V loňském roce jsme čtenáře BHP upozornili na některé pracovní úrazy při manuální těžbě dřeva v rámci ČR, a to jak na ty, ke kterým došlo v důsledku nedodržení bezpečných pracovních postupů, tak i na ty, u kterých nebylo porušení zásad bezpečné práce zjištěno, včetně těch pracovních úrazů, které vznikly při dopravě a manipulací s dřívím.

Vzhledem k pozitivním ohlasům na zveřejňování pracovních úrazů, které mohou být následně využity zaměstnavateli, zaměstnanci, osobami samostatně výdělečně činnými či školícími subjekty ke zvyšování povědomí o rizikovosti práce při manuální těžbě dřeva, popisujeme průběh smrtelných pracovních úrazů, které byly v roce 2011 ohlášeny příslušným inspektorátům práce.

Nedodržování bezpečných způsobů organizace práce a pracovních postupů se jak v roce 2010, tak v roce 2011 podílelo v hlavní míře na pracovní úrazovosti (PÚ) při manuální těžbě dřeva. Další smrtelné pracovní úrazy byly ovlivněny rizikem práce, které lze při manuální těžbě obtížně předvídat, jako je například nenadálý pád větví nebo stromů.

Na základě dlouholetých praktických poznatků a zkušeností při manuální těžbě dřeva jsou stanoveny bezpečné pracovní postupy, které mají toto riziko práce minimalizovat. Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, pak dodržování povinností při těžbě dřeva upravuje.

Státní úřad inspekce práce v Opavě, jak je uvedeno v grafu č. 1, evidoval při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru v roce 2011 celkem 14 smrtelných pracovních úrazů (SPÚ), z toho 9 v souvislosti s manuální těžbou dřeva. V roce 2010 bylo evidováno 10 SPÚ, z toho 7 v souvislosti s manuální těžbou dřeva. Z grafu je patrné, že většina PÚ vznikla při manuální těžbě dřeva. Počty smrtelných pracovních úrazů u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a zaměstnanců v roce 2010 a 2011 jsou uvedeny v grafu č. 2. Z grafu je patrné, že k většímu počtu SPÚ došlo u OSVČ, se zvyšujícím se trendem v roce 2011.

Přestože v lesnictví a zejména v těžbě dřeva pracuje o mnoho méně fyzických osob než v ostatních ekonomických odvětvích, jak uvedl Ing. Mrkvička (VÚBP 2011), tak od konce roku 2004 vykazuje toto odvětví jednu z nejhorších statistik, co se týká četnosti vzniku PÚ s pracovní neschopností. Ze statistik o odvětvích, která vykázala výrazně vyšší četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců, než činil celorepublikový průměr za období 2004 až 2010 vyplývá, že nejvyšší četnost vykazovalo právě lesnictví.

Inspektoři oblastních inspektorátů práce (OIP) prováděli kontrolu příčin a okolností oznámených pracovních úrazů v souvislosti s těžbou a zpracováním dřeva a zúčastňovali se šetření na místě úrazového děje.

Příčiny a okolnosti devíti smrtelných pracovních úrazů při manuální těžbě dřeva v roce 2011

1. Nerespektování zásad bezpečného pracovního postupu při kácení silně prohnutého kmene

Dřevorubec (OSVČ) s dlouholetou praxí v manuální těžbě dřeva prováděl kácení stromů, které nebylo možné pokácet harvestorem. Silně prohnutá (nakloněná) borovice o průměru na pařezu 50 cm byla kácena ve směru naklonění. Směrový zářez nebyl proveden do jedné pětiny až jedné třetiny průměru stromu, jak požaduje nařízení vlády č. 28/2002 Sb., což bylo pravděpodobně způsobeno tím, že u paty stromu, na straně směrového zářezu, byla hromada neodklizeného klestu, která vytvoření dostatečně hlubokého směrového zářezu mohla bránit.

