Zájem o rychlerostoucí dřeviny stoupá. Důkazem byla účast na první sklizni rychlerostoucích dřevin řezačkou New Holland v České republice, která proběhla v Posadově. Tuto příležitost si nenechalo ujít během dne přes padesát zájemců. Kdo přišel, měl poprvé možnost tento způsob sklizně vidět nejen na videu, ale i na živo.

Jan Saglena, ředitel společnosti Bečkov, která společně se společnostmi e-massa, Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., a ve spolupráci s CZ Biom tuto akci připravila, vysvětluje: „Sekce cíleně pěstované biomasy Českého sdružení pro biomasu, která vznikla v loňském roce, si dala za cíl osvětu a standardizaci pěstování. I proto jsme přišli se sérií seminářů, která začíná touto sklizní japonského topolu. Jde nám o to, poskytnout podnikatelům a samozásobitelům přesné informace, jak se v tomto oboru pohybovat.”

A co jsou přesně rychlerostoucí dřeviny? Jsou to kříženci vybraných druhů rostlin, které mají predispozice k tomu, aby se po zkřížení zrychlil jejich růst a zlepšily vlastnosti. „V současnosti už nejde jen o rychlost růstu, ale i stavbu a strukturu stromu. To znamená, že šlechtitelé zvyšují vrcholovou dominanci, nárůst hmoty na kmeni, hustotu dřevní hmoty a snižují větvení,” objasňuje Jan Saglena.

Příprava pozemku

Pěstitel musí začít důslednou přípravou půdy. Ta musí být odplevelená. Klidně se doporučuje počkat jeden rok a věnovat se odplevelení. Na jaře nebo už na podzim následuje vláčení. Po něm lze vysázet řízky. Po úspěšné výsadbě následuje údržba plantáže a nakonec přijde na řadu sklizeň.

Rychlá jednofázová sklizeň

Nejčastěji pěstovanou dřevinou je japonský topol a právě ten byl sklízen i v Posadově. Unikátní jednofázová sklizeň obrovsky urychluje celý proces zpracování rychlerostoucích dřevin. Během několika minut řezačka uřízla a naštěpkovala několik set metrů dlouhou řadu topolů. Zpracovaný materiál navíc okamžitě přesouvala do souběžně jedoucího traktorového návěsu.

„Tento způsob sklizně sníží v porovnání s ruční sklizní, vyvážením a štěpkováním lesními štěpkovači provozní náklady na třetinu. A z hlediska času jsou to dva neporovnatelné způsoby sklizně. Řezačka sklidí hektar, na kterém se nachází šest až osm tisíc rostlin, za hodinu, zatímco ruční sklizeň trvá až týdny,” vysvětluje Jan Saglena.

Společnost Bečkov pro své klienty obstarává různé druhy sklizně v závislosti na délce růstu dřevin. Pokud je třeba reprodukční materiál, sklízí se každý rok, když se jedná o štěpku, tak každý druhý až třetí rok, a pokud jde o polena, doba sklizně se natáhne až na pět let. V té době má už kmen mezi 15 a 20 centimetry a na výšku měří 12 až 18 metrů. Po uříznutí pařez znovu obrůstá a výtěžnost si udržuje 11 až 25 let.

U rychlerostoucích dřevin lze také produkovat dřevo na překližku a dřevotřískové desky, ale to je podle Jana Sagleny v České republice zatím hudba budoucnosti.

Hektar pro soběstačnost

Pro vytápění rodinného domku by měl stačit jeden hektar topolové plantáže. Její založení stojí asi deset tisíc korun, na stejnou částku přijde oplocení. „Většina našich zákazníků jsou samozásobitelé. Za 20 000 Kč si založí hektarovou plantáž a za tuto cenu mají dříví na 25 let. Roční přírůstek na hektar se pohybuje mezi deseti a dvaceti tunami. Při tříletém cyklu sklizně tak výnos činí kolem 50 tun čerstvé štěpky z hektaru,” uzavírá Jan Saglena.

Ti, co se do Posadova nedostali, se mohli zúčastnit dalších seminářů s ukázkovou sklizní v Hlavatcích v Jihočeském kraji a v Průhonicích u Prahy.