Záznam celého pořadu 90' ČT24 věnovaného požárům na Sibiři najdete zde.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
No, v takovýchto podmínkách, co vidíme v televizi, tak to si já osobně neumím vůbec představit, protože to se u nás v České republice neděje, s takovými požáry my zkušenosti nemáme, a naše strategie je vlastně úplně obrácená. My máme tu strategii založenou na tom, co nejdříve se o požáru dozvědět, nasadit potřebné množství sil prostředků a velmi rychle uhasit. To zde.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Co tím máte na mysli, tu obratnou strategii, že to v Rusku takto neplatí?
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
No tak v rozměrech, které jsou na Sibiři, je asi složité zajistit velmi rychle ohlášení, protože jak tam nejsou sídla, jak tam není pohyb osob, tak vznik takového požáru může být ohlášen třeba po několika dnech a pak ta plocha požárů je samozřejmě o zcela něčem jiném, než jsme u nás zvyklí.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Jaká tedy platí zásadní pravidla nebo postupy při hašení ohně v divokých podmínkách, i když nejsou tak divoké, jako na Sibiři, což je evidentní.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
No, aby hasiči mohli hasit, tak musí mít několik věcí k dispozici, to znamená musí být ti hasiči, musí mít techniku, musí mít cesty, aby se dostali do samotného lesa k těm místům, kde hoří, kam se nedostanou autem, musí natáhnout hadice, a to bude ten zásadní problém zde na Sibiři, protože od cest k místům požáru budou obrovské vzdálenosti, a to tou naší strategií určitě na té Sibiři hasit nejde. Proto také v těch záběrech vidíme hasiče nebo osoby, které se pohybují pěšky, mají na zádech vaky s vodou a sráží těmi proudnicemi jenom to plamenné hoření, ale rozhodně touto taktikou požár neuhasí, jenom srazí ty plameny, a tak jak bylo v předchozím rozhovoru slyšet, tak jediné, co v těchto místech pomůže, bude vydatný déšť, anebo až sníh.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Je to práce náročná, pochopitelně, je to práce hasiče, takže vás to asi nepřekvapí, ale jak moc náročná?
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Tak zásah u požáru je velmi náročný proto, že je to zásah v létě, v teple, ve zplodinách hoření, kde vlastně není ani v řadě míst možné použít dýchací techniku, protože to by se ani nedalo. Máte zpravidla nedostatek vody, je to náročné na množství lidí, množství techniky a logistiku, musíte doplňovat pohonné hmoty, dopravovat tam vodu, a ten zásah trvá i v našich podmínkách řadu hodin, a v některých případech i několik dnů.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Už to tady trochu zaznělo, řada míst zatím hoří a doutná bez kontroly. Čím je prostředí těch sibiřských lesů specifické?
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Tak specifické je tím, že tam je obrovská plocha lesů, obrovská plocha těch rašelinových oblastí, to znamená může hořet pod povrchem, může hořet na povrchu,
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Nemusí to být úplně vidět.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
A hoří tam i korunové požáry, takže to je něco, s čím s těmi korunovými požáry my se zde tak často nesetkáváme a už se vůbec nesetkáváme s takovými ty plochami, protože když se podíváme na naši statistiku třeba za posledních 10 let, tak sice v České republice vzniklo 11 000 požárů, ale plocha těch požárů, nebo kolik shořelo lesa za těch posledních 10 let, je 3000 ha, tedy úplně jiné rozměry, než vidíme zde.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Naprosto nesrovnatelné. Je vidět, že úplně běžná technika v terénu už nestačí, zasahují už i vojenské letouny, kdy je možné a vhodné vůbec hasit takovýto požár ze vzduchu.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
I v České republice používáme letecké hašení, nemáme samozřejmě takové stroje, jaké jsou nasazeny na Sibiři a letecká technika je potřebná tam, kde se ten požár rychle šíří, tedy v období, kdy při tom požáru fouká silný vítr, protože tam je to extrémně nebezpečné pro ty hasiče, tam v tom směru, kde se to šíří, a to letecké hašení dokáže zastavit rychlé šíření, anebo samozřejmě tam, kde jsou velmi složité terénní podmínky, to znamená ve skalách, nepřístupných věcech, do místech, kam se ti hasiči velmi těžce dostávají.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Také jsme zaznamenali zprávu o tom, že se jaksi rozprašuje jodid stříbrný, aby měl vliv na vytváření dešťových oblak. Tohle už je asi úplně speciální metoda.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
To speciální, v České republice se nic takového nepoužívá, ale pro ně to je opravdu jediná možnost, ta letadla, i když je vidíme, že jsou obrovská a shazují obrovské množství vody, tak nemají šanci ty požáry opravdu uhasit, jenom mohou zastavit šíření a pouze ten vydatný déšť, nebo až to sněžení je schopno, pokud bude tedy opravdu vydatné, tak požáry uhasí.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Jak to může být účinné, ale, je to otázka
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
To hašení?
