Táborský senátor Pavel Eybert (ODS) se staví za petici NE 35 procentům prvních zón v Národním parku Šumava (NPŠ), kterou už podepsalo bezmála 11 000 lidí a začal se jí zabývat Senát.

„Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí mě určil za zpravodaje zmíněného dokumentu, a proto jsem provedl obvyklé šetření jak po legislativní stránce, tak přímo na Šumavě. Na jeho základě jsem došel k názoru, že budu podporovat myšlenku petentů, aby NPŠ neměl více než 20 až 22 procent ploch v 1. zónách, a to jak při projednávání samotné petice, tak při schvalování zákona o NPŠ,” řekl Právu Eybert. Je přesvědčen, že park by se měl vrátit k původní zonaci, s níž byl zřizován, tj. 50 prvních zón představujících cca 20 procent výměry parku.

Ostatní část parku by se měla využívat šetrným způsobem a chránit před devastací kůrovcem a ostatními škůdci, tak, jak to říká Nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb.

„Často slýchám argumenty, že na holinách, které v kůrovcových kalamitách vznikly, se les sám obnoví. Tomu nevěřte. Po vykácení značné části lesů v 17. a 18. století byla Šumava obnovena lidskou rukou jako hospodářský les. Oseta, osázena, bohužel prakticky jen smrkem, smrkem ze semen a sazenic nakoupených po celé Evropě a možná i odjinud. Les, a nejen na Šumavě, se však sám obnovuje jen tehdy, když má z čeho,” zdůraznil senátor s tím, že by bylo pro Šumavu nebezpečné opakovat chyby z minulých let.

„Pamatujme si, že zlikvidováním kůrovce z jednoho stromu před tím, než vyletí, zachráníme dalších 10 stromů. Na obnažených plochách uschlého lesa hrozí eroze, nedochází k zadržení vody, nedochází k zachycování emisí v míře, kterou umí zelený les. Na holinách dojde ke změnám mikroklimatu, v druhu živočichů, rostlin a k rychlejšímu proudění vzduchu. Zelená střecha Evropy má dnes již spoustu děr. Nepřipusťme další,” varuje před opakováním chyb Eybert.