Je to zvláštní rozsudek. Místo aby rozhodl spor mezi správou šumavského parku a ekologickými aktivisty, zda je správné kácet kůrovcem napadené stromy při kůrovcové kalamitě, vše ještě více vyhrotil. Nejvyšší správní soud zamítl žalobu aktivistů na kácení z formálních důvodů, samotnou těžbu neřešil.

ŠUMAVA Rozsudků ohledně kácení, blokád či péče o šumavské lesy je v posledních pěti letech celá řada. Často jsou nejednoznačné a každá ze stran je vykládá naprosto odlišně. Stejně jako ten poslední, kdy nabyl právní moci rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně.

O co šlo? Ekologičtí aktivisté v čele s Dagmar Kjučukovou – místostarostkou Zdíkova a hlavní tváří Okrašlovacího spolku Zdíkovska – podali před čtyřmi lety žalobu, že šumavský národní park kácí broukem napadené stromy nezákonně. Kůrovec se ve velkém rozmnožil po orkánu Kyrill v roce 2007, kdy polámal stovky tisíc smrků. Po rozhodnutí bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka a následně tehdejšího vedení šumavského parku zůstaly ležet desítky tisíc kubíků dřeva v lesích, aby zetlely.

Do nich nalétl kůrovec a šířil se dál na zdravé stojící stromy. Nové vedení začalo stromy kácet. Aktivisté ale celou dobu tvrdí, že si les poradí s kalamitou sám.

Dagmar Kjučuková svůj boj nechce vzdát a podala k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost. Ten ji ale nyní zamítl bez možnosti odvolání. Kjučuková proto udělá další krok: spor historicky poprvé pošle k Ústavnímu soudu. „Žalobu jsme dávali proto, že správa parku zasahovala, aniž by měla výjimky ze zákona. Podle nás konala nezákonně,” řekla Kjučuková.

Naopak správa šumavského parku má ze zamítnutí stížnosti Kjučukové až nepřiměřenou radost a vidí v něm posvěcení kácení. „Rozhodnutí soudu beru jako potvrzení toho, že jsme postupovali v boji proti kůrovci správně a zákonným způsobem. Ekologičtí aktivisté se nám snaží naši práci všemožně znepříjemnit, přitom odbornost jde v jejich případě mnohdy stranou. Tady naštěstí zvítězil zdravý rozum,” komentuje rozsudek ředitel šumavského parku Jiří Mánek.

A nadšeně interpretoval rozsudek soudu i ministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský, jenž řekl, že tahanice, které nikomu neprospěly, má Šumava za sebou.

„Poničená Šumava, kterou likvidoval kůrovec za vydatné podpory ekologistů, není příjemným pohledem pro nikoho. Rozsudek také ukazuje, že dlouhodobě nelze zneužívat ekologistické zdánlivě propřírodní argumentace proti lidem, společnosti a v důsledku proti přírodě samotné,” řekl Podivínský.

Soud neposuzoval kalamitu

Rozsudek se tak ale podle soudu vykládat nedá. „Nelze vyvozovat, že šumavský park postupoval správně při asanaci kůrovcové kalamity. Soud se touto otázkou nezabýval, stížnost aktivistů soud zamítl spíše z formálních důvodů,” uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Důvodem zamítnutí bylo, že žaloba byla směřována na správu parku jako orgán státní správy, ale stromy kácela správa jako správce lesa.

Na Šumavě padlo od větrné smršti v roce 2007 za oběť kůrovci milion stromů. Kůrovcová kalamita, při níž se v jednotlivých letech kácelo i přes 300 tisíc kubíků dříví, je už pryč. Letos správa parku vytěží jen 30 až 50 tisíc kubíků napadených stromů.

***

FAKTA

Množství vytěženého kůrovcového dříví

rok      m³

2000 55 774

2001 31 467

2002 10 896

2003 13 276

2004 35 166

2005 38 343

2006 26 673

2007 14 790

2008 119 603

2009 299 000

2010 330 000

2011 233 000

2012 70 000

2013 30–50 000