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Ne, prostě, já myslím jak to může být účinné rozprašovat a doufat, že skutečně dešťová oblaka vzniknou.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Tak nemám s tím žádnou zkušenost, protože tady to opravdu nepoužíváme, ale o Rusku se o tom hovoří, že se to tam takové věci používají a musíte mít ale vlhkost v tom ovzduší, by se mělo co srazit a mělo co spadnout a v tom je pravdě ten pravděpodobně ten problém, že taková konstelace tam není, aby dokázali ten déšť spustit.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Byla tady také řeč o kontroverzním zákonu, který v Rusku platí, jde o to, že tedy hasit se musí jen za jistých podmínek a okolností a v momentě, kdy by hašení bylo náročnější, i tedy dražší, než běžné dřevo, tak se nehasí. Co si myslíte jako profesionál, který je tady od toho, aby hasil oheň za každou cenu, skutečně to tak musí být, anebo rozumíte těm podmínkám tohohle zákona právě v tomto prostředí.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Rozumím, těmto podmínkám samozřejmě rozumím, protože i my musíme hledět na efektivitu zásahu, protože hasit za každou cenu a vytvořit na straně hašení obrovské náklady a na druhé straně škola škoda bude minimální nebo malá, s tím se prostě setkáváme, a u nás tedy nedějí takovéto věci, ale i my necháváme některé objekty vyhořet, protože ten hasební zásah by byl příliš drahý, bohužel, i současná doba a současně tedy ta problematika v lesích, která nastává u nás, je pro nás také velkou neznámou, protože my nevíme, co bude dál. Máme zde sucho, máme zde velké plochy zasažených kůrovcem, dřevo se stává neprodejným, protože vytěžit, zpracovat se nevyplatí, a když v těchto plochách začne hořet, tak my budeme mít vysoké náklady z hlediska hasebního zásahu, ale škoda vzniklá požárem může být třeba nulová. Proč tedy my máme pak vynakládat velké hodnoty na ochranu nulových hodnot.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
To by ale mělo asi znamenat úplně systémovou centrální změnu uvažování, pakliže bychom mluvili o tom, o čem hovoříte, teď vy i v budoucnosti, když sledujeme i častá varování právě v průběhu letních měsíců o tom, že lidé nemají jaksi zakládat ohně, že mají dodržovat pravidla, je potřeba to skutečně v těchto klimatických podmínkách v současnosti kontrolovat důsledněji?
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Myslím si, že ta doba vyžaduje důslednější kontrolu, než v minulosti, protože když se podíváte na tu skladbu požárů u nás a množství požárů u nás a s tím, co vidíme při těch požárech, tak velmi často lidé v lese kouří, rozdělávají ohně, z toho vznikají požáry a pokud tomuto nezabráníme, tak ty požáry pro nás můžou mít i u nás v České republice velmi rozsáhlé následky. Zatím náš největší požár v České republice v té nebo novodobé historii byl na Moravské Sahaře, bylo to 160 ha lesa, v uvozovkách ve vztahu k Sibiři jenom 160 ha lesa, ale i tak to znamenalo.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Na tu malou zemi je to poměrně /nesrozumitelné/
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Znamenalo to tehdy hašení po dobu šesti dnů, nasazeno muselo být 170 hasičských jednotek a vystřídalo se tam 1500 hasičů, takže jenom když si vezmete, jaké množství sil a prostředků, a tomu odpovídají náklady, bylo nutné na takto, v uvozovkách, malý požár, tak to, co by bylo nutné vynaložit na Sibiři, tak ty náklady by byly nepředstavitelné.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Ještě tady máme dotaz diváka Stanislava, který se ptá a poznamenává: Na leteckých či družicových snímcích mě zaujalo velké množství jednotlivých a malých ohnisek, vzniklých podle jejich dýmu v prostoru proti větru. Není to důkaz, že je oheň zakládán úmyslně? Opravdu si myslíte, že něco takového může vypovídat o úmyslném zakládání, anebo to není úplně /nesrozumitelné/ ?
