Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Silný vítr v lesích státního podniku Lesy České republiky podle prvních odhadů zatím poničil asi 1 000 000 m3 dřeva. Nejvíce budou poškozené porosty po kůrovcové těžbě. Právě kůrovec představuje pro zdejší lesy mnohem větší ohrožení než poryvy větru. Podle střednědobé prognózy think tanku Czech Forest letos pokračující kalamita zasáhne až 60 000 000 kubických metrů dříví. Napřesrok pak až dvojnásobek. Kvůli kůrovci se loni zvýšila těžba dřeva o třetinu na rekordní úroveň, Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, které hospodaří v Olomouckém a Zlínském kraji, například letos plánují vytěžit rekordních 900 000 m3 dřeva a vysadit 6,5 milionu sazenic stromů, což bude meziročně o půldruhého milionu více. Ve vysílání teď vítám výrobního ředitele Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Arnošta Bučka, dobrý večer.
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Dobrý večer.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Nejprve se zeptám na tu aktuální situaci, zda už máte představu o rozsahu škod, které v lesích Olomouckého a Zlínského kraje napáchal ten silný vítr posledních dní.
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Tak ty informace aktualizujeme a upřesňujeme, protože ta větrná smršť Sabine měla v podstatě, dalo by se říct, tři fáze, tak by bylo neprofesionální teďka říkat nějaké číslo, které by potom nebylo aktuální, takže s personálem jsme domluveni, že asi ve čtvrtek bychom byli schopni dát dohromady nějaké číslo. Ale musím říct, že touto smrští ten majetek, který spravujeme, nebyl tolik poškozen.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Jaká opatření s ohledem na výstrahu před silným větrem, která stále platí, ponecháváte tedy v platnosti vy?
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Tak samozřejmě práce v lese, hlavně těžební činnost je od neděle omezená, protože je to samozřejmě nebezpečné nejenom pro každého člověka venku, ale pro ty pracovníky v lese obzvlášť, protože samozřejmě těch spadlých stromů, větví je velké množství, to nebezpečí v lese je vysoké, takže samozřejmě jsme omezili činnost jak těžební, tak samozřejmě pohyb THP, proto je taky obtížné dát nějaký reálný odhad těch škod, protože ne všude jsou ti naši zaměstnanci schopni se zatím dostat.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Navzdory větrné smršti zůstává tím největším problémem českých lesů, a předpokládám i u vás je to tak, kůrovec, jak se vám daří zmírňovat dopady přemnožení kůrovce?
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Situace je samozřejmě celorepublikově vážná, v loňském roce jsme vytěžili téměř 860 000 kubíků dříví, což je řádově dvouapůlnásobek na množství, které bychom měli nebo chtěli těžit, pro letošní rok jsme si naplánovali 900 000 kubíků v těžbě, samozřejmě obrovským úspěchem by bylo, kdybysme to číslo nemuseli naplnit. To byl samozřejmě úspěch.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
No, podle odborného think tanku Czech Forest, z jehož zprávy už jsem citovala v úvodu, ale vlastně ten příští rok se může objem poškozeného dříví až zdvojnásobit, to už je z vašeho pohledu třeba nereálné, takhle zvýšit ještě víc těžbu dřeva?
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Já bych tu informaci rozdělil, samozřejmě to, jaké množství dříví bude poškozeno nebo napadeno kůrovcem, se samozřejmě, nechci použít termín, až zdvojnásobit může, ale to narazí na kapacitu pracovní, která v republice je, takže těžba se určitě nezdvojnásobí. Samozřejmě to napadení takové může být. Je potřeba si přiznat, že rok 2019, přestože těžba byla opět rekordní v celé republice, tak byl svým počasím, dalo by se říct, poměrně příznivý, protože sice první rojení kůrovce proběhlo standardně v druhé polovině dubna, ale potom přišel deštivý květen, první dekáda července byla chladná a deštivá, to samozřejmě té situaci trochu pomohlo. Ale takovou věc nemůže nikdo předvídat, jaký bude průběh počasí, který na to má zásadní vliv, v roce 2002.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Třeba na Žďársku ale ta kalamita s kůrovcem pokračuje už pátým rokem a letošní rok tam, jak jsem se dnes dočetla, považují za víc než zlomový. Jak je to u vás?
