Správa parku vyhodila desítky milionů

Zjištění MF DNES: Správa parku za minulého vedení utratila 50 milionů korun za projektovou dokumentaci na rekonstrukci zámku ve Vimperku, i když podobnou už měla. Bývalý ředitel Krejčí nyní pracuje pro muže, jehož firma na zakázce vydělala.

Správa šumavského národního parku prošustrovala desítky milionů korun. Před pěti lety, v době, kdy v čele rezervace seděl František Krejčí, si pořídila za bezmála 50 milionů korun projektovou dokumentaci na rekonstrukci zámku ve Vimperku. MF DNES zjistila, že obdobnou dokumentaci správa parku koupila už předtím za desetinovou cenu. Oba dokumenty pocházejí z firem, které vlastní stejný muž. Transakci, kterou vyšetřuje kriminální policie, provází mnoho nejasností, zvláštností a podezření. Například ředitel Krejčí dnes pracuje právě pro vítěznou firmu vlivného plzeňského podnikatele Jana Michálka.

Měla to být bezkonkurenčně největší investiční akce v šumavském parku. Rekonstrukce zámku a jeho přestavba na Evropské environmentální centrum za miliardu korun, kde se budou vzdělávat studenti z celé Evropy. Správa parku proto vypsala výběrové řízení na firmu, která namaluje projekt. Odhadovaná cena: 19 milionů korun. Přihlásila se však jen jedna společnost – Plzeňský projektový a architektonický ateliér (PPAA). Nabídla cenu zhruba 35 milionů korun bez daně, tedy o 84 procent vyšší, než s jakou počítala správa parku.

„Mně se to zdálo příliš, a tak jsem s firmou jednal a chtěl, aby zlevnili. Domluvili jsme se na zlevnění pouhou slevou a částečně vypuštěním některých prací, které jsme si mohli dělat sami, nebo najmout někoho levnějšího. Domluvila se cena o šest milionů korun nižší,” vzpomíná pod podmínkou anonymity jeden z členů hodnoticí komise a bývalý vysoce postavený zaměstnanec parku.

Správa parku měla podepsat dodatek ke smlouvě o zlevnění, ale místo toho další rok podepsala přesný opak – navýšení ceny o šest milionů na 41 milionů korun bez daně, tedy téměř 50 milionů korun s DPH. Důvod? Zámek se stal kulturní památkou a projekt se musel upravit a byl složitější.

PPAA vlivného plzeňského podnikatele a tehdy člena ODS Jana Michálka nestíhala termíny a dokumentaci odevzdala pozdě. Podle smlouvy měla být hotová do poloviny července 2010. Na konci srpna však správa parku podepsala dodatek o prodloužení termínů.

Vedení rezervace přitom mohlo uplatnit vůči PPAA pokuty přes půl milionu korun. Neudělalo to. Proč? „Předpokládám, že tam byly objektivní důvody zdržení a určitě to nebylo z lajdáctví společnosti. Vše byla velmi odborná věc, vyjadřovali se k ní památkáři i archeologové a je možné, že zdržení bylo způsobeno námi jako správou parku,” vysvětluje dnes bývalý ředitel šumavského parku František Krejčí.

Skandál na Šumavě: park vyhodil desítky milionů

Podnikatel Michálek tak mohl být nadmíru spokojen. Dílo za desítky milionů korun dodala jeho firma se zpožděním a sankce žádné. Čím si takovou náklonnost parku vysvětluje? „Na transakci si nevzpomínám, majitelem PPAA jsem pět let,” uvedl tento týden stroze do telefonu Michálek, který je momentálně v Hanoji. Další otázky si vyžádal e-mailem, ale do včerejšího večera na ně nereagoval.

V každém případě už v roce 2008 v PPAA figuroval a podle výpisu z obchodního rejstříku jej od října 2007 vlastnila další Michálkova firma Ingem inženýrská. Jejím jediným akcionářem se stal Michálek v říjnu 2005, stejně jako předsedou dozorčí rady. Ingem byl přitom autorem původní projektové dokumentace. Člen výběrové komise, který s MF DNES anonymně hovořil, si vzpomíná, že u vyjednávání o ceně za projekt byl ředitel PPAA i právě Michálek.

