Michal KUBAL, moderátor
Po kůrovcové kalamitě je potřeba zalesnit rozsáhlé plochy. Po jarních pracích je ale jasné, že některá místa zůstanou holá déle. Majitelům lesů často chybí pracovníci i peníze. Obnova je ale důležitá i pro správné fungování krajiny, lesy ji ochlazují a hlavně pomáhají zadržet vodu.
Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka
Z původního porostu tu zbylo jen pár stromů. Teď jsou paseky u Ledče nad Sázavou plné nových sazenic. Třeba duby ale poškodily květnové mrazy.
Petr MARTINEC, expert na obnovu lesa, Czech Forest
Jsou poničené nejenom listy, ale i výhony té sazenice.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Zvládne to ještě?
Petr MARTINEC, expert na obnovu lesa, Czech Forest
Obrazí, tu sílu má, ale kvalita dřeva bude horší.
Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka
Bukům vyrazily listy později, a tak se mrazu vyhnuly. U nich bude záležet na počasí.
Petr MARTINEC, expert na obnovu lesa, Czech Forest
Teprve obnovuje kořenové hlášení a oproti starším bukům musí teprve hledat tu vodu v půdě.
Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka
Kromě buků a dubů lesníci nejčastěji sází taky smrky a borovice. Podle Petra Martince je zatím sazenic dost, chybí ale lidé, kteří by je dali do země.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Po kalamitě bude potřeba obnovit desítky tisíc hektarů lesa. Majitelé na to dostali víc času. Ministerstvo zemědělství prodloužilo lhůtu už na celém území Česka ze dvou roků na 5 let.
Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka
Na řadě míst tak zůstávají vykácené plochy prázdné, jenže to ohrožuje kvalitu půdy a mění místní klima.
Róbert MARUŠÁK, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
Je to něco jako plocha ve městě, kde ta teplota výrazně stoupá, a tomu prostředí to samozřejmě neprospívá.
Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka
I osázené holiny na Vysočině už trápí sucho.
Petr MARTINEC, expert na obnovu lesa, Czech Forest
Materiál narašil, je i živý, ale spousta sazenic odchází, protože je nedostatek vláhy.
Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka
Tu za normálních okolností dokáže lez zadržet. I proto by se podle děkana Lesnické fakulty České zemědělské univerzity neměli majitelé zaměřovat jen na vysazování stromků a dát prostor taky samotné přírodě.
Róbert MARUŠÁK, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
Akceptovat i to, co na té ploše se vyskytne samo, přirozeně. Dřeviny, jako je bříza, jilm a podobné, protože ty dokážou velice v krátkém čase tu plochu zakrýt.
Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka
To pak umožní rozvoj dalším stromům, které chce správce v lese pěstovat. O méně typické sazenice, jako jsou třešně, lípy, olše nebo modříny ale roste zájem i v lesních školkách. Celkem se loni spotřebovalo na 160 000 000 sazenic. To je o třetinu víc než před pěti lety. Teď jich bude zřejmě potřeba ještě víc. Milan Brunclík a Tereza Stárková, Česká televize.
Po kůrovcové kalamitě je potřeba zalesnit rozsáhlé plochy. Po jarních pracích je ale jasné, že některá místa zůstanou holá déle. Majitelům lesů často chybí pracovníci i peníze. Obnova je ale důležitá i pro správné fungování krajiny, lesy ji ochlazují a hlavně pomáhají zadržet vodu.
Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka
Z původního porostu tu zbylo jen pár stromů. Teď jsou paseky u Ledče nad Sázavou plné nových sazenic. Třeba duby ale poškodily květnové mrazy.
Petr MARTINEC, expert na obnovu lesa, Czech Forest
Jsou poničené nejenom listy, ale i výhony té sazenice.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Zvládne to ještě?
Petr MARTINEC, expert na obnovu lesa, Czech Forest
Obrazí, tu sílu má, ale kvalita dřeva bude horší.
Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka
Bukům vyrazily listy později, a tak se mrazu vyhnuly. U nich bude záležet na počasí.
Petr MARTINEC, expert na obnovu lesa, Czech Forest
Teprve obnovuje kořenové hlášení a oproti starším bukům musí teprve hledat tu vodu v půdě.
Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka
Kromě buků a dubů lesníci nejčastěji sází taky smrky a borovice. Podle Petra Martince je zatím sazenic dost, chybí ale lidé, kteří by je dali do země.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Po kalamitě bude potřeba obnovit desítky tisíc hektarů lesa. Majitelé na to dostali víc času. Ministerstvo zemědělství prodloužilo lhůtu už na celém území Česka ze dvou roků na 5 let.
Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka
Na řadě míst tak zůstávají vykácené plochy prázdné, jenže to ohrožuje kvalitu půdy a mění místní klima.
Róbert MARUŠÁK, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
Je to něco jako plocha ve městě, kde ta teplota výrazně stoupá, a tomu prostředí to samozřejmě neprospívá.
Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka
I osázené holiny na Vysočině už trápí sucho.
Petr MARTINEC, expert na obnovu lesa, Czech Forest
Materiál narašil, je i živý, ale spousta sazenic odchází, protože je nedostatek vláhy.
Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka
Tu za normálních okolností dokáže lez zadržet. I proto by se podle děkana Lesnické fakulty České zemědělské univerzity neměli majitelé zaměřovat jen na vysazování stromků a dát prostor taky samotné přírodě.
Róbert MARUŠÁK, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
Akceptovat i to, co na té ploše se vyskytne samo, přirozeně. Dřeviny, jako je bříza, jilm a podobné, protože ty dokážou velice v krátkém čase tu plochu zakrýt.
Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka
To pak umožní rozvoj dalším stromům, které chce správce v lese pěstovat. O méně typické sazenice, jako jsou třešně, lípy, olše nebo modříny ale roste zájem i v lesních školkách. Celkem se loni spotřebovalo na 160 000 000 sazenic. To je o třetinu víc než před pěti lety. Teď jich bude zřejmě potřeba ještě víc. Milan Brunclík a Tereza Stárková, Česká televize.
