Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Vyhrocené spory o dění v Národním parku Šumava vedou k tomu, že chybí odborníci na zpracování důležitých posudků. Buď spolupráci odmítají příslušní znalci, nebo o některé odborníky nestojí naopak správa národního parku. Přitom posudky jsou stěžejní pro různé zásahy, například kácení v přísně chráněných lokalitách. O výjimku totiž vedení parku žádá právě na základě odborného posouzení. Ministerstvo životního prostředí proto chystá změnu podmínek, aby na licenci dosáhlo víc lidí. Jak dokládá i reportáž Lubomíra Smatany.
Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava
Když jsem tady byl 4 dni, on mě nepozval na jednání nebo ...
Lubomír SMATANA, redaktor
V kanceláři se povalují oblaky dýmu a je zřejmé, že šéf národního parku Jan Stráský od rána úřaduje. Posudky mu leží hodně v žaludku, protože kvůli tomu poslednímu už zase musel odrážet rány ze všech stran.
Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava
Poněvadž tady se nemůžeme dostat k tomu, že by s námi i posuzovatelé chtěli spolupracovat. Já se nedivím tomu, že dojde i na cizince.
Lubomír SMATANA, redaktor
Poslední sporný posudek vypracovali Slováci a kritici ho označili za účelový, protože potvrzuje, že kácení na dnes už legendárním Ptačím potoce přírodu nepoškozuje. Proti posudku se ale zvedla vlna odporu i mezi autorizovanými znalci, kteří své výhrady sepsali a posílají ministrovi. Podepsal se i Ondřej Volf.
Ondřej VOLF
Každopádně je to nedostatečně zpracovaný, chybí tam základní aktuální informace o těch jednotlivých předmětech ochrany, poškozuje tu úroveň posuzování v našem státě.
Lubomír SMATANA, redaktor
Odborných znalců na posuzování vlivů lidské činnosti na přírodu podle parametru Evropské unie je v Česku kolem 50. České podmínky jsou totiž přísnější než v jiných zemích. Třeba na Slovensku nikdo licenci nepotřebuje. Toho využívá i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS a hodlá poměry uvolnit.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/
Ten náš systém patří k těm nejpřísnějším, nejrigidnějším, a já bych řekl, že v mnoha ohledech zbytečně přísný a zbytečně rigidním. Chceme, aby tady existovala jakási konkurence, otevřený prostor a proti tomu zase na druhou stranu, abychom zajistili i kvalitu tý služby.
Lubomír SMATANA, redaktor
Slovensko ale možná není dobrý příklad, příliš měkké podmínky tam vedou k tomu, že řada znaleckých posudků vyhovuje víc developerům než ochraně přírody. Toho se bojí i Ondřej Volf, který na Slovensku posudky také zpracovává.
Ondřej VOLF
Vlastně by se změkčily podmínky pro ochranu a bylo, našlo by se jistě víc lidí, kteří by šli na ruku těm investorům.
Lubomír SMATANA, redaktor
Naopak Volfova kolegyně v posuzování Eva Chvojková to tak černě nevidí. Podle ní ale musí znalci splnit alespoň nějaké profesní podmínky, aby se nestal posuzovatelem každý, kdo zrovna nemá do čeho píchnout.
Eva CHVOJKOVÁ
A takhle to funguje třeba v Německu, možná tedy i v tom Holandsku, ale tam narážíme na ten kulturní rozdíl, že je tam prostě, nikdo si nedovolí pošpinit si svý jméno v odborný branži, u nás to prostě tak není.
Lubomír SMATANA, redaktor
Každé hodnocení vlivu lidské činnosti v chráněných lokalitách obnáší desítky až stovky stran textů a tabulek a pracuje na něm obvykle víc odborníků najednou. Ceny se pohybují v řádu sta tisíců korun a někdy i milionů. Na Šumavě je situace o to pikantnější, že na každý posudek si protivná strana nechá vypracovat proti posudek a často to jde z kapes daňových poplatníků. Navíc odborné závěry mnohdy nikdo nerespektuje.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Konstatuje reportér Radiožurnálu Lubomír Smatana. Ozvěny dne končí.