Postižený po provedení směrového zářezu (který byl veden převážně v kůře stromu) prováděl hlavní řez, který vedl v úrovni těsně nad vodorovným řezem směrového zářezu. V průběhu provádění hlavního řezu, přibližně 30 cm před hranicí nedořezu došlo k podélnému prasknutí (rozštěpení) kmene borovice s následným vymrštěním odštěpené spodní části kmene, která smrtelně zasáhla dřevorubce (kmen nebyl sepnut kmenovým spínačem).

Zvolený pracovní postup při kácení nakloněného stromu nerespektoval zásady bezpečného kácení nakloněných stromů. Dřevorubec tím, že nebyl vybaven kmenovým spínačem, nemohl riziku rozštěpení kmene předejít nebo jej minimalizovat.

Použití specifického pracovního postupu u prohnutých stromů. Použití spínače kmene při kácení stromů, kde hrozí jejich rozštípnutí

2. Pád větve – nepředvídatelné riziko v průběhu kácení stromu

Dřevorubec (OSVČ) prováděl kácení buků ve svahu s nízkým náletovým porostem. Svah byl pokryt spadaným listím a vytvářel kluzký povrch. Ve svahu, ve směru kácení, se vyskytoval další suchý buk. Průměr pařezu káceného buku byl cca 80 cm. ‘ Buk byl skácen nejvhodnějším směrem po svahu dolů a pata kmene zůstala ležet ve vzdálenosti cca 2 m od pařezu.

Postižený byl nalezen těsně nad pařezem. Vedle pařezu, směrem do svahu, ležela ulomená suchá větev o délce cca 2 m a průměru 0,15 m. Za touto větví ležela motorová řetězová pila a proražená ochranná přilba postiženého.

Kácený buk pravděpodobně při pádu k zemi zavadil větvemi o korunu níže stojícího suchého stromu, který svou korunou zasahoval do dráhy pádu káceného stromu. Při nárazu padajícího buku do koruny níže stojícího suchého buku došlo patrně ke zlomení suché větve a jejímu vymrštění v protisměru kácení. Tato větev, pravděpodobně po předchozím proražení ochranné přílby postiženého, zasáhla postiženého do hlavy.

Průběh úrazu byl proveden na základě ohledání místa a výpovědi svědků, kteří byli na pracovišti, ale úrazový děj na vlastní oči neviděli. Jelikož úraz proběhl bez očitých svědků, nebylo možné objektivně zjistit, zda postižený po uvedení stromu k pádu zůstal stát u pařezu, nebo zda již ustupoval a další dění nesledoval. Případně na kluzkém listí upadl a před padající větví již nestačil včas uhnout.

3. Zasažení dalšího dřevorubce padajícím stromem

Dvěma dřevorubcům (OSVČ – s letitými zkušenostmi, kvalifikací a praxí pro provádění těžby dřeva) bylo předáno pracoviště, jednotlivě vyznačeny stromy určené ke kácení a byl stanoven pracovní postup, včetně vyznačení prostoru kácení, určení směru kácení a způsobu manipulace. Oba dřevorubci, kteří byli v prostoru kácení sami, se dohodli, že první z nich začne provádět kácení vyznačených stromů v přední části vyznačeného prostoru.

Postižený dřevorubec měl začít pracovat ve vzdálenosti přibližně 100 až 150 metrů od místa těžby prvního dřevorubce, v prostoru za vzrostlým mlázím, kam ho také tento dřevorubec viděl odcházet těsně před tím, než začal kácet první strom.

Dřevorubec po provedení směrového zářezu se před započetím hlavního řezu ještě pohledem přesvědčil, zda se v ohroženém prostoru káceného stromu nenacházejí jiné osoby. V důsledku nedodržení parametrů řezů (hluboký vodorovný řez směrového zářezu, neponechání dostatečného nedořezu) spadl kácený strom mírně vlevo od předem určeného směru pádu. Při pádu se kácený strom „zavěsil” na slabší strom (smrk), který stál ve vzdálenosti přibližně 11 metrů před ním. Smrk byl váhou káceného stromu vyvrácen, v důsledku čehož došlo k společnému pádu obou stromů ve stejném směru.

