Lesy ČR mají nového ředitele. To je dobře. Už jen proto, že ho neměly rok a půl. K Danielu Szórádovi přistupujme s optimismem. Má lesnické zkušenosti a manažerské dovednosti z mezinárodní privátní firmy. On sám ale nejspíše dobře ví, že to jsou jen předpoklady. Jeho rozhodování bude pod silným politickým dohledem a dá se předpokládat, že i tlakem. Lesy ČR jsou českou veřejností stále považovány za jakousi loupežnickou organizaci, byť to dávno není pravda. V posledních čtyřech letech prošly dramatickou změnou a staly se snad nejprůhlednější státní společností. A na jejich hospodaření je to vidět. Z dříve stamilionových zisků jsou už čtyři roky miliardy, i když ze skříní průběžně vypadávali různí kostlivci v podobě etických kodexů od Iva Rittiga či skandálních IT zakázek.

Zda bude Szórád dobrým generálním ředitelem, se pozná teprve za čas, až uvidíme, jak se staví k tomu dobrému, co se v minulých letech zavedlo. Tedy k tendrům na lesnické práce, jejichž podoba je základní prapodstatou onoho zázračného nárůstu zisku. Lesy ČR totiž přestalo bavit nechat se okrádat svými dodavateli a začaly opravdu soutěžit o cenu. To samozřejmě zabolelo dodavatele lesnických prací, ale nakonec také málo produktivní dřevaře zvyklé na zdroje levného státního dříví.

Na ty dopadl i onen tolikrát kritizovaný prodej dřeva při pni, tedy nastojato. Ten totiž znamená, že strom přestává být majetkem Lesů ČR v okamžiku, kdy je pokácen, a tudíž už v té chvíli musí být zaplacen. Časté krádeže, při nichž do lesa vjede neznámý kamion, naloží kulatinu složenou u cesty a zmizí, jdou nyní k tíži dřevařů, protože to už je jejich dřevo. Utajit černou těžbu je také poměrně obtížné.

Úkolem generálního ředitele je řádně hospodařit se státním majetkem a zhodnocovat ho. Jestli se při jeho jmenování vedly opět řeči o podpoře zaměstnanosti a místního průmyslu, berme to jako politický kolorit vycházející ze skutečnosti, že ministr Jurečka moc nerozumí tomu, oč ve státních lesích jde. A o ekonomice má zřejmě jen matné ponětí. Zvyšovat zaměstnanost, jestliže kácím stejný počet stromů a sázím stejný počet sazeniček, je ekonomický nesmysl. A Lesy ČR rozhodně nijak extenzivně zvyšovat těžbu nebudou. Podporovat malé dřevaře prodejem dříví za nižší než tržní ceny je zase v rozporu s právem Evropské unie. Nehledě na to, že je to prokazatelně trestný čin.

Aby toho nebylo málo, tak již dnes je rozhodujícím hráčem na dřevařském trhu společnost Agrofert ministra financí Andreje Babiše. Pokud se jí nakonec podaří ovládnout i poslední zbytky zhrouceného impéria dřevařského miliardáře Jana Mičánka, bude dokonce hráčem silně dominantním. A bude se jistě i nadále chtít ucházet o zakázky na lesnické práce. Nový generální ředitel by měl tušit, že to, jak Babiš uspěje, bude pod opravdu hodně pečlivým dohledem veřejnosti.