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Tak na Žďársku nebo případně na Vysočině a ve středních Čechách ta situace doputovala, řekněme, během posledního roku, dvou, ale na severní Moravě ta situace trvá, řekněme, posledních 4-5 let, taková kritická, takže my pokračujeme v té situaci, která nastala. Neznamená to, že by se z našeho pohledu měla nějak výrazně zhoršit, ona už sama o sobě vážná je.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Jak byste označil postup státu vůči kůrovcové kalamitě? Podle Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků je nedostatečný, je takové hodnocení na místě?
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Tak řekněme, že ten nástup někdy od toho roku 2015, kdy už ta situace byla opravdu vážná, byl vlažnější, je potřeba každopádně ocenit, že se v loňském roce podařila zajistit podpora pro vlastníky lesa, kdy vlastníci buď na konci roku 2019, nebo na přelomu 19 a roku 2020 obdrželi nějakou podporu, protože to, čím jde pomoct vlastníkům lesa ve stávající situaci, jsou hlavně finanční prostředky, které jsou potřeba nejenom na zpracování té kalamity, ale potom samozřejmě hlavně na zalesnění a obnovu toho lesa.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Takže můžeme jenom spoléhat, že bude vstřícné počasí, jinak proti kůrovci se v českých lesích dělat nedá nic?
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
To určitě tak není, tu situaci hlavně ovlivňuje nasazení toho personálu, který bojuje v první linii a zpracovává to dříví, dynamika, jakou to dělá, jakou to napadené řídí vyhledává, a samozřejmě stát může v tom, řekněme, nastartovaném procesu pokračovat, což si myslím, že je nezbytné.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Říká výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Arnošt Buček, který byl dalším hostem večerní publicistiky na Plusu. Děkuju za váš čas, na slyšenou.
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Pěkný večer vám i divákům. Na slyšenou.
Silný vítr v lesích státního podniku Lesy České republiky podle prvních odhadů zatím poničil asi 1 000 000 m3 dřeva. Nejvíce budou poškozené porosty po kůrovcové těžbě. Právě kůrovec představuje pro zdejší lesy mnohem větší ohrožení než poryvy větru. Podle střednědobé prognózy think tanku Czech Forest letos pokračující kalamita zasáhne až 60 000 000 kubických metrů dříví. Napřesrok pak až dvojnásobek. Kvůli kůrovci se loni zvýšila těžba dřeva o třetinu na rekordní úroveň, Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, které hospodaří v Olomouckém a Zlínském kraji, například letos plánují vytěžit rekordních 900 000 m3 dřeva a vysadit 6,5 milionu sazenic stromů, což bude meziročně o půldruhého milionu více. Ve vysílání teď vítám výrobního ředitele Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Arnošta Bučka, dobrý večer.
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Dobrý večer.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Nejprve se zeptám na tu aktuální situaci, zda už máte představu o rozsahu škod, které v lesích Olomouckého a Zlínského kraje napáchal ten silný vítr posledních dní.
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Tak ty informace aktualizujeme a upřesňujeme, protože ta větrná smršť Sabine měla v podstatě, dalo by se říct, tři fáze, tak by bylo neprofesionální teďka říkat nějaké číslo, které by potom nebylo aktuální, takže s personálem jsme domluveni, že asi ve čtvrtek bychom byli schopni dát dohromady nějaké číslo. Ale musím říct, že touto smrští ten majetek, který spravujeme, nebyl tolik poškozen.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Jaká opatření s ohledem na výstrahu před silným větrem, která stále platí, ponecháváte tedy v platnosti vy?
