moderátor

V srdci Národního parku Šumava zuří boj o záchranu lesa. I když každý si tu záchranu představuje jinak. Na jedné straně stojí správa parku s policií a dřevaři v zádech, kteří kácejí částečně kůrovcem napadené stromy, na straně druhé aktivisté, kteří se stůj co stůj snaží tomu zabránit a nechat přírodu, aby si s gradací kůrovce, jak se vědecky říká, v takzvané bezzásahové zóně pomohla sama. K první a nutno říct fyzickou silou vítězící skupině se teď přidali i obyvatelé Modravy a starostové okolních obcí. Na protest proti aktivistům se vydalo odhadem asi 150 lidí s transparenty "zachraňme Šumavu", "vyžeňte hnutí Duha z národního parku", "Šumava je domovem člověka", "nejseme míň než kůrovec". A měli také poděkovat policii a dřevorubcům, že už vlastně tuhle práci  dělají za ně. U telefonu je starosta nedaleké šumavské Kvildy Václav Vostradovský, zdravím vás, dobrý den. A tak omlouvám se, měl by tam být starosta přímo Modravy Schubert, já vás zdravím, dobrý den.

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy

Dobrý den.

moderátor

Tak, pane starosto, proč jste vlastně tenhle pochod zorganizoval? Jakým způsobem přesně se gradace kůrovce týká vaší obce?

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy

Tak opravím několik nepřesností. Toho pochodu se zúčastnilo přesně 252 lidí. A shromáždění před obecním úřadem, před obecním infocentrem, kterým ten pochod začal, tak na tom shromáždění bylo přítomno 350 lidí.

moderátor

Dokonce víc, než se předpokládalo. Děkuju za upřesnění.

moderátor

Smysl té akce bylo, že já, osoba žijící na Šumavě, jsem se rozhodl, že to vypadá na té Modravě, protože ten spor je na Ztraceném, ta lokalita se jmenuje na Ztraceném. A je to na správním území obce Modravy. A já jako občan Modravy a její čelní představitel jsem se rozhodl, že by se mělo udělat něco proti tomu, aby to na Modravě vypadalo nebo dokonce i na Šumavě vypadalo, že ta Šumava nebo dnešní Šumava nebo Šumava těchto dnů patří pouze ekologickým aktivistům.

moderátor

Ale ono to tak, promiňte, pane starosto, ono to tak v reálu přece nevypadá. Vemte si, že sice ti aktivisté se přivazují ke stromům, projevují svůj názor, ale stejně každý den vítězí převaha na straně policie, a to kácení pokračuje. Je proto nutné ještě téhle straně sporu pomáhat tímto protestem?

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy

Ne, ne, ne, na straně sporu nevítězí policisté. Na straně sporu vítězí právo. Já si doopravdy myslím, že kdyby aktivisté měli pravdu, tak už dávno podali trestní oznámení, už dávno podali u soudu v Klatovech, to samé, co udělala Správa Národního parku Šumava. Tady nejde o to, kdo tam bude vítězem. Tady jde o to, jestli ty myšlenky a ideály těch  ekologických aktivistů jsou pravdivé.

moderátor

Dobře, dobře, ale vypadá to, že prostě reálně se kácí, čili ten způsob, který vy obhajujete, vlastně je realizován, takže je nutné ještě protestovat? Opakuji svoji otázku.

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy

Ano. Protože při tom protestu jsou říkány nepravdy a dokonce lži. A my jsme tam přišli poděkovat, jak jste řekl v té své úvodní řeči, my jsme tam přišli skutečně poděkovat Policii České republiky, která tam profesionálně odvádí svoji činnost. A přišli jsme tam poděkovat i těm lidem, kteří tam asanují toho kůrovce, za jejich poctivou práci.

moderátor

Jaké lži zaznívají z té  druhé strany, ze strany tedy aktivistů?

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy

Tak podívejte, za první, ta činnost těch lidí, kteří tam asanují toho kůrovce, se neděje v první zóně národního parku, děje se ve druhé zóně národního parku. Neděje se v pralesním ekosystému, ale děje se v lesním ekosystému, který byl vysázen našimi předky před 70, 80 lety. Neděje se tam nic jiného, než že ten les byl v roce, do roku 2007 hospodářským lesem a v roce 2007 bývalý ministr Bursík, ministr životního prostředí ten les jedním škrtnutím pera, jedním podpisem ten les prohlásil za prales. A pan Mojmír Vlašín dneska ráno řekl, že oni tam bojují za to, aby tam mohly probíhat přirozené procesy, aby se tam mohl vyvíjet kůrovec. A že chtějí, aby tím ten les, který máme okolo té obce, zůstal zelený. A my bojujeme proti tomu, aby právě ten les okolo té obce zůstal zelený, protože jestliže se dva kilometry za Modravou ten les množí, v tom lese množí /nesrozumitelné/ kůrovců a způsobuje se tím jedna z nejhroznějších kůrovcových kalamit na Šumavě, tak první, co bude pokáceno, bude právě pokácen ten les okolo té Modravy. A ta Modrava bude vesničkou uprostřed rozsáhlých pasek.

moderátor

A čeho se tedy bojíte, pokud by se tohle stalo, že by přestali jezdit na Šumavu turisté?