V této chvíli si první dřevorubec všiml ve směru pádu obou stromů (v ohroženém prostoru káceného stromu) ochranné přilby postiženého, který byl sehnutý k patě jiného stojícího stromu a prováděl zde, jak bylo následně zjištěno, šikmý řez směrového zářezu na stromě, který ale nebyl vyznačen k pokácení. Postižený dřevorubec byl vrcholovou částí koruny vyvráceného padajícího stromu zasažen do hlavy.

První dřevorubec uvedl, že postiženého v ohroženém prostoru neviděl (možná i vlivem zákrytu kmenů stojících stromů) a ani ho zde nečekal, protože podle předchozí domluvy měl postižený pracovat na jiném místě, v bezpečné vzdálenosti od káceného stromu. Proč postižený začal v ohroženém prostoru provádět kácení neoznačeného stromu, nebylo zjištěno.

4. Pád stromu na dělníka mimo předpokládanou zónu kácení

Zaměstnanci prováděli kácení olší rostoucích v obtížných terénních podmínkách podél levého břehu potoka, který byl cca 4 m široký. Zaměstnanci zde pracovali, aniž byli seznámeni se zvlášť vypracovaným pracovním postupem pro kácení těchto olší a bez trvalého odborného dozoru určeného zaměstnavatelem. Převýšení břehů činilo na levé straně cca 2 m a na pravé straně cca 0,3 m. Výška levého břehu byla asi 2 m. Na pravé straně potoka se rovněž nalézaly vzrostlé olše.

Určený zaměstnanec skácel olši o průměru 0,8 m na pařezu na levém břehu potoka. Kácená olše o délce cca 14 m se zavěsila ve větvích olše rostoucí na pravé straně potoka. Pracovní skupina pod vedením postiženého zaměstnance se rozhodla uvolnit zavěšený strom pomocí traktorového navijáku. Postižený, který strom nekácel a v okamžiku úrazu se nacházel na levém břehu potoka v ohroženém prostoru káceného stromu bez ochranné přilby, vyslal signál traktoristovi, aby spustil naviják. Zavěšený strom se takto podařilo tahem a otáčením uvolnit a olše spadla do předem určeného místa.

V průběhu stahování a pádu zavěšené olše však ve výšce cca 4 m nad zemi došlo ke zlomu olše, na které zavěšený strom spočíval, a její horní část spadla šikmo přes koryto potoka na levý břeh, kde smrtelně zasáhla postiženého zaměstnance.

5. Pád souše v okamžiku ústupu od káceného stromu

K smrtelnému pracovnímu úrazu zaměstnance došlo ve smrkovém porostu, ve svahu se sklonem překračujícím svahovou dostupnost traktoru. Dřevorubec měl potřebnou kvalifikaci a dlouholetou zkušenost při těžbě dřeva. Dřevorubci bylo předáno pracoviště a stromy určené ke kácení byly jednotlivě vyznačeny. Pro kácení byl stanoven pracovní postup, včetně vyznačení prostoru kácení, určení směru kácení a způsobu manipulace. Jednalo se o nahodilou těžbu souší, zlomů a vývratů a dřevorubec byl na zvláštnosti pracoviště prokazatelně upozorněn.

Pracovní úraz nastal při kácení smrkové souše o průměru na pařezu 25 cm. Souš byla kácená šikmo proti svahu a pata káceného stromu se nacházela cca 0,5 m po vrstevnici od pařezu. Ve vzdálenosti cca 11 m od pařezu této souše se ve svahu, ve směru pádu předmětné souše nacházel cca 3,5 m vysoký pahýl další souše. Druhá část této souše (o délce cca 18 m a průměru na čele cca 25 cm) měla po celé své délce zachovalou kůru a její zdravotní stav nebyl pohledem rozpoznatelný, ale v místě zlomu měla hnědou barvu s výrazným bílým „mramorováním” způsobeným přítomností podhoubí dřevokazné houby. Tato část kmene ležela rovnoběžně, ale v opačném směru (tj. po svahu), než kácená souš. Kmeny pokácené souše a zlomené souše ležely na zemi souběžně, cca 0,8 m od sebe, přičemž zlomená souš se dotýkala pařezu káceného stromu ze strany nad svahem.

