Jan BUMBA, moderátor
Spory o podobu smyslu a fungování Národního parku Šumavu nekončí. Zásadním způsobem by se na jeho dalším vývoji měl podepsat nový zákon, který připravuje ministerstvo životního prostředí, ten je teď v připomínkovém řízení. A je vystaven opravdu palbě kritiků z odborných kruhů. Jedním z těchto kritiků je proděkan a vedoucí katedry práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy, profesor Milan Damohorský, jehož analýzu přijalo ministerstvo před pár dny. Zeptal jsem se ho, proč tak ostře předlohu kritizuje?
Milan DAMOHORSKÝ, proděkan a vedoucí katedry práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Myslíme si, že neodpovídá základním standardům právního předpisu na úrovni zákona. Je velice kazuistický konkrétní, detailní, tedy postrádá to, co by obecný zákon měl mít, určitou míru abstraktnosti. I když chápeme, že je to zákon o jednom národním parku a že je to trošku jinak v zákoně o ochraně přírody a krajiny, kde jsou upraveny ty čtyři národní parky.
Jan BUMBA, moderátor
Z toho, jak jste ten zákon nebo návrh zákona studovali, přišel jste na to, proč je tak, jak říkáte, detailní a proč neobsahuje tu míru abstraktnosti, kterou by podle vašeho soudu zákon měl obsahovat?
Milan DAMOHORSKÝ, proděkan a vedoucí katedry práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Bohužel myslím, že je tam chyba, která se vyskytuje nejenom u tohohle zákona, ale vůbec jako tendence v poslední době vládnout moci exekutivní, moci zákonodárnou, tedy parlament má tendenci upravovat ty největší detaily a nenechávat nám moci výkonné, potom řešení konkrétních příkladů, ten ideální příklad v tom zákoně je to, že obsahuje celou řadu zákazů, ale ty nejsou v normativním textu, ty jsou v přílohách v podobě tabulek a vyškrtávání, co se v které zóně, podzóně a pásmu nesmí, což je řešení, které jsem tedy nikde ani u nás, ani ve světě nenašel, navíc myslím, že i v rozporu prostě s ústavním pořádkem zákazy, respektive povinnosti může stanovit jenom zákona, musí být jasné, srozumitelné, na něj potom vázána jaksi odpovědnost deliktní, správní delikty, přestupky, trestné činy a tak dále. To tady není, na druhou stranu se tam uvažuje, že by některé věci nebyly zakázány, to je nesmyslné, co není zakázáno, je dovoleno, a není vůbec jasné, jak by se to vymáhalo, navíc ty zákazy tak, jak to tam ministerstvo formulovalo, jsou povahy absolutní, nelze z nich udělit výjimku, představte si, pane redaktore, že na každou jednu maličkou změnu budu muset novelizovat zákon.
Jan BUMBA, moderátor
Vzhledem k tomu, ale jaká debata se vede dlouhodobě o Národním parku Šumava, není v zájmu věci, aby ten zákon opravdu byl co nejvíce detailní?
Milan DAMOHORSKÝ, proděkan a vedoucí katedry práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy
On samozřejmě do jisté míry detailní musí být, příklad máme už v dřívějším zákonu o Národním parku České Švýcarsko, který byl, tuším, v roce 2000 přijat. Ten základní problém je ovšem Šumava samotná, že je to naše nejkrásnější, největší velkoplošné území, velice zachovalé. Na druhé straně má na svém území, teď nevím, jestli 20, 25 obcí, což ostatní naše národní parky v podstatě nemají, proto jsou tady ty základní střety zájmů a vcelku si nenamlouvejme, že to základní, o co se tam jaksi běží, jsou peníze, tedy zástavba, turistické, ekonomické využití plus dřevní hmota, využití lesa.
Jan BUMBA, moderátor
A když jsme u střetu zájmů, pochopil jsem to správně tak, že podle vašeho soudu a vašeho rozboru toho návrhu tento návrh zákona straní podnikatelům na úkor ochrany přírody?
Milan DAMOHORSKÝ, proděkan a vedoucí katedry práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Ano, já si myslím, že straní, že je jaksi pojat poměrně na jako ve vztahu k ekonomickému využití, z dostupných zdrojů na Internetu jsem četl stanoviska, ať už prezidentské kanceláře, ministra Schwarzenberga a dalších, který mají kupodivu docela podobné názory s námi. Myslíme si, že prostě ty ekonomické aktivity lze provádět všude jinde v chráněné krajinné oblasti Šumava, v jiných oblastech, kde ten režim je mírnější, ale že prostě národní park všude na světě je nejvyšší špičková kategorie, tam prostě všechno ostatní v té ochraně přírody a přirozenému vývoji je jaksi podřízeno.
