BRDY / Život na okraji brdské pahorkatiny má své vlastní, poklidné tempo. Přesto, že se za humny zdejších vsí rozkládá jeden z nejkrásnějších přírodních koutů kraje, turistu aby pohledal. Když se místní chtějí vypravit do lesa, požádají prostě újezdní úřad o povolenku. Na houby či borůvky tak mohou vyrazit vlastně kdykoli, kdy vojáci netrénují střelbu z kanónů.

Brdy střeží 800 vojáků

Od roku 2011 si okrajové části „zakázaného” území moho navíc o víkendech a svátcích prohlédnou také ostatní příchozí. Po turistických trasách se dostanou třeba k vodní nádrži Pilská, na vrchol Třemošné či ke zřícenině hradu Valdek. Tento režim se ovšem do dvou let změní. Rozhodnutím o zrušení Vojenského újezdu Brdy vznikne v roce 2016 nová chráněná krajinná oblast. Zhruba rok pak ještě bude probíhat čištění oblasti od vojenské munice. Podle mluvčího Armády České republiky Jana Pejška sice v prostoru v tuto chvíli nadále probíhá výcvik, střelby z kanónů se ale v posledních letech konaly tak osmkrát ročně. „Komplexní cvičení na celém území újezdu se naposledy uskutečnilo v roce 2011,” dodává Pejšek s tím, že na rozdíl od dob těsně po sametové revoluci, kdy se v Brdech a kolem nich nacházely jednotky o síle až 5 000 mužů, nyní výcvikové území využívá pouze jinecká motostřelecká jednotka. Její posádka čítá 700 až 800 vojáků.

Uzavření Brd v polovině 20. let minulého století a přísný režim pod dohledem armády měly paradoxně pozitivní vliv na tamní přírodu. Ekologové se shodují, že jde o výjimečně zachovaný biotop s mnoha jedinečnostmi. Charakterem se Brdy blíží Šumavě, přestože jsou celkově rovinatější. „Nachází se tam přírodně jedinečná místa s výskytem živočichů, jako je třeba orel mořský a tetřev. To samé platí o rostlinách. Po vybuchlých granátech se navíc na dopadových plochách vytvořila jezírka, v nichž žijí vzácní bezobratlí živočichové.” konstatuje Pavel Moulis z Českého svazu ochránců přírody.

Chráněná krajinná oblast, která má vzniknout zároveň se zrušením brdského újezdu, podle něj takové podmínky nezachová. „Osobně si nemyslím, že státní ochrana bude lepší. Vojáci v Brdech udržovali řád, nesměli tam chodit lidé, fungovala stavební uzávěra. CHKO přiláká množství lidí, bude to atraktivní záležitost. Pro přírodu to není dobře. Navíc se tam vybuduje infrastruktura,” říká Pavel Moulis. Odchod vojsk přímo ovlivní přírodu. Jezírka podle Moulise časem zarostou a zmizí z nich život.

Pochybnosti a často i odpor vyjadřovaly od začátku jednání o možném zrušení újezdu některé okolní obce. Kromě poškození přírody a zvýšené návštěvnosti panovaly obavy z developerských plánů. „Brdy leží 70 kilometrů od hlavního města. Nebylo by divu, kdyby někoho napadlo vybudovat tam třeba sjezdovku,” upozorňuje Pavel Moulis. Současná podoba návrhu na zrušení prostoru ale stavební plány omezuje na minimum. „Území zůstane pod správou Vojenských lesů a statků. Majetek obcí se totiž rozšíří jen katastrálně. Rozhodně si na něm nebudou moci dělat, co chtějí. To neznamená, že se za deset let nezmění zákony a bude to jinak. V současnosti jsou ale fámy o developerských projektech lichými argumenty,” tvrdí armádní mluvčí Jan Pejšek.

Konečně k volbám

Konec výcviku v Brdech a vznik CHKO bude mít pro některé obyvatele také politický dopad. Hajní a další lidé, kteří žijí na újezdním území, nemají možnost volit obecní zastupitele. Právo hlasovat mají jen v krajských, senátních a evropských volbách. „U nás jde asi o 30 lidí. Mají ale i některé výhody, nemusejí třeba platit za popelnice,” říká jinecký starosta Josef Hála. Po zrušení vojenského prostoru si obyvatelé Brd po letech zvolí své zástupce v obci.