Jana Fabiánová, moderátorka
Pondělí v krajích podrobně, začínají regionální události. Dobrý večer. V Jeseníkách přibyla další místa, kde se nesmí zasahovat proti kůrovci. Jde o cenná chráněná území kolem Pradědu, Sněžníku a Šeráku. Ekologové říkají, že donutili státní ochranáře k bezzásahovosti i na víc než polovině plochy zmíněných přírodních rezervací. Zástupci CHKO ale namítají, že efekt je jen optický, protože do vytyčených oblastí teď patří i místa, kde žádné lesy nerostou.
Petra Klimková, redaktorka
Nejvyšší vrch Jeseníků Praděd, národní přírodní rezervace pod ním je největší v Česku. Některé smrky tu rostou stovky let, i jim hrozí napadení kůrovcem. Na většině území se tu proti němu ale nesmí zasahovat. Stejně jako v dalších partiích hor.
Ondřej Bačík, předseda společnosti přátel Jeseníků
Králický Sněžník, dříve pouze 5 % plochy bez zásahu. Králický Sněžník aktuálně více než 50 % plochy bez zásahu.
Petra Klimková, redaktorka
O možnost bojovat s lýkožroutem i v nejcennějších oblastech požádal státní podnik lesy České republiky. Výjimky, které loni vydala správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, ale napadly ekologické organizace. Ministerstvo životního prostředí je pak zrušilo, s těmi novými jsou ekologové spokojení.
Ondřej Bačík, předseda společnosti přátel Jeseníků
Je to více než 2 400 hektarů území ponechaného divočině bez zásahu jako klidové území. To je v České republice pouze v národních parcích, jako jsou Šumava a Krkonoše.
Petra Klimková, redaktorka
Podle správy CHKO jsou změny ale víc optické, než praktické.
Michal Servus, ředitel, AOPK, pobočka Olomouc
Do těch ploch původně, které byly v tom bezzásahovém území, tak jsme k nim připočetli právě i plochy horského bezlesí a zároveň teda všechny porosty, kde zasahování proti kůrovci nemá smysl a nepřipadá v úvahu, protože jsou příliš mladé.
Petra Klimková, redaktorka
Ekologické organizace tvrdí, že Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky dlouhodobě straní lesníkům, ne ochraně přírody. Zástupci Správy CHKO to odmítají.
Ondřej Bačík, předseda společnosti přátel Jeseníků
Ve výsledku jsme správu CHKO doslova museli donutit k tomu, aby dělal svou práci a aby hájila zájmy nejcennější přírody na Moravě.
Petra Klimková, redaktorka
Ekologové chtějí, aby Správa CHKO nechala jesenické lesy svému osudu, proti tomu jsou ale i někteří odborníci.
Ivo Machar, Katedra rozvojových a enviromentálních studií, Univerzita Palackého v Olomouci
Pokud bychom tedy proti kůrovci nezasahovali v těch horských lesích, bychom vlastně přišli o to nejcennější, co horská příroda Jeseníků a Kralického Sněžníku má, tzn. o genofond místního ekotypu jesenického a kralického smrku.
Michal Servus, ředitel, AOPK, pobočka Olomouc
Jedná se o jednotlivé zásahy, spíše se bavíme opravdu o jednotlivých stromech, a to ještě v případě, že je možnost, tak se ty stromy samozřejmě loupou nastojato. Nedochází tam k odlesňování a veškeré dřevo zůstává na místě.
Petra Klimková, redaktorka
Kůrovcová kalamita zasáhla Jeseníky zatím jen okrajově. Od roku 2018 tam museli lesníci plošně vytěžit asi 1 700 hektarů, to jsou asi 3 % lesů v CHKO. Vítězslav Mikulčík a Petra Klimková, Česká televize.
Jana Fabianová, moderátorka
A komentář připojí profesor lesnictví Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity. Dobrý večer.
Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU
Dobrý večer.
Jana Fabiánová, moderátorka
Ekologové mluví o velké zásadní změně. Naopak CHKO oponuje, že se nic zásadního neděje, protože na nových plochách zóny vůbec smrkové porosty nejsou, jak to rozšíření bezzásahových zón hodnotíte vy. Má vůbec smysl?
Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU
Tak smysl určitě má. Já si myslím, že ta pravda je někde uprostřed, bohužel v té oblasti CHKO Jeseníků probíhá dlouhodobý spor mezi Správou CHKO a těmi nevládními organizacemi a mně to přijde tak trochu líto, protože mám pocit, že obě dvě organizace se snaží tu přírodu chránit. A myslím si, že by bylo i v zájmu těch lesů v Jeseníkách, aby se spolu snažily lépe komunikovat a více domluvit. Já znám obě ty strany a myslím si, že je to opravdu škoda, že tam probíhá takovýto konflikt.
Jana Fabiánová, moderátorka
Víte, v čem spočívá, proč se ekologové se státními ochránci přírody v Jeseníkách neshodnou v pohledu na věc?
Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU
Tak můj profesní dojem byl takový, že za minulého vedení ministerstva životního prostředí, kdy byl ministrem pan Brabec z hnutí ANO, tak bohužel Správy CHKO neměly dostatečnou podporu vlastně rozhodování o tom, kde zasahovat a nezasahovat. Já jsem měl ten dojem, že ministerstvo životní prostředí bylo velmi defenzívní a že nepodporovalo vlastně svoje vlastní organizace a ti následně velmi často vydávali výjimky pro zasahování v prvních zónách CHKO, případně v rezervacích, kde to vlastně z pohledu logiky nedává smysl, protože ten boj proti tomu kůrovci by se měl soustředit převážně do těch hospodářských lesů. My se musíme uvědomit, že během vrcholu té kůrovcové kalamitě nám zůstávaly v lese stát stovky tisíc kubíků, nezpracovaných souší v hospodářských lesích, a proto si myslím, že nedává úplně smysl proti tomu kůrovci bojovat v těch rezervacích.
Jana Fabianová, moderátorka
Ještě velmi stručně, poprosím o jednu odpověď, o kůrovci se v poslední době mluví jako o problému, který pomalu mizí. Je to pravda, znamená to, že ta rozsáhlá kácení z uplynulých let už v dohledné době nehrozí?
Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU
Já se obávám, že tomu tak není, protože letošní jaro je opět velmi suché, v některých územích naší republiky panuje kritický nedostatek vláhy a samozřejmě to bude mít negativní dopad na vitalitu stromů. A samozřejmě to může velmi výrazně ovlivnit i rozvoj populace kůrovce. A samozřejmě současná situace na trhu se dřívím je taková, že je obrovská poptávka po dříví, což motivuje vlastníky zasahovat proti kůrovci, ale pokud by opět přišlo suché a horké léto a příští rok by se to opakovalo, tak opět hrozí to, že se nám zde rozjede velká kůrovcová kalamita, opět nám budou mizet staré lesy. A o to si myslím, že je důležitější vlastně nezasahovat proti kůrovci v těch nejcennějších lokalitách a obecně je potřeba chránit staré lesy ve všech místech naší země ve všech, zvláště chráněných území, protože vlastně naše republika přichází o obrovské kvantum starých lesů a tyto staré lesy mají zásadní význam regulace, z pohledu regulace mikroklimatu, nebo z pohledu poutání uhlíku, ale i z pohledu návštěvnosti, takže proto ta ochrana starých lesů je velmi důležitá.
Jana Fabiánová, moderátorka
Děkuju za vaše vyjádření, za váš čas. Hezký večer.
Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU
Já taky děkuji. Hezký večer. Na shledanou.
ČT 1
