nikde zde nevidím plochy těchto "dřevin".
Děkuji za tuto nahrávku a ptám se co tam svým přičiněním park dodal a vypěstoval a vychoval?
Spektrum dřevin je veliké a když lesník může za to že SM neroste ve všech stupních, tak proč tam nedodat jiné dřeviny? I v jiných zemích mají tyto nadmořské výšky a celá Šumava není jen tato výška.
Stačí se dívat.
Naši předci to dokázali, mají na to staletími osvědčené metody a dnes za deset let diletantských keců, je vše špatně???
Tak ať nám ti pánové "kritici" ukáží a dokáží !!!
Už nějaký rok na to mají a drží si Šumavu, což dle mého je prasárna, ale co dělat ???
Nějaký prostor už na to měli a mají, jen se jim to nedaří..
Tedy vyjma normálních přírodních procesů.
Ten článek samotný, jako většina zpráv NPŚ, je vytržený z celkové situace. Na Poledníku byla "kalamita" velmi "disturbovaná", proto taky píší jen o "vrcholovém platu", což vypovídá o máločem.
Zmíněné plato malé rozlohy pokrýval v 90 letech stejnověký, vysázený, homogení SM zápoj nízké kvality, řekněme 50-80 let. Ten vzal za své Kyrilem. Jižní pokračování plata bylo v 90 letech pokryto mlazinami po standartní těžbě, SM,BO,MD, Východní svah Poledníku byl v 90 letech zcela, až na nezajištěné porosty, odlesněn, v rámci kalamity okolo Prášilského jezera ještě s totalitní éry. Západní a nejcenější svah Poledníku pokrývali zbytky cca 200 leté smrčiny, značně prořídlé, s výrazným zmlazením SM,JR,BK, Byl to opravdu nádherný les. Velkou měrou vzalo horní patro za své Kyrilem.
Takže škoda vrcholového plata nebyla veliká a zmlazení je fakt zázrak. Ale týká se to jen úplného vršku a pár hektarů. Východ byl osázen ještě před NPŠ, západu je věčná škoda a poroste tam i buk, ač zatím řídce / je to původně bučina, tak jako Plesná / no a jih už by měl být slušný hospodářský les.
Jedle tam nikde prakticky není, což souvisí tak jako u buku s pastvou na "heidech" tak, jak se to provádělo až do poslední války.
Ano, buk stoupá na německé straně určitě do 1200 m, je to ale dáno svažitostí a strmostí pozemků nevhodných k pastvě. Což je i odpověď i na to, jak to naši předci / i to "naši" němečtí předci je tu dost eufeministické / dokázali - dnešní převládající smrčiny na Šumavě jsou výsledkem staletí pastvy v lesích.
http://www.alena.ilcik.cz/1808-sumava-02.php
Vysoké stromy, zbytky původních políček a luk, ale v jejich mezích listnaté stromy, kterým vhodné prostředí dělali jehličnany, které stínili, zpomalovali tání, ochlazovali prostředí.
V době kdy zde bylo každou zimu i 2 metry sněhu, který pomalu odtával a držel do června a srovnejte dnes....
KRAJINA A PŘÍRODA JAKO CELEK FUNGOVALA A NEVYKAZOVALA ŽÁDNÁ VÝRAZNÁ POŠKOZENÍ
http://www.ivolary.eu/index.php/volary/102-zpravy/282-nemci-meli-polednik-pod-kontrolou
Rozhodně tam žádné zbytky políček a luk nejsou.
Ale když jste u toho, kolik sněhu zadrží tedy na pár ha pod poledníkem dnešní pláň? a kolik ho zadržel na záběrech smrkový les?
Ostatně, také zde nevidím pasené pláně?
Miluji celou Šumavu a vím že funguje, nebo spíše fungovala ve své ploše a kráse.
Dnes je to k pláči...