V Krušných horách po dvou dekádách opět umírají miliony smrků. Lesníci mluví o katastrofě, vědci tvrdí, že jde o přirozený proces. Parazit totiž ničí jehličnany, jež sem byly před lety dovezeny z USA. Na jejich místo mají přijít původní druhy.

TEPLICE Nikdo to přesně nepočítá, ale podle odhadů odumřelo v Krušných horách za posledních šest let nejméně dvacet milionů smrků. Někteří lesníci mluví až o dvojnásobném množství.

„Je to celospolečenský průšvih velkého formátu,” zdůrazňuje Václav Toman ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů.

Jako po kobercovém náletu hyne po napadení houbou zvanou kloubnatka pouze jeden druh jehličnanu – smrk pichlavý. Jde však o „vetřelce” dovezeného z Ameriky, kterého lesníci začali v 80. letech v Krušných horách vysazovat poté, co tu miliony tun síry z tepelných elektráren zahubily původní lesy, sestávající převážně ze smrků ztepilých. Smrk pichlavý, rostoucí v nejvyšších polohách Skalnatých hor, se ukázal jako síře odolný, jenže po dvaceti letech krušnohorské prosperity si nedokáže poradit se zmíněnou houbou. „Příroda rozpozná, že tento strom sem nepatří,” podotýká lesník Toman.

Přitom se původně počítalo s tím, že smrk pichlavý tu vydrží ještě asi čtyřicet let, dnes jsou však pryč už dvě třetiny množství, které tu bylo vysazeno.

„Nikdo nečekal, že to půjde tak rychle. Zastavit se to ničím nedaří, postřiky nepomáhají,” říká Václav Rybář z Krajského ředitelství Lesů ČR v Teplicích.

Obrázek zkázy z konce období normalizace, kdy kvůli holinám po lesích sežehlých škodlivinami bylo vidět z jednoho konce Krušných hor téměř na druhý, se však naštěstí neopakuje. Nebo alespoň ne v takové míře. Lesníci totiž vysazovali v blízkosti „pichláčů” i jiné stromy. Návštěvníci hor ovšem i dnes na holiny narazí. Kloubnatce totiž podlehly také břízy.

„Neděje se nic katastrofálního,” je přesvědčen biogeochemik Jakub Hruška z České geologické služby. Podle něj odumírající smrk pichlavý nyní přirozeně uvolňuje místo pro původní druhy stromů, které do Krušných hor patří.

Podobný názor má i Libor Pěnička z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. „Pichláč splnil svou úlohu a teď mu odzvonilo.” Podle Hrušky by však bylo prospěšnější, kdyby se před čtvrtstoletím žádné americké stromy namísto zničených smrků ani nevysázely. „Půda by si významně odpočinula,” míní expert.

Až přijde třetí kalamita

Hory bez jehličnanů by se však zřejmě nelíbily mnohým turistům a závislí na nich jsou zejména lesníci, pro něž je smrkové dřevo zdrojem obživy. „Není ve finančních možnostech vlastníků lesů, aby vzniklou škodu nahradili,” tvrdí Toman ze sdružení majitelů lesů. Ten žádá, aby stát opět zvýšil dotace na zalesňování, které podle něj klesly za posledních deset let o více než polovinu. Podle odhadů přijde nové zalesnění Krušných hor na zhruba 10 miliard korun.

Přírodovědci se však na rozdíl od lesníků snaží prosadit, aby mnohem větší podíl při sázení nových stromů představovaly listnáče než méně odolné jehličnany, které mohou snáze podlehnout nějaké budoucí kalamitě. Přesto z deseti nově vysazených stromů v Krušných horách je osm smrků.

***

FAKTA Krušnohorské lesy Lesy zaujímají v Krušných horách 75 % plochy. Původní pralesovité porosty (smíšené lesy) nahradily po intenzivní těžbě smrkové monokultury (smrky ztepilé). Smrkové lesy však byly koncem 20. století těžce poškozeny kyselými dešti a následnou invazí hmyzích škůdců. Svoji roli sehrály i vichřice a mráz. Postupně došlo k likvidaci velkých ploch a vzniku holin, které jsou od 80. a 90. let zalesňovány dřevinami, jež lépe snášejí zdejší klimatické podmínky, a to břízami, modříny a stříbrnými smrky a smrky pichlavými. Nyní se ovšem ukázalo, že i smrky pichlavé z 90. let začínají odumírat.