Šumavská divočina návštěvníky z národního parku nevyžene, říká šéf správy Pavel Hubený
Plánované rozšíření divočiny – oblastí, kde lidé nezasahují do přírodních procesů – zřejmě nebude znamenat uzavírání Národního parku Šumava (NPŠ) návštěvníkům. Ředitel Správy NPŠ Pavel Hubený naopak mluví o tom, že se Šumava bude postupně víc otevírat.
V souvislosti s novelou zákona o ochraně přírody, kterou schválila Sněmovna, někteří kritici novely včetně několika šumavských starostů mluvili o tom, že národnímu parku hrozí uzavírání.
Sněmovnou schválenou novelu vetoval prezident Miloš Zeman. Zastánců novely bylo mezi poslanci tolik, že by pravděpodobně měli veto přehlasovat. Zapotřebí bude 101 hlasů a naposledy novelu podpořilo 117 poslanců.
Odpůrci novely hrozbu uzavření Šumavy spojovali s plánem v budoucnu ponechat divočinu na zhruba polovině rozlohy parku a se záměrem stanovit v těch nejpřísněji chráněných oblastech takzvaná klidová území.
Pavel Hubený zdůrazňuje, že bezzásahová oblast – divočina – nemá být nepřístupné území. A upozorňuje, že v klidových oblastech se může pohyb lidí omezovat jen na část roku, kdy jsou rostliny nebo živočichové nejvíc citliví na rušení.
* Předpokládáte, že by se mohla zvětšovat oblast, kam nebudou mít návštěvníci Národního parku Šumava přístup, když se toho někteří lidé obávají?
Ne. Prostor, který bude možné navštěvovat bez omezení, se nepochybně zvětší.
* Správa parku a ministerstvo životního prostředí slibovaly, že se národní parky budou otevírat šetrné turistice. Lze uvést příklady, kde se to projeví?
To, že bude velká část dnes nepřístupného a přírodně atraktivního území volně přístupná, je šance pro tuláky krajinou, kteří neradi chodí po cestách. Ale i pro místní podnikatelskou sféru, která může aplikovat to, co už nějaký čas provozujeme: vycházky do divočiny s průvodci. Pracujeme na tom, abychom dostali povolení pro nějaké nové turistické atrakce, abychom zpřístupnili některá zatím nepřístupná území – například cestu na Modrý sloup Luzenským údolím. Nebo jsme už vyřešili vyznačení nových křížových cest ke Stožecké kapli.
* Nakolik je šumavský národní park přístupný pro návštěvníky nyní?
Současný podíl území, které je z různých důvodů omezeně přístupné veřejnosti, je asi 19 procent. Rozhodně ale víme, že řada dnešních prvních zón nepotřebuje pro svoji ochranu zákaz vstupu, takže mnohé z nich – hlavně lesní ekosystémy – budou přístupné.
* Do jaké míry se budou měnit hranice takzvaných bezzásahových oblastí a jejich rozsah?
Vycházíme ze současného vymezení území ponechaného samovolnému vývoji. To bylo vytýčeno v roce 2007. Je tedy už deset let staré a podoba některých ekosystémů se změnila. Například tak, že už tam nehrozí žádná gradace kůrovce. Už můj předchůdce Jiří Mánek navrhoval jeho rozšíření hned na 26 procent, v horizontu 10 až 15 let dokonce na 34 procent. Takže my budeme vycházet ze současného stavu. Naším hlavním cílem je tuto rozlohu zachovat, pokud by mělo dojít k jeho rozšíření, musíme se pro takový krok pokusit najít shodu v regionu. Nechci, aby právě území bezzásahová vyvolávala negativní emoce. V současné době analyzujeme stav ekosystémů, abychom mohli co nejjasněji definovat území budoucí zóny přírodě blízké, tedy takové, která by mohla nejdříve za 15 let po změně zonace přejít částečně do režimu samovolného vývoje.
* Lze odhadnout, jakou část z celkové rozlohy parku budou v nejbližší době zabírat?
V současné době jsme na nějakých 24 procentech. Zatím předpokládáme spíše kosmetické změny.
* Do jaké míry budou v nejbližších letech bezzásahové oblasti přístupné veřejnosti?
Bezzásahová oblast neznamená zákaz vstupu. To je nutné si uvědomit. Bezzásahová oblast značí pouze typ managementu národního parku, tedy to, že se tam nezasahuje. A jak z novely zákona vyplývá, celé území národního parku se návštěvníkům zpřístupní a omezující budou pouze vyhlášená klidová území, která se stanoví po projednání s dotčenými orgány. Pouze po přechodnou dobu od účinnosti zákona po schválení budou kopírovat současný stav prvních zón.
* Jestliže se stanovení klidových zón a bezzásahových oblastí bude projednávat se zástupci obcí, do jaké míry mohou právě oni jejich rozsah ovlivnit?
Zástupci obcí, i když to někdy popírají, jsou silnými partnery při přípravě všech hlavních koncepčních dokumentů. A jejich role bude novelou zákona ještě více posílena. Příkladem spoluúčasti na klíčových dokumentech může být třeba projednávání současného plánu péče, které je z velké části konsenzuální, jen některé obce mají k některým ustanovením zásadní námitky – a ty se stále řeší. Už čtvrtým rokem. Takže se nedá říci, že by si správa dělala, co chce, bez svých partnerů. A novela tento způsob nezmění, to je jisté.
* Očekáváte, že při projednávání bezzásahových zón a klidových oblastí bude možné dosáhnout právě se zástupci obcí dohody?
Jsem přesvědčený, že dosáhneme většinové shody. To, že má národní park své zaryté odpůrce, asi nezměníme. Je to normální, jsme v demokracii. Pro mě je důležité, aby se většina našich partnerů podílela na ochraně přírody v národním parku a považovala jej za svůj. Cílem je jedinečná příroda, za kterou přicházejí lidé, a to je i pro mě důležité.
* Při kterých jednáních očekáváte nejvýraznější rozpory mezi stanovisky správy parku a zástupců obcí?
Každá obec má svá specifika a své konkrétní problémy. Řadu z nich dokážeme hladce vyřešit. Pak jsou zástupci obcí – ale také krajů, kteří ve své filozofii o Šumavě vlastně chtějí něco jiného, než je národní park. Právě to je to nejtěžší téma.
* Máte představu, za jakou dobu se národní park dostane do stavu, kdy bude možné tvrdit, že takzvaná divočina zabírá zhruba polovinu rozlohy parku?
Pokud projde novela, tak to nebude dřív než v roce 2035, kdy doběhne prvních 15 let na moratorium na změny zonace, a budeme se bavit o tom, jak se příroda změnila. Pak se teprve případně otevře proces změny zonace a teprve na základě dohody všech dotčených by se bezzásahová oblast mohla zvětšit.
O autorovi| Jaroslav Nedvěd, redaktor MF DNES
