Převážně kritika odpůrců bezzásahových zón na území Národního parku Šumava zaznívala celé pondělní dopoledne v Senátu během konference pořádané senátním výborem pro životní prostředí. (Ilustrační foto: © Mediafaxfoto.cz )

Převážně kritika odpůrců bezzásahových zón na území Národního parku Šumava zaznívala celé pondělní dopoledne v Senátu během konference pořádané senátním výborem pro životní prostředí. Řečníci se většinou shodli, že proti kůrovci by měl stát razantně zasáhnout.

Pro rozumnou míru nové zástavby a těžby dřeva se v pondělí vyslovil sociolog Ivan Fišera. V jednacím sále horní komory řekl, že se nejprve musí park vypořádat s kůrovcovou kalamitou, a pak nastavit další mechanismy. "Rozhodně se musí opustit systém bezzásahovosti Šumavy," prohlásil.

K tomu je však podle Fišera slov nutné získat podporu veřejnosti, která je v otázce zásahu proti kůrovci v národním parku rozdělena."Musíme být trochu blázni, abychom zvrátili tu katastrofu, ke které na Šumavě došlo," zhodnotil současný stav parku.

Proti rozšiřování bezzásahových zón se postavil v Senátu i Pavel Kalina, profesor pro dějiny architektury a ochranu památek na Fakultě architektury ČVUT. Podle něj není možné vytvářet divočinu uměle v oblastech, na kterou už dlouhodobě člověk působí.

"Můžeme mít divočinu kdekoli, kde byla skládka a my tu skládku uzavřeme, tak tam může být divočina. I v uzavřeném lomu po čase také vznikne divočina. My to samozřejmě můžeme udělat, ale bude to pořád umělá divočina, vlastně princip obory," řekl Kalina agentuře Mediafax.

Jako ideální považuje pro Šumavu zavedení udržitelného rozvoje, neboli prosazování turismu, který ale nebude masový. "Vůbec si nemyslím, že by se tam mohlo realizovat neomezené množství developerských projektů a pustit tam neomezené množství turistů, kteří přináší ekonomický zisk, ale také negativní aspekty. Nepředstavuji si veliké komplexy, ale spíše menší penziony a hotely. Veliké rezorty do české krajiny nepatří," konstatoval.

Páteční konference v Senátu se věnovala stavu šumavského národního parku, který podle závěrů ekonomické komise odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd převzala jeho správa v 90. letech minulého století, co by lesy rozsáhlé, hluboké a ekologicky cenné. Nyní jsou ale podle komise v žalostném stavu a horní stromové patro je na značných rozlohách zcela zničené kůrovcovou kalamitou. Škody pak jdou do miliard korun.

Podle komise se silně podcenila ekonomická a sociální stránka fungování národního parku. Řešení šumavské problematiky by mohlo přinést urychlené přijetí kvalitně zpracovaného zákona o Šumavě. Komise doporučuje pokračovat v zásazích proti kůrovci.