Energetické zplyňování představuje budoucnost decentralizované výroby elektrické energie

Jak si Česká republika stojí při výrobě kogenerované elektřiny a tepla za pomoci zplynování biomasy a využití odpadů a dalších obnovitelných zdrojů energie?

O tom jsme hovořili s předním českým odborníkem na tuto problematiku Mgr. Radovanem Šejvlem.

* Materiálové využití odpadů má v ČR přednost před energetickým, což podle názoru části odborníků není dobře. Jaký je váš názor?

Nejde ani tak o ten poměr, ale o to, že v našem komunálním odpadu už žádný materiál není. To, co se převážně skládkuje, je jen směs všeho možného a většinou docela dobře hořlavého. Přitom v řadě zemí platí zákony, které zakazují do skládek ukládat vše, co má v sobě víc než 5 % hořlavých částí. Například ve Švýcarsku, které je považováno za vzor dobře fungujícího odpadového hospodářství, to probíhá následovně: energeticky je využíváno asi 55 % odpadu, materiálově (guma, sklo, železo atd.) asi 45 % a skládkuje se jen zbývajících 5 %.

* Jaká je tedy realita nakládání s odpady na našich skládkách?

Z pohledu energetického ekvivalentu si do našich skládek ukládáme asi 3 mil. tun hnědého uhlí ročně ve formě vysoce výhřevného smetí. Tím si zakládáme na veliké problémy, protože skládky obsahují celou Mendělejevovu periodickou soustavu prvků. Je tedy jen otázkou času, kdy něco někam prosákne nebo s něčím začne reagovat. Proto se v řadě zemí staré skládky už otevírají a za nemalých nákladů energeticky využívají. Takže se ptám – nebylo by mnohem jednodušší větší část odpadu spalovat rovnou, a přeměnit jej v potřebnou energii?

* Jakým poměrem by se měl odpad, případně jiné OZE podílet na dodávkách elektřiny do energetické sítě?

Tu otázku musíme rozdělit. Odpad by se měl na dodávkách energie do sítě podílet co nejvíc, jak je to jen možné. Obnovitelné zdroje, čímž je z mého pohledu myšleno vše, co je živé a zelené, naopak co nejméně. Protože stromy mají především růst. Možná svou odpovědí popudím některé zelené, ale jak s oblibou říkám, jsem zelenější než většina zelených, protože se domnívám, že stromy tu jsou od toho, aby rostly. Proto také považuji spalování dřeva jen za účelem výroby tepla za čisté barbarství.

* Mají OZE při výrobě energie pouze lokální význam?

Domnívám se, že jen lokální. V žádném případě ale tímto názorem nechci snižovat jejich význam. Klasická velká, nebo chcete-li, páteřní elektrizační soustava při dosavadních spotřebách musí být založena na velkých jaderných a tepelných zdrojích, které zajišťují stabilitu celé soustavy. Kdežto v lokálním měřítku malých, třeba i ostrovních systémů bez přípojky rozvodných závodů vidím velikou budoucnost. Ostrovní systémy mnohdy vznikají jako nutnost, kdy vás rozvodné závody nepustí s malým zdrojem na úrovni nízkého napětí do sítě. Přesto se domnívám, že by takový malý výrobce mohl svých pár kW nebo stovek wattů dodávat v době, kdy je má, a naopak když potřebuje, by si těch pár wattů ze sítě zase vzal. Výkonově je to jako obr a Goliáš, ale přesto mohou oba spolu fungovat. Jde jen o to, změnit myšlení a uvažovat na tím, kolik energie vlastně opravdu potřebujeme.

* Už 20 let se u nás firmy snaží uvést do praxe kogenerační jednotky na dřevoplyn, ale nedaří se to. Kde je problém?

Použiju citát Lucie Vondráčkové: „Sám může člověk pískat sebelíp, ale nikdy nezapíská symfonii.” Dřevní plyn je partiturou napsanou pro orchestr složený z mnoha odborníků, jde o strojírenství, energetiku, chemické inženýrství a mnoho příbuzných oborů a jeden bez druhého nedají ani ránu. Cesta ke komerčně použitelnému výrobku byla opravdu dlouhá a byla poseta mnoha pomníčky badatelů a krachy různých projektů. Za těch 20 let se výzkumné týmy na mnoha místech ČR dostaly do fáze velmi úspěšných demonstračních a prototypových aplikací. V energetickém zplyňování vidím velkou budoucnost decentralizované výroby elektrické energie a tepla, proto každý rok pořádám dnes už tradiční setkání všech subjektů, které se vývojem těchto zařízení zabývají. Podrobnosti najdete na www.energis24.cz.

* Co byste doporučil všem zájemcům o kogenerační jednotku na zplyňování dřeva a biomasy?

Přečíst si citované práce, které objektivně monitorují celý segment trhu a jsou nezávislé na mínění jednotlivých výrobců, přijít se podívat na specializovaný seminář, a začít přemýšlet, jaký instalovaný výkon opravdu potřebujete, a hledat využití pro veškeré vyrobené teplo a elektrickou energii. On se ten daný výrobek, který potřebují, dřív nebo později u nás či jinde vylíhne.

* Je v tom perspektiva a ekonomická návratnost?

Perspektiva rozhodně, ekonomická návratnost záleží na výkupní ceně elektrické energie, kterou vám někdo slíbí zákonem a potom ji zdaní 26 procenty. Proto doporučuji orientovat se na energetické potřeby konkrétního zákazníka nebo nejbližších sousedů, agregát dimenzovat na krytí vlastních energetických potřeb a nespoléhat na často plané sliby politiků. Doporučuji se také opřít o železnou jistotu, že elektřinu vám nikdo nezlevní.

* Jak jsou na tom kogenerační jednotky na biomasu a dřevní plyn z hlediska ekologie?

Zelení horují pro vyšší využití OZE a MŽP mělo svého času za úkol odstraňovat bariéry. Kogenerace na OZE s přehledem splňuje všechny platné limity. Pokud se navíc namísto spalovacího motoru použije mikroturbína, jsou emise výrazně nižší. Při energetickém zplyňování prochází vyrobený plyn přes žhavou vrstvu uhlí, kde je teplota přes 1400 stupňů. Navíc proti oxidaci, kterou známe z běžného spalování, převládají redukční chemické procesy, které jsou předurčeny pro likvidování různých plastových odpadů a škodlivých látek. To je však další samostatná kapitola a běh na dlouhou trať, protože naše ani evropská legislativa nezná pojem energetické zplyňování a vše hodnotí měřítky pro spalování.