S příčinami a okolnostmi pracovních úrazů vzniklých při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru v rámci ČR v roce 2010 a 2011 již byli čtenáři BHP seznámeni. Tyto informace mohou být následně využity zaměstnavateli, zaměstnanci, osobami samostatně výdělečně činnými či školícími subjekty ke zvyšování povědomí o rizikovosti práce při práci v lese. V tomto článku jsou uvedeny smrtelné pracovní úrazy, které byly v roce 2012 ohlášeny příslušným oblastním inspektorátům práce.

Z výsledků kontrolních akcí zaměřených na BOZP při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, zejména na manuální těžbu dříví, které Státní úřad inspekce práce (SÚIP) organizoval v roce 2011 (Kampaň) a v roce 2012 (Hlavní úkol) vyplývá, že jako nejčastější porušení právních předpisů bylo zjišťováno nedodržení bezpečných pracovních postupů. Na pracovní úrazovosti se při práci v lese jak v roce 2010 a 2011, tak i v roce 2012, podílelo v hlavní míře jak nedodržování bezpečných způsobů organizace práce, tak porušování bezpečných pracovních postupů. Je skutečností, že některé pracovní úrazy (PÚ) byly ovlivněny rizikem práce, které lze zejména při manuální těžbě dřeva obtížně předvídat, (například nenadálý pád větví nebo stromů). Na základě dlouholetých praktických poznatků a zkušeností při manuální těžbě dřeva jsou v nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, stanoveny základní zásady bezpečných pracovních postupů, které je zaměstnavatel při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru povinen zajistit. V této souvislosti upozorňujeme, že požadavky na bezpečnost práce podle citovaného nařízení vlády, je povinna dodržovat i osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), jak jí ukládá zákoník práce v návaznosti na § 12 a 13 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

SÚIP evidoval při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru v roce 2011 celkem 14 smrtelných pracovních úrazů (SPÚ), z toho 9 v souvislosti s manuální těžbou dřeva. V roce 2010 bylo evidováno 10 SPÚ, z toho 7 v souvislosti s manuální těžbou dřeva a v roce 2012 bylo evidováno pět smrtelných pracovních úrazů. Všechny byly v souvislosti s kácením, nebo ořezem stromů. V roce 2012 bylo rovněž evidováno při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru 29 pracovních úrazů s hospitalizací delší jak 5 dnů.

Počty smrtelných pracovních úrazů a pracovních úrazů s hospitalizací delší jak 5 dnů (závažné PÚ; ZPÚ) v roce 2012 jak u OSVČ, tak u zaměstnanců jsou uvedeny v grafu č. 1.

Nejen zaměstnavatelé, ale rovněž OSVČ, mají povinnost zasílat záznam o pracovním úrazu. Tato povinnost vyplývá z § 105 zákoníku práce, v návaznosti na § 12 a 13 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Požadavky stanovené k evidenci a hlášení pracovních úrazů jsou dále uvedeny v nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Příčiny nenahlášení PÚ OSVČ by zřejmě zasloužily detailnější analýzu. Bližší informace o v povinnostech OSVČ ve vztahu k zasílání záznamů o pracovních úrazech při práci v lese je možné získat na: http://www.suip.cz/_files/suip-e 64212f3a2be596df6a6cd20d02d020e/osvc_pu_duben _2013.pdf

Příčiny a okolnosti smrtelných pracovních úrazů v roce 2012

Inspektoři oblastních inspektorátů práce (OIP) prováděli kontrolu příčin a okolností oznámených pracovních úrazů v souvislosti s prací v lese a na pracovištích obdobného charakteru a zúčastňovali se šetření na místě úrazového děje.

Nerespektování zásad bezpečné práce v ohroženém prostoru káceného stromu

Smrtelný pracovní úraz pracovníka ve služebním poměru u Ministerstva vnitra ČR. Ze záznamu vyplývá, že: „při kácení stromu motorovou pilou, v rámci výcviku nových pracovníků, došlo k pádu stromu na postiženého”. Vzhledem k tomu, že kontrola příčin a okolností PÚ pracovníků Ministerstva vnitra ČR SÚIP nepřísluší, nejsou podrobnosti pracovního úrazu uvedeny.

Riziko práce při ořezu větví stojících stromů

Ke smrtelnému pracovnímu úrazu došlo při ořezu větví ze stojících stromů, které rostly do blízkostí drátů elektrického vedení. Společnost spravující toto vedení zadala ořez stromů společnosti s ručením omezeným, která tuto práci opět postoupila několika OSVČ. Postižený prováděl ruční pilou ořez větví ořešáku vlašského o výšce kmene asi 2 m. Strom se v této výšce dále větvil, přičemž větve tvořící korunu byly dostatečně silné. Pohyb osob v koruně stromu byl poměrně snadný. Přestože na pracovišti bylo více osob, samotný průběh úrazového děje nebyl žádným z nich zpozorován. Postižený byl nalezen na zemi se zlomeným vazem. Postižený byl znalý problematiky k provádění výškových prací pomocí horolezecké techniky.