Ve chvíli, kdy došlo k pracovnímu úrazu, postižený pracoval ve vzdálenosti cca 60 m od ostatních členů pracovní skupiny, avšak za terénní vlnou, přes kterou na něho ostatní neviděli, ale slyšeli zvuk motorové pily. Poté, co se zvuk pily zklidnil, tak z místa kde se nacházeli, viděli pád káceného stromu a vzápětí pád druhého stromu, který spadl v opačném směru. Po pádu druhého stromu zavládlo v lese ticho. Po krátké chvíli se všichni rozběhli směrem, odkud naposledy slyšeli zvuk motorové pily. Postiženého našli ležet na zádech, přimáčknutého stromem, který spadl jako druhý. Postižený nejevil žádné známky života.

Průběh úrazu se stal bez přímých svědků, proto nebylo prokazatelně zjištěno, zda postižený při vychýlení stromu k pádu ustupoval od káceného stromu šikmo, nebo přímo dozadu (dolů po svahu), nebo zda neuklouzl na suchých větvích, kterými byl svah pokryt. Z uvedeného důvodu rovněž nebylo možné posoudit, zda při ústupu sledoval pád kácené souše nebo následný pád zlomené souše.

6. Podřezávání stromu, na kterém spočívá zavěšený strom

Dřevorubec (OSVČ) prováděl ve svahu mýtní těžbu smrkového dřeva. Jednalo se o zdravý porost bez zjevných vad. Při těžbě došlo pravděpodobně k „zavěšení” káceného stromu. Pracovní úraz se stal beze svědků.

Pravděpodobný úrazový děj nastal tak, že postižený provedl při kácení stromu, na kterém spočíval zavěšený strom, směrový zářez a započal s hlavním řezem. Při této činnosti došlo k podélnému rozštípnutí kmene, a to od úrovně hlavního řezu až do výšky cca 5 m, kde se strom následně zlomil (zavěšený strom pravděpodobně působil svou vahou na horní část káceného stromu a vyvolával napětí v kmeni stojícího stromu). Postižený byl smrtelně zasažen rozštípnutou částí kmene do hlavy a odmrštěn po svahu dolů.

7. Samovolné vyvrácení stromu větrem a jeho následný pád na dřevorubce

Dřevorubci (OSVČ) prováděli ve smíšeném porostu v mírném svahu těžbu buků. Porost se nacházel na náhorní plošině a tvořil obdélníkovou paseku, jehož kratší strana byla vymezena příjezdovou komunikací a vzdálenější konec paseky přecházel v mírný svah ukončený úžlabinou bez stálé vodoteče.

Vlastní místo úrazu se nacházelo na volné ploše vzdálenějšího konce paseky. Směrem od porostní stěny, která byla vedena nad okrajem strže, byl do paseky pokácen rozložitý buk (průměr na pařezu více než 1 m). Kmen buku byl v délce 8 m odříznut, přičemž některé větve koruny (průměr 50 a více cm) byly již odřezány a odvezeny, ostatní byly ponechány na místě.

Ve vzdálenosti cca 1 m od místa, kde byl od koruny odřezán kmen (průměr v místě řezu asi 90 cm), ležel šikmo přes první strom další vyvrácený a neodvětvený buk. Pata stromu (kořenový koláč vývratu) se nacházela ve břehu mělké strže.

Na základě svědecké výpovědi bylo konstatováno, že dřevorubec skácel na pasece stojící buk. Tento buk byl dále zpracováván (odřezání kmene, odřezání větví), což trvalo nejméně půl hodiny. Řidič traktoru odtáhl některé větve k dalšímu zpracování na skládku a právě se vracel pro další. Postižený přistoupil k traktoru, aby uvázal další větve. V okamžiku, kdy přelézal pokácený kmen buku, byl zasažen nahodilým a neočekávaným pádem vyvráceného buku.

