Jan PIRKL, moderátor
Třetina nejcennější přírody Jeseníků je ohrožena intenzivním kácením, alespoň to tvrdí některé ekologické organizace. Vystupují proti výjimkám, o které požádaly státní a církevní lesy. Dřevorubci zatím kácet nebudou. Chtějí být ale připraveni na postup kůrovce i v místech, která zatím nenapadl. Podle ekologů by ale lidé v chráněných územích vůbec zasahovat neměli.
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
Tohle je pro lesy velká pomoc. Kdyby pršelo častěji, smrky by se kvůli kůrovci ubránily, jenže srážek je málo a stromy oslabené. Brouk se tak přes jesenické hřebeny šíří dál.
Ján DVOŘÁK, lesní správce, Loučná nad Desnou, Lesy ČR
Zde vidíme po odloupnutí kůry kůrovce ve vývojovém stádiu kukly, případně larvy, výjimečně žlutého brouka.
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
V kopcích nedaleko dlouhých strání, jsou takových stromů zatím jen desítky. Bude jich ale přibývat a lesníci chtějí být před kůrovcem o krok napřed. Až sem přelétne, chtějí hned zasahovat. Proto už teď požádali o povolení k intenzivnímu kácení, které je ale v první a druhé zóně CHKO Jeseníky zakázané.
Ján DVOŘÁK, lesní správce, Loučná nad Desnou, Lesy ČR
Musíme být na tuto situaci připraveni. Kdyby došlo ke zhoršení, proto žádáme víceméně preventivně.
Petr ŠAJ, vedoucí Správy CHKO Jeseníky
Správa CHKO řeší více než 10 žádostí o výjimku, předpokládáme během dvou tří týdnů bude většina z nich u většiny z nich vydáno rozhodnutí.
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
Třeba podle Hnutí Duha by ale člověk v první zóně chráněné krajinné oblasti vůbec zasahovat neměl. V té druhé by pak při kácení neměly vznikat holiny.
Jan PIŇOS, mluvčí Hnutí DUHA
S kůrovcem nelze bojovat. Je to úplně zvrácený přístup. Proč by se za této situace, kdy stojí u nás už tolik mrtvých lesů v republice, proč by se mělo kácet v chráněných územích?
Petr ŠAJ, vedoucí Správy CHKO Jeseníky
Budeme se snažit nastavit ty podmínky, pakliže budeme vydávat výjimky tak, abychom nedošli vlastně k výsledku, jaký dneska můžeme vidět někde v okrajových částech ve třetích zónách chráněné krajinné oblasti. Ani my ani lesníci předpokládám, nechtějí velkoplošné holiny v tomhle prostředí.
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
Podle odpůrců kácení může být ale jakákoliv výjimka ze zákona špatným precedentem pro další chráněné lokality, ve kterých se bude v příštích měsících nebo letech o kácení rozhodovat. Martin Laštůvka, Česká televize, Jeseníky.
Jan PIRKL, moderátor
Téma kůrovcové kalamity nejen v Jeseníkách jsme dnes odpoledne rozebírali na Čt24. Jedním z hostů byl i děkan Fakulty lesnické a dřevařské z České zemědělské univerzity Marek Turčáni. Pane děkane, v Česku je odhadem kolem 60 % smrkových lesů. Kolik jich tady vlastně zůstane?
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
Tak tahle otázka je velice zajímavá. A dá se říci, že odhadujeme, že to bude něco mezi dvaceti až třiceti procenty. Ty odhady se samozřejmě liší v závislosti na tom, jaký další vývoj počasí můžeme očekávat. Ale dá se čekat, že se dostaneme někde kolem poloviny toho, co v současnosti máme.
Jan PIRKL, moderátor
A dá se určit, na kterých místech to bude, bude to třeba, já jsem četl některé články, kde se píše, že v oblastech nad 500 metrů by ty smrky mohly přežít a naopak pod 500 metrů pravděpodobně ne.
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
Samozřejmě ta hranice 500 metrů je velice rozhodující. Do 500 metrů, tak ty srážky a kombinace vysokých teplot vlastně bude vytvářet podmínky, kdy v určitém časovém období nebude disponibilní voda v půdě pro smrky, to samozřejmě znamená jejich velkou náchylnost na to, aby byly napadeny kůrovcem. Nad 500 metrů obecně můžeme říci, že smrk má větší šanci, ale samozřejmě to záleží také na tom jak hluboká půda je tam, jaká orientace a jaká expozice těch svahů bude. A spíše bych viděl smrk na místech, kde je více vody, čili v hlubších údolích nebo na severních expozicích.
Jan PIRKL, moderátor
To je asi případ Jeseníku, o kterém mluvil Petr Šaj, že tam ten smrk v současné době dále přežívá. Dá se vůbec ale s kůrovcovou kalamitou něco dělat, protože část lesáků říká, že už to není v lidských silách v podstatě změnit.
