Šumava měla v minulosti nejen hluboké lesy, ale také sklárny. Skláři zde vyráběli úžasné věci, které získaly věhlas i v daleké cizině. K výrobě těchto skleněných unikátů, ale i běžných věcí denní potřeby však nutně potřebovali palivo pro své pece – toho Šumava vždy nabízela dostatek.
Sklárny na Šumavě před více než sto, dvěma sty lety spotřebovávaly pouze bukové dříví. Kvůli tomu se změnila druhová skladba lesů ze smíšené na smrkovou monokulturu. To je jeden z argumentů lidí, kteří zastávají postoj, že šumavské lesy bývaly smíšené a ne smrkové jako dnes a proto je nutné jim lidskou rukou pomoci zpět do původního stavu. Ovšem je to nesmysl.
Celý článek najdete zde