Spory mezi ekologickými iniciativami na jedné straně a šumavskými obcemi i Jihočeským a Plzeňským krajem na druhé o budoucí podobu Národního parku Šumava znovu eskalují.
Důvodem je Sněmovně Senátem vrácená novela zákona 114/92 o ochraně přírody a krajiny, týkající se budoucí podoby národních parků. Senátoři svým rozhodnutím rozladili nejen ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), ale navíc výrazně popudili ekologické aktivisty.
„Senátoři odmítli nová pozitivní pravidla pro naše národní parky. Nepřejí si, aby více než polovina území národních parků patřila svobodnému vývoji přírody, jako je tomu jinde v Evropě a jak si to přeje podle průzkumu většina našich občanů. Naopak schválili zcela destruktivní návrhy, které jsou pro další fungování našich národních parků ničivé," tvrdí expert na ochranu přírody Hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Nelíbí se mu, že přišla vniveč dva a půl roku trvající práce ministerstva a s ní i vládní návrh na kompromisní znění nových pravidel, která našla podporu u poslanců. Kritiku ekologů sklidil za klíčové pozměňovací návrhy především táborský senátor Jaroslav Větrovský (ANO). Bláha je přesvědčen, že jeho pozměňovací návrhy novelu doslova torpedovaly a významná část lesů národních parků bude převedena do režimu trvalého hospodářského využívání a rozvoj obcí bude mít v národních parcích stejnou prioritu jako ochrana přírody. Doufá, že poslanci přepracovanou novelu senátem nepotvrdí.
Naopak senátor za českokrumlovský obvod Tomáš Jirsa (ODS) je spokojený. Právu řekl, že tvůrci zákona vůbec nevnímali argument, že národní parky mají každý jinou historii, přírodní podmínky i velikost.
„Zapomněli, že NP Šumava byl vyhlášen na území 21 obcí, které jsou dnes jeho součástí, na rozdíl od ostatních národních parků v ČR, kde žádné obce nejsou. Je třeba připomenout, že například národní park Podyjí je tak velký jako jedno územní pracoviště na Šumavě a šumavské lesy byly v posledních staletích natolik hospodářsky pozměněny, že je nelze nechat napospas kůrovci, resp. přírodnímu procesu, kdy je kůrovec zlikviduje," zdůraznil Jirsa. Očekává, že ekologické nevládní organizace nyní spustí agresivní kampaň a pokusí se Senátem schválenou novelu rozcupovat. Navíc když se za ni postavil prezident Miloš Zeman.
„Téměř deset let nevládní organizace vedly kampaň, že politici, hejtmani a šumavští starostové chtějí na Šumavě těžit dřevo a tím ničit šumavskou přírodu. Skutečností bylo, že nejvíce dřeva se těžilo za zelených ministrů a zelených ředitelů parku, kteří těžili a prodávali dřevo jako důsledek kůrovcové kalamity. Ba co víc, i dnes je správa parku financována z velké části těžbou a prodejem šumavského dřeva. A nevládní organizace? Ty již k těžbám dřeva mlčí," konstatoval Jirsa.
Vladimír Vácha
Komentáře