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
V současnosti jsme se už dostali do fáze, kdy je velice těžké s tou kalamitou něco dělat. Lidi si častokrát myslí, že vlastně člověk může poručit přírodě, ale ono to tak celkem není. Člověk může pomoct tak, aby potom vlastně ta příroda v nějaké spolupráci s námi to uhrála. Ta kombinace pekelných teplot a nízkých srážek v minulých letech tak vlastně ty stromy významně oslabila a i když je tento rok, mnohem lepší než ten předchozí, tak ta situace se velice výrazně nezlepšuje. Můžeme říci, že i v tomto roce vlastně dochází k velice silnému rojení navzdory tomu, že ten květen byl chladný a deštivý a i když teď občas něco sprchne, tak deficit vody v půdě je obrovský.
Jan PIRKL, moderátor
Říkal to ostatně Martin v tom předchozím vstupu. Kdy podle těch měřeních v Dačicích jakoby v podstatě rok nepršelo. Jak by tedy podle vás teď měla koordinace v boji s kůrovcem vlastně vypadat?
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
Tak ona nějakým způsobem probíhá. My se pravidelně zúčastňujeme jednání s ministerstvem zemědělství. Vlastně všechny ty opatření obecné povahy, které už přede mnou kolegové zmiňovali, tak vznikaly ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a akademické sféry, kde vlastně pravidelně jezdíme, snažíme se zapojovat nejnovější poznatky výzkumu našeho velkého projektu Extemit, který je vysloveně zaměřen na kůrovce a takovýmhle způsobem vlastně se snažíme ty vědecké poznatky dostávat přímo do praxe.
Jan PIRKL, moderátor
A o kůrovci jednala i vláda. Na boj proti němu rozdělí ministerstvo zemědělství letos a příští rok 2,5 miliardy korun. Peníze mají majitelům kompenzovat ztráty kvůli nižším cenám dřeva. Nárok na dotace mají obce i soukromí vlastníci. Podle signatářů lesnické výzvy, která sdružuje majitele a správce 75 % plochy českých lesů, by jen letos potřebovali až osm miliard korun.
Miroslav TOMAN, ministr zemědělství /ČSSD/
Je to vlastně i pouze na obnovu lesa a na péči o ten les tak, abychom zabránili erozi, abychom zabránili vysychání krajiny, a oteplování krajiny. Ty peníze bychom mohli začít uvolňovat někde na přelomu října a listopadu.
Jan PIRKL, moderátor
Kůrovec řádí nejen v Jeseníkách, ale postupně se rozšiřuje i do dalších částí Česka. Nejhorší je teď situace na Vysočině. Jak se mění krajina, to už prozradí Události od sedmi na jedničce a čtyřiadvacítce.
Třetina nejcennější přírody Jeseníků je ohrožena intenzivním kácením, alespoň to tvrdí některé ekologické organizace. Vystupují proti výjimkám, o které požádaly státní a církevní lesy. Dřevorubci zatím kácet nebudou. Chtějí být ale připraveni na postup kůrovce i v místech, která zatím nenapadl. Podle ekologů by ale lidé v chráněných územích vůbec zasahovat neměli.
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
Tohle je pro lesy velká pomoc. Kdyby pršelo častěji, smrky by se kvůli kůrovci ubránily, jenže srážek je málo a stromy oslabené. Brouk se tak přes jesenické hřebeny šíří dál.
Ján DVOŘÁK, lesní správce, Loučná nad Desnou, Lesy ČR
Zde vidíme po odloupnutí kůry kůrovce ve vývojovém stádiu kukly, případně larvy, výjimečně žlutého brouka.
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
V kopcích nedaleko dlouhých strání, jsou takových stromů zatím jen desítky. Bude jich ale přibývat a lesníci chtějí být před kůrovcem o krok napřed. Až sem přelétne, chtějí hned zasahovat. Proto už teď požádali o povolení k intenzivnímu kácení, které je ale v první a druhé zóně CHKO Jeseníky zakázané.
Ján DVOŘÁK, lesní správce, Loučná nad Desnou, Lesy ČR
Musíme být na tuto situaci připraveni. Kdyby došlo ke zhoršení, proto žádáme víceméně preventivně.
Petr ŠAJ, vedoucí Správy CHKO Jeseníky
Správa CHKO řeší více než 10 žádostí o výjimku, předpokládáme během dvou tří týdnů bude většina z nich u většiny z nich vydáno rozhodnutí.
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
Třeba podle Hnutí Duha by ale člověk v první zóně chráněné krajinné oblasti vůbec zasahovat neměl. V té druhé by pak při kácení neměly vznikat holiny.
Jan PIŇOS, mluvčí Hnutí DUHA
S kůrovcem nelze bojovat. Je to úplně zvrácený přístup. Proč by se za této situace, kdy stojí u nás už tolik mrtvých lesů v republice, proč by se mělo kácet v chráněných územích?
Petr ŠAJ, vedoucí Správy CHKO Jeseníky
Budeme se snažit nastavit ty podmínky, pakliže budeme vydávat výjimky tak, abychom nedošli vlastně k výsledku, jaký dneska můžeme vidět někde v okrajových částech ve třetích zónách chráněné krajinné oblasti. Ani my ani lesníci předpokládám, nechtějí velkoplošné holiny v tomhle prostředí.