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy

Samozřejmě, tak ta Šumava ztratí tu svoji atraktivitu, ta obec ztratí tu svoji atraktivitu. A z čeho tady budou žít ti obyvatelé, z čeho tady budou žít ti podnikatelé? My nemůžeme roztáhnout křídla a vypadnout z té Šumavy, jak nám radí kupříkladu pan senátor Krejča.

moderátor

Pane Schuberte, já vám děkuji za rozhovor, za představení vašeho názoru, tolik tedy Antonín Schubert, starosta Modravy, díky a na shledanou.

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy

Na shledanou.

moderátor

A na druhé lince je profesor Vladimír Bejček z České zemědělské  univerzity v Praze, jeden z iniciátorů takzvané stínové rady Národního parku Šumava. Poté tedy, co ta původní na protest proti krokům ředitele Stráského odstoupila, dobrý den.

Vladimír BEJČEK, profesor, Česká zemědělská univerzita v Praze

Dobrý den přeju.

moderátor

Pane profesore, vy ten postup aktivistů schvalujete?

Vladimír BEJČEK, profesor, Česká zemědělská univerzita v Praze

Takhle, já těžko budu říkat, že schvaluji. Já se na něj dívám jako na akt zoufalství nad zvůlí, co se tam v současné době děje. V současné době, jak už delší dobu sleduji, tak vůbec Správa Národního parku Šumava se chová velice, bych řekl, zvláštně. Dokonce se dá říci podle řady výkladů, že skutečně porušuje zákony a já si myslím, že ti aktivisté, kteří tam jsou, tak to je akt zoufalství, že ...

moderátor

Ale mimochodem tedy zákony se ohání jedna i druhá strana, to bych ponechal teď stranou. Ale tady zaznělo třeba od pana Schuberta, že aktivisté nepoužívají pravdivé argumenty, když říkají, že tato oblast je v první zóně. Pak pan  Schubert tady říkal, že je to ekosystém, který vznikl před sedmdesáti lety vysazením prostě vlastně hospodářských stromů, smrků. Čili není to v tomhle případě místo, kde právě by zásahy měly fungovat tímto způsobem a měly by se ponechat přírodě jenom ty části, které jsou v takzvané první zóně?

Vladimír BEJČEK, profesor, Česká zemědělská univerzita v Praze

No, nedávno ještě vlastně tato část byla v bezzásahové zóně a je potřeba si říci, že vlastně to okolí Ptačího potoka, kde vlastně dochází k tomuto zásahu, tak vlastně je obklopen prvními zónami. Celá ta oblast je silně podmáčená a hlavně podle analýzy, která nevychází samozřejmě z nějakých aktivistických pohledů, skutečně doložených analýz, je tento zásah naprosto nadbytečný, protože vlastně za tou zónou, která ohrožuje vlastní Modravu a dá se říci, že tato oblast Ptačího potoka, některé části jsou teda mladší, ale řada těch částí, které se kácejí, jsou podstatně starší a mají pralesní charakter.

moderátor

Ale chápete na druhou stranu obavy místních lidí, které tady vyjádřil pan starosta, že se jejich okolí může změnit v uschlý les a že lidé třeba přijdou o práci, protože na Šumavu přestanou jezdit turisté.

Vladimír BEJČEK, profesor, Česká zemědělská univerzita v Praze

Já samozřejmě toto musím chápat, chápu to, ale mám velkou pochybnost, zda tento zásah skutečně může pomoci ve smyslu, co říkal pan starosta Schubert. Já se domnívám, slyšel jsem asi před hodinou ve vaší relaci, že dokonce několik obcí se snaží vyvolat iniciativu, aby byl zrušen národní park. Vždyť všech dvaadvacet obcí velice silně profituje z toho, že tam národní park i v této podobě nebo právě v této podobě existuje. Jakmile se zruší národní park, tak zmizí to podstatné, čili národní park chrání skutečně, dalo by se říct, přírodní hodnoty, jejichž značná část musí být bezzásahová a i do této části bezzásahových i blízkých částí mokřadních ekosystémů ten kůrovec patří jako přirozená součást. Je to přeháněn ten pohled na věc. Já si myslím, že skutečně tady existuje prostě jasná představa o tom, jak se chovat k národnímu parku jako k Národnímu parku Šumava jako k národnímu parku. A i ten současný zásah u Ptačího potoka nepatří k rozumným krokům správy národního parku, protože patří skutečně  k těm cenným částem Šumavy.

moderátor

To byl názor profesora Vladimíra Bejčka z České zemědělské univerzity v Praze. Díky i za něj, hezký den.

Vladimír BEJČEK, profesor, Česká zemědělská univerzita v Praze

Na shledanou, mějte se.