Návrh zákona pro Šumavu chystá i změny v organizaci Správy národního parku
Plzeňský kraj – Jedním ze žhavých témat letošního léta v Plzeňském kraji i v celé republice bylo kácení šumavských stromů zasažených kůrovcem a protesty ekologických aktivistů proti tomuto zásahu. Nejen na toto téma hovoří vedoucí Odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje Petr Smutný.
* Plzeňský kraj stál na straně vedení parku v době, kdy se konaly protesty proti kácení. Jak na celou situaci nahlížíte s více než měsíčním odstupem?
Postup kůrovce se sice nepovedlo úplně zastavit, ale zcela určitě zpomalit. Je dobře, že vedení parku bylo ve svém postupu pevné, protože jiný účinnější prostředek než kácení zatím, bohužel, neznáme.
* Sněmovna by měla brzy začít projednávat nový zákon o Národním parku Šumava, který Plzeňský kraj připravoval dva roky. Proč podle vás potřebuje Šumava zákon?
Hlavním přříosem by měla být dlouhodobá koncepce toho, o jaké území se jedná, a nebude možné ze dne na den vyhlašovat bezzásahové lokality. Snažili jsme se o sjednocení prvních zón, protože situace, kdy jich bylo přes sto třicet, měla mnoho kritiků. Největší plochu, přes šedesát procent parku, by tvořila třetí zóna. To jsou lokality se smrkovými plantážemi, které se musí přeměnit v lesy blízké přírodě.
* Zákon navrhuje i změnu správy parku, v čem by byl rozdíl?
Myšlenka je taková, že Národní park Šumava a ministerstvo by zřídily veřejně prospěšnou společnost, která by v parku hospodařila. Tím by měla vzniknout pracovní místa pro lidi ze Šumavy. Samozřejmě, pokud někdo přijde s lepším návrhem, jsme připraveni ho akceptovat.
* Odpůrci vašeho návrhu tvrdí, že by došlo ke komercionalizaci Šumavy. Může k něčemu takovému opravdu dojít?
Proti tomu se musím ohradit. Všechny lesy budou jako dosud lesy zvláštního určení, jen se o ně bude jinak pečovat. Pouze čtvrtá zóna by měla spadat do intravilánu obcí, tam by Správa parku neměla mít až tak velké pravomoci. Pokud něco šumavským obcím chybí, je to pocit, že jsou pány ve svém domě.
* Území Plzeňského kraje však netvoří jen Šumava. Co dalšího dělá Krajský úřad pro zlepšení životního prostředí?
Začali jsme v kraji odstraňovat staré ekologické zátěže a v poslední době jsme zahájili sanace některých areálů, které jsou znečištěné průmyslovou výrobou. Na podzim se jako první rozběhne sanace generátorové stanice v Horní Bříze. Ve zpracování je také analýza rizik v bývalé čistírně chemických látek na Libušíně v Plzni a připravuje se i v dalších areálech.
* Nemohu opomenout další diskutované téma - spalovna odpadů v Chotíkově.
Věříme, že dopadne dobře posudek dopadu spalovny na životní prostředí a po roce 2015 bude spalovna v provozu. Pro Plzeň by to při napojení na centrální zásobování byl další zdroj tepla. Ušetřilo by se tak uhlí, které by se dalo využít v jiných obcích.
* To jsou všechno docela velké projekty...
Samozřejmě se nezabýváme jen rozsáhlými projekty. Podařilo se nám například vyhlásit několik menších chráněných lokalit a pokračujeme také v obnově či údržbě starých a výsadbě nových alejí kolem silnic, což přispívá k lepšímu vzhledu krajiny.