Jan BUMBA, moderátor
Třeba ale ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek řekl, že ten návrh je výsledkem kompromisu, že do něj bylo zakomponováno vše, co mělo být, není?
Milan DAMOHORSKÝ, proděkan a vedoucí katedry práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Nevím, jestli ostatní resorty taky své zákony přímo dopředu dávají jako kompromis, spíš mám dojem, že je dávají ve prospěch toho daného resortu, za který kopou, já bych očekával jaksi větší formulaci a přísnější formulace ve prospěch ochrany přírody na té Šumavě.
Jan BUMBA, moderátor
Říká profesor Milan Damohorský, proděkan pražské právnické fakulty a vedoucí katedry životního prostředí. Poslouchal ho i mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Dobrý den.
Matyáš VITÍK, mluvčí ministerstva životního prostředí
Dobrý den.
Jan BUMBA, moderátor
Už jste zabývali námitkami, které vašemu úřadu poslal pan profesor, nebo jakou váhu vůbec přikládáte názoru tohoto odborníka?
Matyáš VITÍK, mluvčí ministerstva životního prostředí
Tak tato připomínka nebyla jediná, my jsme oslovili několik desítek subjektů, z toho 18 zaslalo svoje připomínky, celkem jich bylo přes 220, z toho 136 zásadních, čili postupně se každou z nich zabýváme, chceme jim vysvětlit, chceme ji vypořádat tak, aby ten zákon ve finále až půjde na jednání vlády ke schválení, aby byl dokonalý, aby nikdo nemohl říct - moje připomínka nebyla vypořádána, proč je tam tohle a takhle.
Jan BUMBA, moderátor
I ty další připomínky jsou podobně kritické, jako od Milana Damohorského?
Matyáš VITÍK, mluvčí ministerstva životního prostředí
Ty připomínky jsou, je tam široké spektrum názorů, některé připomínky říkají, že málo chráníme přírodu, některé říkají, že naopak moc, čili ta pravda bude asi někde uprostřed, ten zákon je postavený tak, aby skutečně nastavil konečně pravidla, protože u kulatých stolů, které se pořádaly k zákonu o Šumavě seděly jak nevládní organizace, které ale taky nebyly jednotné v přístupu k zákonu, seděla tam vědecká obec, která taky měla poměrně rozdílné názory i mezi s sebou na to, jak by měl nový zákon vypadat, čili to všechno je výsledek jednání, je to výsledek kompromisu a my chceme, aby ten zákon skutečně stanovil jasná pravidla pro fungování Šumavy a pro její existenci, protože to koneckonců říkají jak nevládní organizace, tak politické subjekty, tak i vědecká obec.
Jan BUMBA, moderátor
Slyšeli jsme ale i tu námitku, že je ten návrh prý tedy podle profesora Damohorského nevyhovuje ani po formálně právní stránce, že se nepohybuje nedostatečně v obecné rovině, že se opírá o mnoho příloh plné zákazů a podobně, nestojí to za přehodnocení?
Matyáš VITÍK, mluvčí ministerstva životního prostředí
Tak my jsme opravdu chtěli nastavit ten zákon tak, aby byl určený jenom pro Šumavu, aby skutečně řešil problémy Šumavy a z tohoto důvodu ano, je rigidní, je tam stanoveno, co se smí, co se nesmí, ale pro nás je důležité, že konečně nastaví pravidla, od kterých se budeme moci odrazit a budeme vědět - Národní park Šumava funguje za těchto a těchto podmínek, může se v něm to a to a podobně, čili z našeho pohledu ten zákon je dobře nastavený.
Jan BUMBA, moderátor
Znamená to, že ani po těchto výtkách, které jsme teď slyšeli, ministerstvo nechce tento návrh zákona nějak zásadně měnit?
Matyáš VITÍK, mluvčí ministerstva životního prostředí
My samozřejmě vypořádáme všechny připomínky, které k nám přišly, budeme se je snažit vysvětlit, pevně věříme, že uspějeme a naším cílem je na jednání vlády předložit ten návrh v takové podobě, že už tam nebudou rozpory, aby je vláda mohla schválit a následně ten zákon mohl být schválen v Poslanecké sněmovně.
Jan BUMBA, moderátor
Mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Děkuji za rozhovor, na shledanou.
Matyáš VITÍK, mluvčí ministerstva životního prostředí
Na shledanou.
