PRACHATICKO - Nejlacinější palivo dnes je dřevo. Ale je ho málo. Renesanci tak zažívá topení uhlím, a často tím nejméně kvalitním. Na vině je zřejmě i dotovaná výroba štěpky, která zásoby dřeva dále ztenčuje. Jediní, kdo tak mají dřeva dost, jsou drobní vlastníci lesů.

Budeme chránit přírodu a své zdraví? Ale ano, jen na to musíme mít. V době, kdy lidé mají do kapsy hluboko, tak znovu hrozí, že se na zimní nebe nad obcemi Prachaticka vrátí koláče smogu. Lidé se totiž vracejí k vytápění uhlím a navíc nejčastěji kupují to nejméně kvalitní, hnědé. "Například nejkvalitnějším koksem topí málokdo. To je čisté palivo, jenže s ním málokdo umí pracovat a k jeho spalování jsou třeba speciální kotle z litiny, navíc chlazené vodou," tvrdí prodejce uhlí Pavel Borovička, který má své sklady v Netolicích a Hošticích na Šumavě. Dřevo končí jako štěpka

Podle něj uhlí zažívá svou renesanci hlavně proto, že elektřinou a plynem už se domácnostem vytápět nevyplácí. Jedinou alternativou k uhlí je potom dřevo, po kterém je velká poptávka, ale často se ho ani nevyplatí vyrábět.

"Jako obec nabízíme každý rok k využití na palivové dříví několik kubíků dřeva, které si obyvatelé rozdělí. Byla by ale mnohem větší poptávka," konstatoval starosta městyse Dub Václav Novák.

A podobné je to i v obcích, které mají velké obecní lesy, například ve Zdíkově. Kubík dřeva z tamních lesů vyjde na osm set korun. Metrák uhlí stojí někdy i tři stovky. V současné době přitom začíná druhé období v roce, kdy se lidé uhlím zásobují na zimu. "To první je vždy hned na jaře. Tehdy uhlí kupují bohatší lidé, kteří na něj nemusejí šetřit a sami tak ušetří. Podzim je období nákupů těch, kteří šetřit musejí," vysvětlil Pavel Borovička. Podle něj za nedostatek dřeva může i politika dotací na výrobu štěpky, která může i za to, že na štěpkování se používá i ušlechtilé dřevo.

"Viděl jsem i bukové klády, které ve štěpkovačce skončily. To je znevážení přírody. Ale vyplatí se to," uzavřel Borovička.