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Tak samozřejmě práce v lese, hlavně těžební činnost je od neděle omezená, protože je to samozřejmě nebezpečné nejenom pro každého člověka venku, ale pro ty pracovníky v lese obzvlášť, protože samozřejmě těch spadlých stromů, větví je velké množství, to nebezpečí v lese je vysoké, takže samozřejmě jsme omezili činnost jak těžební, tak samozřejmě pohyb THP, proto je taky obtížné dát nějaký reálný odhad těch škod, protože ne všude jsou ti naši zaměstnanci schopni se zatím dostat.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Navzdory větrné smršti zůstává tím největším problémem českých lesů, a předpokládám i u vás je to tak, kůrovec, jak se vám daří zmírňovat dopady přemnožení kůrovce?
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Situace je samozřejmě celorepublikově vážná, v loňském roce jsme vytěžili téměř 860 000 kubíků dříví, což je řádově dvouapůlnásobek na množství, které bychom měli nebo chtěli těžit, pro letošní rok jsme si naplánovali 900 000 kubíků v těžbě, samozřejmě obrovským úspěchem by bylo, kdybysme to číslo nemuseli naplnit. To byl samozřejmě úspěch.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
No, podle odborného think tanku Czech Forest, z jehož zprávy už jsem citovala v úvodu, ale vlastně ten příští rok se může objem poškozeného dříví až zdvojnásobit, to už je z vašeho pohledu třeba nereálné, takhle zvýšit ještě víc těžbu dřeva?
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Já bych tu informaci rozdělil, samozřejmě to, jaké množství dříví bude poškozeno nebo napadeno kůrovcem, se samozřejmě, nechci použít termín, až zdvojnásobit může, ale to narazí na kapacitu pracovní, která v republice je, takže těžba se určitě nezdvojnásobí. Samozřejmě to napadení takové může být. Je potřeba si přiznat, že rok 2019, přestože těžba byla opět rekordní v celé republice, tak byl svým počasím, dalo by se říct, poměrně příznivý, protože sice první rojení kůrovce proběhlo standardně v druhé polovině dubna, ale potom přišel deštivý květen, první dekáda července byla chladná a deštivá, to samozřejmě té situaci trochu pomohlo. Ale takovou věc nemůže nikdo předvídat, jaký bude průběh počasí, který na to má zásadní vliv, v roce 2002.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Třeba na Žďársku ale ta kalamita s kůrovcem pokračuje už pátým rokem a letošní rok tam, jak jsem se dnes dočetla, považují za víc než zlomový. Jak je to u vás?
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Tak na Žďársku nebo případně na Vysočině a ve středních Čechách ta situace doputovala, řekněme, během posledního roku, dvou, ale na severní Moravě ta situace trvá, řekněme, posledních 4-5 let, taková kritická, takže my pokračujeme v té situaci, která nastala. Neznamená to, že by se z našeho pohledu měla nějak výrazně zhoršit, ona už sama o sobě vážná je.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Jak byste označil postup státu vůči kůrovcové kalamitě? Podle Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků je nedostatečný, je takové hodnocení na místě?
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Tak řekněme, že ten nástup někdy od toho roku 2015, kdy už ta situace byla opravdu vážná, byl vlažnější, je potřeba každopádně ocenit, že se v loňském roce podařila zajistit podpora pro vlastníky lesa, kdy vlastníci buď na konci roku 2019, nebo na přelomu 19 a roku 2020 obdrželi nějakou podporu, protože to, čím jde pomoct vlastníkům lesa ve stávající situaci, jsou hlavně finanční prostředky, které jsou potřeba nejenom na zpracování té kalamity, ale potom samozřejmě hlavně na zalesnění a obnovu toho lesa.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Takže můžeme jenom spoléhat, že bude vstřícné počasí, jinak proti kůrovci se v českých lesích dělat nedá nic?
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
To určitě tak není, tu situaci hlavně ovlivňuje nasazení toho personálu, který bojuje v první linii a zpracovává to dříví, dynamika, jakou to dělá, jakou to napadené řídí vyhledává, a samozřejmě stát může v tom, řekněme, nastartovaném procesu pokračovat, což si myslím, že je nezbytné.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Říká výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Arnošt Buček, který byl dalším hostem večerní publicistiky na Plusu. Děkuju za váš čas, na slyšenou.
Arnošt BUČEK, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Pěkný večer vám i divákům. Na slyšenou.