Michálek je tak klíčovou postavou obchodu. S Krejčím jej nyní pojí i další věc. Když Krejčí přišel o křeslo ředitele, podnikatel mu nabídl práci. A tak Krejčí dnes pracuje jako projektový manažer pro společnost Jigarisen patřící Michálkovi a spolupracuje i s PPAA. „Naše spolupráce je krystalicky čistá. Kromě toho nepracuji jen v této firmě, ale i v dalších,” dodává Krejčí a na svém novém angažmá nevidí nic problematického.

Další otázky jsou i kolem samotného díla. Lidé, kteří projekt zkoumali, tvrdí, že jeho základ je téměř totožný s tím, který si za desetinu ceny už před lety správa parku koupila. Stejně hovoří i audit, který si ministerstvo nechalo zpracovat a kauzu detailně popisuje. Ačkoliv ministerstvo odmítlo audit vydat i přes oficiální žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím, MF DNES se podařilo zjistit jeho závěry.

Audit popisuje, že správa parku měla 10 let starou projektovou dokumentaci na zámek, kterou stačilo maximálně aktualizovat. Původní dokumentace byla z roku 1997 a firma za ni tehdy dostala zaplaceno 5,5 milionu korun. Podle PriceWaterhouseCoopers byla nově pořízená dokumentace fakticky pouze aktualizací původní verze. Trestní oznámení kvůli kauze vimperského zámku podalo současné vedení šumavského parku. Ani to však nechce o případu hovořit, protože audit, který pochybnosti v zakázce odhalil, zadalo ministerstvo. „Měl jsem možnost do něho nahlédnout. Ve vztahu k zakázkám okolo zámku jsme se zachovali tak, jak ukládají povinnosti správného hospodáře,” potvrdil nepřímo ředitel parku Jiří Mánek.

Další škraloup Krejčího

Ministerstvo nechce audit komentovat. „Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování, zda nedošlo v hospodaření správy parku k trestné činnosti v období, kterým se audit zabývá, jej nemůžeme kvůli ohrožení vyšetřování třetím stranám poskytnout,” řekl mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. Jihočeská kriminální policie je na samotném začátku vyšetřování. Obviněn zatím nikdo nebyl, policisté se k případu odmítají vyjadřovat.

Z kauzy je velmi zklamaný i předseda Svazu šumavských obcí a starosta Modravy Antonín Schubert. „Čím více jsem se zajímal o informace o vimperském zámku, tím tajemnější byly,” komentoval Schubert.

Bývalý ředitel parku Krejčí už jednou vyšetřován kriminální policií byl. A to když loni MF DNES upozornila na plýtvání penězi, obcházení zákonů, netransparentní zadávání zakázek a neprůhledný prodej stovek tisíc kubíků dříví, o kterém rozhodoval jediný člověk. Na vše upozornil také tajný audit hospodaření správy parku v letech 2009 až 2011 vypracovaný společností PriceWaterhouseCoopers.

Projekt rekonstrukce vimperského zámku a jeho přestavba na Environmentální vzdělávací centrum je nyní mrtvý. Šance sehnat stovky milionů korun jsou malé a správa parku nemá pro zámek jiné využití. Nabízí jej proto zdarma státním institucím. Město Vimperk už památku odmítlo.

***

PŘEHLED

Jak šel čas na zámku

Rok 1997: Správa parku pořizuje projektovou dokumentaci na vimperský zámek. Autor: Ingem, cena 5,5 milionu korun.

Září 2008: Park vypisuje výběrové řízení na novou projektovou dokumentaci. Předpokládá cenu 19 milionů korun.

Prosinec 2008: Ve výběrovém řízení vítězí firma PPAA. Účastnila se jediná, nabídla cenu 35 milionů korun bez daně. Do konce roku s ní park podepisuje smlouvu a firma začíná tvořit novou projektovou dokumentaci.

Prosinec 2009: Správa parku vyplácí firmě první peníze – 21,2 milionu korun. Cena projektu se zvyšuje o 6,4 milionu korun.

Červenec 2010: Dokumentace má být hotova do poloviny měsíce, ale není. Na konci srpna 2010 správa parku lhůty prodlužuje. Pokutu, kterou může firmě udělit a chtít po ní přes půl milionu korun, neuplatňuje.

Prosinec 2010: Správa parku platí v tomto roce firmě 3,3 milionu korun.

Červen 2011: Správa parku platí firmě přes 14,6 milionu korun.