Jan Mičín z Janoviček na Bystřicku v lese používá koně, práce s nimi mu totiž připadá k přírodě šetrnější než činnost těžkých strojů

Janovičky – Koně dnes lidé vlastní především pro zábavu a často zapomínají, že ušlechtilé zvíře je stále člověku nápomocno i při těžké práci.

Oproti minulosti se koně objevují na polích či v lese méně často, nicméně pro řadu hospodářů stále zůstávají nepostradatelní. Stroje na těžení dřeva jsou sice rychlejší a výkonnější, ale do každého terénu se nedostanou. A pro takové případy jsou tu koně například od Jana Mičína z Janoviček na Bystřicku. Mičín Svůj život zasvětil tažným koním a práci s nimi.

* Předpokládám, že práce s koňmi se dědí z generace na generaci. Je to i váš případ?

Ano, už můj děda byl velkým „koňákem” a já jsem to asi po něm zdědil. Od dětství jsem dělal vše potřebné okolo koní. Rád jsem na nich i jezdil, nějaký čas dokonce i závodně. A když jsem později začal pracovat, chtěl jsem s koňmi své povolání spojit. Pořídil jsem si prvního hřebce a naučil se s ním přibližovat dříví v lese. Dnes mám koně už tři, z toho dva mě živí a třetí je hříbě, které se postupně za nějaký čas do práce zapojí také.

* Je kůň v hospodářství více prostředkem k výdělku, nebo kamarád a parťák v těžké dřině?

Především jsou zdrojem výdělku, ze kterého jde velká část na jejich uživení a péči. Ale jsou kamarádi i parťáci, vždy se na ně musím spolehnout. Třeba i jeden jediný špatný krok může mít fatální důsledky pro mě i pro koně samotné. Stále musíme mezi sebou komunikovat, důvěřovat si a respektovat jeden druhého.

* Je potřeba, aby uměl nějaké povely pro manipulaci s kládami?

Každý kočí má své povely, podle kterých se s koňmi dorozumívá. Většinou se ale používá „hot” nebo „hat” doprava a „čihi” nebo „čehi” doleva. Takových a dalších jiných povelů je velká spousta. Důležité je ale, aby je kůň dobře znal a vždy správně zareagoval.

* Jak vypadá příprava koní, než s nimi vyrazíte do práce?

Každé ráno vstávám v pět hodin, ať je všední den nebo neděle či svátek. Jdu koním dát oves, seno a vodu. Musím jim dopřát dostatek času na to, aby se stihli nasytit. V neděli a někdy i v sobotu mohou dále odpočívat, ale ve všední den je po jídle vyhřebelcuji a nastrojím do práce.

* Když říkáte, že koně do práce strojíte, co to vlastně znamená?

Nastrojit koně znamená to, že mu na krk nasadím chomout, který mu musí přesně padnout, aby ho neotlačil nebo neškrtil. Přes záda mu položím náhřbetník s pobočnicemi a s touto výbavou už může vyrazit do lesa do práce.

* Místa, kde se těží dřevo, nebývají za humny. Jak cestujete s koňmi na větší vzdálenosti?

Zaleží to hodně na vzdálenosti, kam se máme dostat. Většinou pracuji dál než dvacet kilometrů od domu, proto jezdím autem. Za ním mám připojený přepravník, který je uzpůsobený pro jízdu jednoho nebo dvou koní. Když je ovšem práce v blízkém okolí, jdu „po kopytě”, to znamená pěšky.

* Mohou tahat i mladí koně, nebo je nějaký věk, od kterého mohou těžit v lese dřevo nebo jinak pomáhat lidem? A existuje i hranice, do jakého věku jsou schopní pracovat?

Většinou začínají koně tahat okolo třetího roku. Záleží na jejich vzrůstu a druhu práce, kterou mají vykonávat. Mladí koně začínají v lese s lehčími kládami a postupným zdokonalováním jejich práce a fyzické zdatnosti jsou schopni utáhnout i větší břemeno. Věk koně pro ukončení každodenní práce záleží na terénu, ve kterém tahal, a na kočím, jak se k němu choval, kolik mu zapřahal a jak ho živil.

* Můžete popsat, jak vypadá běžný pracovní den vašeho koně a jak dlouho vydrží v nasazení?

