Na tom, že Šumava potřebuje samostatný zákon o tom, jak pečovat o tamní přírodu, se vzácně shoduje správa parku, starostové i ekologové. MF DNES však zjistila, že ministr životního prostředí zákon navzdory původním slibům zavrhl. Jak velké budou na Šumavě nejpřísněji chráněné zóny? Kde se naopak smí kácet kůrovcem napadené stromy a kde se může stavět? To vše měl jednou provždy určit samostatný zákon o Šumavě. Neurčí. S národním parkem si budou nadále „pohrávat” ministři životního prostředí podle toho, jak „zelený” ten který z nich bude.

MF DNES získala dopis, ve kterém nynější ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) píše hejtmanovi Plzeňského kraje, že místo vytvoření nového šumavského zákona pouze pozmění zákon už existující – o ochraně přírody a krajiny.

Šumavským obyvatelům, starostům a ve vzácné shodě i ekologickým aktivistům se tento krok nelíbí. Od vzniku národního parku v roce 1991 volá rezervace po jasných a dlouhodobých pravidlech s odůvodněním, že jeden obecný zákon pro všechny národní parky jednoduše nestačí.

Příroda, rozloha i podmínky jsou v každém chráněném území úplně jiné. Ministr však namítá, že rozdílnost a unikátnost přírody budou reflektovat dva jiné dokumenty: jeden určuje zóny parku, druhý plán péče o přírodu. Ty však vyhlašuje ministerstvo a v tom je právě háček. Dosavadní praxe ukázala, že ministři si tato pravidla určují podle sebe. Jenomže Šumava podle kritiků tohoto systému potřebuje už konečně pevná a dlouhodobá pravidla.

Přitom ministr Brabec ještě v únoru při prvním setkání se šumavskými starosty a ochranáři samostatnému zákonu přikyvoval s tím, že připraví „kompilát dosavadních návrhů”.

Plán péče jen na tři roky

V zákonu vidí šumavské obce spásu – jasně by určil, co se v regionu smí a nesmí – zejména otázky kácení a nekácení kůrovcem napadených stromů a velikost ploch ponechaných divoké přírodě.

Jenomže Brabec to vidí jinak. „Samostatný zákon o Národním parku Šumava by znamenal nekoncepční krok, který by nastavil nerovný právní režim pro různé národní parky a právní úpravu celkově znepřehlednil a zkomplikoval,” napsal ministr hejtmanovi v dopise. A vysvětlil, že v současném zákoně o ochraně přírody a krajiny hodlá stanovit poslání všech národních parků, včetně Šumavy. A také jednotně určit ochranné podmínky pro všechny parky. Plány péče se mají dál určovat rozhodnutím ministerstva.

Šumavské obce sdružené ve svazu zůstaly z takového rozhodnutí jako opařené. „Dvacet let slyším, jak nejde srovnávat Šumavu s jiným národním parkem. Teď slyším pravý opak s tím, že hlavním dokumentem bude dočasný plán péče, který bude platný jen tři roky a pak bude jiný. Takže s každým novým ministrem se opět bude měnit styl péče o Šumavu,” říká předseda Svazu šumavských obcí a starosta Modravy Antonín Schubert.

Naráží tím na přípravy plánu péče, který původně mělo ministerstvo vyhlásit na patnáct let. Místo toho Brabec připravil tříletý, který představí v pátek.

I vedení šumavského národního parku dlouhodobě říká, že zákon je potřeba. Paradoxně si to mysleli všichni ředitelé v historii.

„Zákon pro Šumavu by stanovil jasná pravidla, která by nebylo možné vykládat různě a tím snadno měnit koncepci, jak jsme toho byli v minulosti svědky,” reagoval včera ředitel šumavského parku Jiří Mánek s tím, že o změnách v zákoně, které Brabec chystá, s ním ještě nemluvil.

FAKTA Specifický park Šumavský park je největším českým národním parkem. Na rozdíl například od Krkonoš jsou bezzásahové zóny, kde se vše nechává na přírodě, v nižší nadmořské výšce. Součástí národního parku je dvaadvacet obcí. Z velké rozlohy 68 tisíc hektarů by v budoucnu měla být podle aktivistů ponechána polovina svému osudu. Například v Národním parku Podyjí by to mělo být až 75 procent. Šumavské lesy jsou z velké části smrkové, proto je ničí kůrovec. Péče o lesy se mění s každým novým ministrem.