8. Pád káceného stromu

Dřevorubec (OSVČ) s dlouholetou praxí v těžbě dřeva prováděl kácení stromu, přičemž došlo k jeho neočekávanému pohybu a následnému smrtelnému přimáčknutí postiženého dřevorubce. Dřevorubci bylo pracoviště těžby předáno a byl seznámen s riziky BOZP. Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

9. Uvolňování zavěšeného stromu kácením jiného stromu

K smrtelnému pracovnímu úrazu dřevorubce (zaměstnanec zaměstnán na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, 24 let) došlo v mýtním bukovém porostu, v dobře přístupném svahu. Pracoviště se nevyznačovalo žádnými zvláštnostmi. Dřevorubec měl dostatečnou kvalifikaci pro práci s motorovou řetězovou pilou. Pracovní úraz nastal beze svědků.

Ze zjištění na místě úrazu – viz situační nákres úrazu – vyplynulo, že při kácení stromu (buk s vyhnilým kmenem - S1, pařez P1) došlo k zavěšení tohoto stromu o korunu jiného buku (S2, P2). Postižený dřevorubec se pokusil zavěšený strom uvolnit pokácením dalšího stromu (S3, P3) přes zavěšený strom, což se mu nepodařilo. Kácený strom dopadl na kmen zavěšeného stromu ve velmi ostrém úhlu, takže po něm při dopadu sklouzl stranou a směr jeho pádu to téměř neovlivnilo; čelo kmene však odskočilo od pařezu o několik metrů proti svahu.

Dřevorubec poté pokus opakoval skácením dalšího stromu (S4, P4). Tento buk byl situován tak, že úhel dopadu na kmen zavěšeného stromu se blížil kolmici. Při jeho pádu přes kmen zavěšeného stromu došlo k napružení obou kmenů a odmrštění paty stromu. Postižený dřevorubec, který stál při dokončování hlavního řezu ve směru odmrštění paty stromu, nebo v tomto směru ustupoval, byl zasažen odmrštěným stromem a na místě usmrcen.

Závěr

Většina smrtelných pracovních úrazů, ke kterým došlo při manuální těžbě dřeva, jak v roce 2010, tak v roce 2011 byla způsobena zejména nedodržováním bezpečných pracovních postupů (což bylo potvrzeno loňskými zjištěními v průběhu kontrolní akce-kampaně zaměřené na to, jak OSVČ dodržují bezpečnost práce při práci v lese). Z uvedeného důvodu a za účelem preventivního působení na snižování pracovní úrazovosti při práci v lese Státní úřad inspekce práce ve spolupráci s místně příslušnými OIP vyhlásil pro rok 2012 hlavní úkol pod názvem „Dodržování bezpečnosti práce osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnavateli při práci v lese”.

Při svých kontrolách se inspektoři inspekce práce soustředí zejména na dodržování požadavků bezpečnosti práce ve vztahu k:

* používání osobních ochranných pracovních prostředků a vybavení prostředky první pomoci,

* vybavení a používání dřevorubeckého nářadí,

* bezpečnému používání technických zařízení a strojů,

* správné funkci bezpečnostních prvků motorových řetězových pil,

* správnému způsobu skladování a nakládání s PHM,

* bezpečným pracovním postupům při manuální těžbě dřeva, při soustřeďování a při odvozu dříví. Jedním z cílů tohoto hlavního úkolu je zvýšení obecného povědomí o nebezpečných činitelích pracovních procesů, pracovních podmínek a pracovního prostředí při manuální těžbě dřeva, z nich vyplývajících rizik, a o nutnosti tato rizika vyhledávat a přijímat opatření k jejich odstranění.

V rámci osvětové kampaně zpracoval SÚIP propagační letáky s názvem „Fyzické osoby (OSVČ), dodržujte zásady bezpečné práce při těžbě dřeva”, a „Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců při těžbě dřeva”, které je možno stáhnout z webu SÚIP (http://www.suip.cz/informacni-materialy/bezpecnostprace/).

Kolektiv inspektorů: Ing. Jiří Semerád, Jaroslav Chlad, Ing. Tomáš Fadrný, Ing. Jaroslav Radvan, Ing. Miroslav Šustek a Ing. Jan Szuscik

Poznámka: Některé pracovní úrazy, které byly ohlášeny příslušnému inspektorátu práce v roce 2010, již byly publikovány a jsou zveřejněny na stránkách SÚIP: http://www.suip.cz/bezpecnost-prace/kampanesuip