Okolo sedmé hodiny ranní vyrážíme do lesa, kde pracujeme zhruba pět hodin. Poté vyrazíme domů, kde opět všechny své koně nasytím, ať už byli v práci, nebo ne. Odpoledne je pustím na pastvu a k večeru zavřu zpět do stáje, kde nabírají síly na nový den.

* Jak velkou zátěž dokáže takové zvíře najednou vlastně utáhnout?

Když se táhne do kopce, musím mu dát samozřejmě menší břemeno. Většinou se uvádí, že utáhne třicet procent své váhy, ale dokáží vyvinout i mnohem větší sílu. Větší zatížení však nemůže být dlouhodobé, protože bychom koně přetěžovali a mohlo by mu to způsobit zdravotní problémy. Pokud s koněm chceme pracovat co nejdéle, musíme ho šetřit a nepřetěžovat.

* Kdy je potřeba k práci jen jeden kůň a kdy více najednou?

Záleží na hmotnosti dřeva, délce klád a terénu. Já osobně používám na těžší náklad dva koně. Mají tak dost energie pro další pracovní den. Když je hmotnost dřeva menší, používám jen jednoho a druhý má ten den volno k odpočinku. Takto koně střídám, aby pracovali zhruba stejně a měli i podobně dlouhý čas pro nabrání nových sil.

* Je tato práce nebezpečná? Hrozí nějaké riziko vám nebo koni?

Tahle práce patří mezi poměrně dost riziková zaměstnání, zvláště v kopcích je těžba velmi fyzicky náročná a člověk musí koni a kůň člověku naprosto důvěřovat. Jen jeden můj špatný povel nebo jeho pohyb může být nebezpečný pro nás oba.

* Co se děje se zvířaty, která jsou během práce poraněna nebo dokonce nešťastnou náhodou usmrcena?

Je podstatné, jaké to zranění je. Zlomená noha pro pracovního koně většinou znamená konec v práci a často i v životě. Menší zranění se léčí, často s dopomocí veterináře. Při vážných zraněních se zvažuje i možnost utracení, protože náklady na léčbu takto velkého zvířete jsou obrovské a kůň už s velkou pravděpodobností nebude moci nikdy vykonávat žádnou těžší fyzickou aktivitu. Jsou případy, že jsou zranění smrtelná, a v takové situaci je kůň převezen do kafilérie.

* V čem přesně si myslíte, že je koňská práce lepší než použití moderní techniky?

Když vidím, jak les vypadá po zásahu harvestoru a vyvážecí soupravy a srovnám to s prací pilaře a člověka s koněm a traktorem, přijde mi, že les tolik netrpí. Po této moderní technice zbydou v lese hluboké koleje, zatímco po nás pouze koňský trus, který navíc může posloužit ještě jako hnojivo. Takhle to vidím já, ale samozřejmě jiné názory ostatních nevyvracím.

* Čím byste chtěl nalákat i jiné lidi k práci s koňmi?

Tuto práci může dělat jen člověk, který má kladný vztah ke koním a přírodě. Je to každodenní dřina a v mnoha revírech i nepřiměřeně oceňovaná. Proto se málo mladých lidí do takové práce pouští. Je to ale škoda, protože lesy i koně mají své kouzlo, které vás vtáhne a už nikdy nepustí.

* Dokážete si představit, že byste tuto práci opustil a musel jít dělat něco úplně jiného a bez těchto užitečných zvířat?

Když už nebude poptávka po našem řemesle, budeme muset prodat své koně a hledat práci jinde. Uživit tato zvířata není levná záležitost, ale samozřejmě doufám, že já i moji budoucí potomci se budeme moci dále touto prací živit. Život bez koní si vůbec nedokáži představit.

***

Kdo je? Jan Mičín žije v Janovičkách na Bystřicku. Práci s koňmi podědil po svých předcích. Každé ráno vstává v pět hodin, ať je všední den či svátek, aby své koně nasytil. V plném nasazení pracují koně pět hodin.

„Když vidím, jak les vypadá po zásahu harvestoru a vyvážecí soupravy a srovnám to s prací pilaře a člověka s koněm a traktorem, přijde mi, že les tolik netrpí.”