Neponechání nedořezu

Dřevorubec (OSVČ – se znalostí kácení stromů a šestiletou praxí pro provádění těžby dřeva) prováděl kácení listnatého porostu ve věku 110 let. Zakázka mu byla postoupena obchodní smlouvou společností s ručením omezeným, přičemž součástí smlouvy byly „Pokyny bezpečnosti práce”, které dřevorubci mj. ukládaly, aby nepracoval osamoceně. Obsahem smlouvy bylo rovněž sdělení, že dřevorubec odpovídá za dodržení bezpečnostních předpisů, vztaženo k dohodnuté práci a určenému pracovišti. Dřevorubec kácel lípu o průměru 42 cm na pařezu v porostu s podrostem křovin. Příčinu smrtelného PÚ nelze přesně stanovit. Průběh úrazového děje byl zřejmě následující: dřevorubec po dokončení hlavního řezu začal kalačem a klíny vychylovat strom do požadovaného směru pádu. Následkem intenzívního klínování došlo k utržení nedostačujícího nedořezu a k pádu stromu do směru, kde se postižený právě nacházel, tj. na opačnou stranu, než bylo dáno směrovým zářezem. Pádem stromu byl dřevorubec sražen na zem a přimáčknut jeho oddenkem ve vzdálenosti 1,5 m od pařezu.

Posouzení provedení bezpečných parametrů řezů (viz foto č. 2a a 2b):

* průměr pařezu 42 cm,

* hloubka směrového zářezu byla cca 14 cm. Šikmý řez zářezu však zasahuje asi 6 cm pod spojnici s vodorovným řezem (tj. pod hlavní řez), * nedořez měl tvar trojúhelníka (cca 10 x 10 x 8 cm) a byl ponechán jen na jedné straně pařezu (s předpokládanou ústupovou cestou šikmo vzad).

Dále bylo zjištěno, že:

* dřevorubec v okamžiku PÚ pracoval osamoceně; na pracovišti byl nalezen v pozdních odpoledních hodinách,

* v bezprostředním okolí pařezu byly odřezány četné lipové výmladky, které nebyly odklizeny, a které mohly bránit postiženému při pohybu, nebo ústupu od káceného stromu,

* v okolí káceného stromu byly zjištěny další pařezy (stromů kácených postiženým), které shodně vykazovaly systematické chyby řezů, jak bylo zjištěno u káceného stromu.

Hazard, nebo neznalost?

Podle přílohy II nařízení vlády č. 28/2002 Sb., musí podle čl. 7 zaměstnavatel zajistit (tedy podle § 12 a 13 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rovněž OSVČ), aby při kácení stromu o průměru nad 15 centimetrů na pařezu byl proveden směrový zářez do hloubky jedné pětiny až jedné třetiny průměru stromu; výška směrového zářezu se musí rovnat dvěma třetinám jeho hloubky a hlavní řez se vede vodorovně v horní polovině směrového zářezu. K zajištění bezpečného pádu stromu do určeného směru se ponechá nedořez hlavního řezu o průměru nejméně 2 cm (myšleno jako tloušťka nedořezu).

Tím, že dřevorubec neponechal k zajištění bezpečného pádu stromu do určeného směru nedořez hlavního řezu o průměru nejméně 2 cm, ve smyslu § 3 tohoto nařízení vlády (přičemž nedořez hlavního řezu byl ponechán pouze na jedné straně pařezu), tak porušil povinnost stanovenou v § 5 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, podle kterého byl povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti, a aby nebyl ohrožen padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály.

Samovolné vyvrácení stromu a jeho následný pád na dřevorubce

Dřevorubec (OSVČ – se znalostí kácení stromů a 18letou praxí při těžbě dřeva) prováděl probírkovou těžbu smrkového porostu. Při kácení smrku, resp. po provedení směrového zářezu se samovolně vyvrátil jiný smrk (patrně poryvem větru) a dřevorubce zavalil.

Práce v ohroženém prostoru podříznutého stromu

Smrtelný pracovní úraz se přihodil ve velmi svažitém, smíšeném bukovo-smrkovém porostu ve věku 80 let, o výšce stromů asi 30 m a průměru na pařezu až 60 cm. Vlastník porostu postoupil práci těžební společnosti, se kterou měl postižený dřevorubec uzavřenou obchodní smlouvu. Postižený dřevorubec (OSVČ – se znalostí kácení stromů a osmnáctiletou praxí) organizoval na pracovišti práci a prováděl předmýtní úmyslnou těžbu skupiny smrků napadených kůrovcem. Pracoval společně s dalším, mladším OSVČ. Dřevorubci v průběhu zpracování kůrovcového kola zavěsili do vedle stojícího buku celkem čtyři menší smrky.

