Pavučinová metoda – nový a šetrný způsob zásahu proti kůrovci na Šumavě, se kterým přišla správa parku, je podle lesníků nesmyslná. Oloupané stromy jsou stejně mrtvé a do několika let se zlámou. Byl to ústupek ekologickým aktivistům?

ŠUMAVA Správa Národního parku Šumava představila letos u Modravy nový způsob zásahu proti kůrovci. Takzvaná šachovnicová či pavučinová metoda má zabránit vzniku holin. Jenže nákladný způsob zřejmě nemá takový efekt, jak si správa myslela. Oloupané stromy jsou podle lesníků mrtvé a do několika let je stejně zláme vítr.

Teď proto park chystá sázení nových stromů. Ekologičtí aktivisté ale tvrdí, že vysazování stromů člověkem u Modravy je jen dalším plýtváním penězi.

Pavučinová metoda znamená, že se vždy vykácí maximálně 15 stromů v hloučku a okolo ve vzdálenosti 50 metrů se další smrky pouze loupou nastojato, tedy odstraňuje se z nich kůra s brouky. Metoda má jediný smysl: zásah proti kůrovci je šetrnější k životnímu prostředí než klasické kácení.

Šumavští lesníci však tvrdí: oloupané souše za pár let zmizí, a proto se rovnou na celé ploše mělo kácet. Navíc, oloupání jednoho stromu vychází na 1 400 až 2 000 korun, kácení stojí maximálně pětistovku. Odkorňování v lokalitě Na Ztraceném tak jen dosud správu stálo zhruba milion a půl korun. „Všichni tu dobře ví, že to byl jen ústupek ekologickým aktivistům. Kdyby se kácelo rovnou, vyjde to levněji a výsledek je stejný,” říká například jeden z lesníků z Kvildy, jehož jméno MF DNES zná.

„Pavučinová metoda není sice nikde vyzkoušená, ale šli jsme cestou, abychom nevytvořili holiny,” vysvětluje nový ředitel šumavského parku Jiří Mánek. A potvrzuje: „Oloupané stromy jsou samozřejmě mrtvé a rychle je napadají plísně a houby. Zhruba po čtyřech letech se začne souše přirozeně lámat sama.”

Lesníci proto připravují vysazování nových stromů. „Za čtyři pět let se stromy začnou odlamovat od vrchu. V té době je potřeba, aby byl les podsázený. Plánujeme začít s podsadbou letos na podzim,” říká vedoucí modravské lesní správy Jan Bečvář.

Jenže s tím nesouhlasí ekologičtí aktivisté. Pavučinovou metodu sice uvítali, ale podsazování jim připadá jako vyhazování peněz. „V lese je dost mladých stromků a není důvod podsazovat. Je to akorát další 'truc akce' správy parku, která nenechá přírodu, aby ukázala, co umí,” myslí si Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Tvrdí, že u Modravy roste v průměru 8 545 nových stromků na hektar. „Deset let tu bylo uměle podsazeno 170 kusů na hektar, takže přirozená obnova evidentně vítězí,” dodává.

Na Ztraceném rostou převážně smrky. Vyskytují se zde i jeřáby ptačí, vrby či ojediněle jedle a topoly.

Podsadba jednoho hektaru lesa vyjde podle mluvčího parku Pavla Pechouška na 55 tisíc korun. „Sází se méně stromků než v hospodářském lese, ale sazenice musí být větší, starší, a tudíž jsou dražší,” vysvětluje Pechoušek.