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
Podle odpůrců kácení může být ale jakákoliv výjimka ze zákona špatným precedentem pro další chráněné lokality, ve kterých se bude v příštích měsících nebo letech o kácení rozhodovat. Martin Laštůvka, Česká televize, Jeseníky.
Jan PIRKL, moderátor
Téma kůrovcové kalamity nejen v Jeseníkách jsme dnes odpoledne rozebírali na Čt24. Jedním z hostů byl i děkan Fakulty lesnické a dřevařské z České zemědělské univerzity Marek Turčáni. Pane děkane, v Česku je odhadem kolem 60 % smrkových lesů. Kolik jich tady vlastně zůstane?
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
Tak tahle otázka je velice zajímavá. A dá se říci, že odhadujeme, že to bude něco mezi dvaceti až třiceti procenty. Ty odhady se samozřejmě liší v závislosti na tom, jaký další vývoj počasí můžeme očekávat. Ale dá se čekat, že se dostaneme někde kolem poloviny toho, co v současnosti máme.
Jan PIRKL, moderátor
A dá se určit, na kterých místech to bude, bude to třeba, já jsem četl některé články, kde se píše, že v oblastech nad 500 metrů by ty smrky mohly přežít a naopak pod 500 metrů pravděpodobně ne.
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
Samozřejmě ta hranice 500 metrů je velice rozhodující. Do 500 metrů, tak ty srážky a kombinace vysokých teplot vlastně bude vytvářet podmínky, kdy v určitém časovém období nebude disponibilní voda v půdě pro smrky, to samozřejmě znamená jejich velkou náchylnost na to, aby byly napadeny kůrovcem. Nad 500 metrů obecně můžeme říci, že smrk má větší šanci, ale samozřejmě to záleží také na tom jak hluboká půda je tam, jaká orientace a jaká expozice těch svahů bude. A spíše bych viděl smrk na místech, kde je více vody, čili v hlubších údolích nebo na severních expozicích.
Jan PIRKL, moderátor
To je asi případ Jeseníku, o kterém mluvil Petr Šaj, že tam ten smrk v současné době dále přežívá. Dá se vůbec ale s kůrovcovou kalamitou něco dělat, protože část lesáků říká, že už to není v lidských silách v podstatě změnit.
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
V současnosti jsme se už dostali do fáze, kdy je velice těžké s tou kalamitou něco dělat. Lidi si častokrát myslí, že vlastně člověk může poručit přírodě, ale ono to tak celkem není. Člověk může pomoct tak, aby potom vlastně ta příroda v nějaké spolupráci s námi to uhrála. Ta kombinace pekelných teplot a nízkých srážek v minulých letech tak vlastně ty stromy významně oslabila a i když je tento rok, mnohem lepší než ten předchozí, tak ta situace se velice výrazně nezlepšuje. Můžeme říci, že i v tomto roce vlastně dochází k velice silnému rojení navzdory tomu, že ten květen byl chladný a deštivý a i když teď občas něco sprchne, tak deficit vody v půdě je obrovský.
Jan PIRKL, moderátor
Říkal to ostatně Martin v tom předchozím vstupu. Kdy podle těch měřeních v Dačicích jakoby v podstatě rok nepršelo. Jak by tedy podle vás teď měla koordinace v boji s kůrovcem vlastně vypadat?
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
Tak ona nějakým způsobem probíhá. My se pravidelně zúčastňujeme jednání s ministerstvem zemědělství. Vlastně všechny ty opatření obecné povahy, které už přede mnou kolegové zmiňovali, tak vznikaly ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a akademické sféry, kde vlastně pravidelně jezdíme, snažíme se zapojovat nejnovější poznatky výzkumu našeho velkého projektu Extemit, který je vysloveně zaměřen na kůrovce a takovýmhle způsobem vlastně se snažíme ty vědecké poznatky dostávat přímo do praxe.
Jan PIRKL, moderátor
A o kůrovci jednala i vláda. Na boj proti němu rozdělí ministerstvo zemědělství letos a příští rok 2,5 miliardy korun. Peníze mají majitelům kompenzovat ztráty kvůli nižším cenám dřeva. Nárok na dotace mají obce i soukromí vlastníci. Podle signatářů lesnické výzvy, která sdružuje majitele a správce 75 % plochy českých lesů, by jen letos potřebovali až osm miliard korun.
Miroslav TOMAN, ministr zemědělství /ČSSD/
Je to vlastně i pouze na obnovu lesa a na péči o ten les tak, abychom zabránili erozi, abychom zabránili vysychání krajiny, a oteplování krajiny. Ty peníze bychom mohli začít uvolňovat někde na přelomu října a listopadu.
Jan PIRKL, moderátor
Kůrovec řádí nejen v Jeseníkách, ale postupně se rozšiřuje i do dalších částí Česka. Nejhorší je teď situace na Vysočině. Jak se mění krajina, to už prozradí Události od sedmi na jedničce a čtyřiadvacítce.