Následně se rozhodli uvolnit je tak, že je srazí skácením objemného smrku, který se nacházel ve svahu nad zavěšenými smrky. Smrk se však nepodařilo skácet, protože se naklonil proti směru určeného pádu, a zůstal stát opřen o těsně nad ním stojící stromy. Postižený dřevorubec tento strom ponechal stát a sešel po svahu dolů, kde začal odvětvovat jiný již dříve pokácený smrk. Ponechaný podříznutý stojící strom se však samovolně (pravděpodobně větrem) uvolnil a vrcholem smrtelně zasáhl odvětvujícího dřevorubce.

Dále bylo zjištěno, že:

* těžba probíhala za mimořádně větrného dne,

* dřevorubci nebyli na pracovišti vybaveni dřevorubeckým nářadím pro vychýlení stromu do směru pádu intenzivním klínováním, jako je kalač a ocelové klíny. Disponovali pouze dřevorubeckou lopatkou, plastovými klíny a na místě vyrobeném dřevěným klínem.

Posouzení provedení bezpečných parametrů řezů, stromu, který svým pádem způsobil smrt dřevorubce (viz foto č. 5b):

* průměr pařezu 50 cm,

* hloubka směrového zářezu 18 cm byla dána stopou po šikmém řezu; vodorovný řez však pokračoval dalších 16 cm,

* hlavní řez má hloubku 15 cm,

* na levé straně pařezu byl ponechán nedořez ve tvaru trojúhelníka (15 x 6 cm).

Hazard, nebo neznalost?

Podle přílohy II nařízení vlády č. 28/2002 Sb., musí podle čl. 1 písm. e) zaměstnavatel (tedy rovněž OSVČ podle § 12 a 13 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zajistit, aby nepracoval v ohroženém prostoru podříznutého stojícího stromu, který se před tím pokusil skácet.

Tím, že dřevorubec pracoval v ohroženém prostoru podříznutého stojícího stromu, který se před tím pokusil skácet, tak porušil povinnost stanovenou v § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., ......., podle kterého byl povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby nebyl ohrožen padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály.

Obdobně je nutno kvalifikovat rovněž přednostně neuvolnění prvně zavěšeného stromu, přičemž bylo nadále pokračováno v kácení, jakož i použití nepovoleného způsobu odstranění zavěšeného stromu.

Závěr

SÚIP v průběhu prováděných kontrol zjišťuje, že při práci v lese nejsou dodržovány zásady bezpečné práce. Porušování bezpečných pracovních postupů je opakovaně zjišťováno zejména při manuálním kácení stromů a manipulaci a soustřeďování dříví, zejména nedodržení správných parametrů řezu. Významným zdrojem pracovních úrazů je každoročně rovněž pohyb v ohroženém prostoru podříznutého, nebo zavěšeného stromu. Úřad si vždy byl vědom závažnosti pracovní úrazovosti při práci v lese, a proto provedl v roce 2011 kontrolní akci – kampaň zaměřenou na to, jak OSVČ dodržují bezpečnost práce při práci v lese. Vzhledem k neuspokojivým zjištěním a z důvodu preventivního působení na snižování pracovní úrazovosti při práci v lese SÚIP ve spolupráci s místně příslušnými OIP vyhlásil pro rok 2012 hlavní úkol pod názvem „Dodržování bezpečnosti práce osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnavateli při práci v lese”. Bohužel i tato kontrolní akce potvrdila, že pracovní postupy, zejména při manuální těžbě dřeva, nejsou velmi často dodržovány. Z uvedených důvodů bude až do konce roku 2013 v těchto kontrolách pokračováno s cílem zesílení potřebného tlaku na vedení kontrolovaných subjektů a OSVČ k dodržování bezpečnostních předpisů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru a vytvoření předpokladů k minimalizaci pracovní úrazovosti.

Jedním z cílů kontrolních akcí je zvýšení obecného povědomí o nebezpečných činitelích pracovních procesů, pracovních podmínek a pracovního prostředí při manuální těžbě dřeva, z nich vyplývajících rizik, a o nutnosti tato rizika vyhledávat a přijímat opatření k jejich odstranění. Další informace k pracovní úrazovosti při práci v lese jsou ke stažení: http://www.suip.cz/bezpecnost-prace/ kampane-suip.

Poděkování Redakce BHP a autoři děkují Ing. Jaroslavu Radvanovi za dlouholetou práci v oblasti prevence pracovních úrazů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru a přejí mu hodně zdraví a pohody v další činnosti.