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Z družicových snímků si myslím, že toto nelze vůbec vydedukovat, to, jestli požár byl založen úmyslně, nebo vzniknul z nějaké nedbalosti, nebo byl z důvodu meteorologických jevů, třeba z toho blesku, to opravdu se musí prokázat až tím šetřením a výslechy třeba svědků a podobně, takže /nesrozumitelné/ .
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Podobný důkaz tedy rozhodně o ničem nevypovídá, myslíte.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Ne, ne, ne.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Já Vám děkuji za to, že jste byl hostem Devadesátky, hezký večer a na shledanou.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Na shledanou.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
A pojďme se na požáry poda podívat ještě podrobněji, na téhle fotce vidíme sibiřské požáry, oheň ničí lesy v neobydlených, nebo jen řídce obydlených oblastech. Na 800 měst je ale zasaženo dýmem včetně několika velkých, jde například o Novosibirsk, třetí největší město v Rusku, na Sibiři pak vůbec největší, ale taky třeba Krasnojarsk nebo město Čita, tohle už je taky mapách aktuálních požárů a teplotních anomálii ve světě, můžeme vidět masu požáru Rusku, nebo třeba taky ohně na Aljašce. V případě Afriky a Jižní Ameriky může jít právě o teplotní anomálie, i když i tam dochází k ilegálnímu vypalování pralesů. A tahle mapa znázorňuje šíření toxického oxidu uhelnatého, jde o pohled na arktickou oblast, místa s nejvyšší koncentrací tohoto plynu jsou vybarvena červeně. Napravo vidíme rudou skvrnu na Sibiři, nalevo nad Aljaškou a Kanadou. A ještě jiný pohled na severní pól, tady vidíme výskyt částic černého uhlíku, vznikajícího při hoření biomasy nad touto oblastí během července v druhé polovině měsíce, jeho koncentrace kvůli sibiřským požárům výrazně vzrostla. Černý uhlík škodí lidem i zvířatům, dostává se totiž do plic i do krve, kromě toho taky hraje roli v globálním oteplování.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
A s námi stále v našem vysílání Jan Hollan, fyzik, zabývající se ochranou klimatu. Tak viděli jsme tady řadu map a řadu vypovídajících jaksi údajů. Varování od světové meteorologické organizace bylo jasné, nebývale silné požáry hrozí nejenom v Rusku, ale taky na Aljašce nebo taky v Grónsku. Je tohle opravdu vůbec možné ovlivnit a předcházet tomu?
No, v takovýchto podmínkách, co vidíme v televizi, tak to si já osobně neumím vůbec představit, protože to se u nás v České republice neděje, s takovými požáry my zkušenosti nemáme, a naše strategie je vlastně úplně obrácená. My máme tu strategii založenou na tom, co nejdříve se o požáru dozvědět, nasadit potřebné množství sil prostředků a velmi rychle uhasit. To zde.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Co tím máte na mysli, tu obratnou strategii, že to v Rusku takto neplatí?
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
No tak v rozměrech, které jsou na Sibiři, je asi složité zajistit velmi rychle ohlášení, protože jak tam nejsou sídla, jak tam není pohyb osob, tak vznik takového požáru může být ohlášen třeba po několika dnech a pak ta plocha požárů je samozřejmě o zcela něčem jiném, než jsme u nás zvyklí.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Jaká tedy platí zásadní pravidla nebo postupy při hašení ohně v divokých podmínkách, i když nejsou tak divoké, jako na Sibiři, což je evidentní.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
No, aby hasiči mohli hasit, tak musí mít několik věcí k dispozici, to znamená musí být ti hasiči, musí mít techniku, musí mít cesty, aby se dostali do samotného lesa k těm místům, kde hoří, kam se nedostanou autem, musí natáhnout hadice, a to bude ten zásadní problém zde na Sibiři, protože od cest k místům požáru budou obrovské vzdálenosti, a to tou naší strategií určitě na té Sibiři hasit nejde. Proto také v těch záběrech vidíme hasiče nebo osoby, které se pohybují pěšky, mají na zádech vaky s vodou a sráží těmi proudnicemi jenom to plamenné hoření, ale rozhodně touto taktikou požár neuhasí, jenom srazí ty plameny, a tak jak bylo v předchozím rozhovoru slyšet, tak jediné, co v těchto místech pomůže, bude vydatný déšť, anebo až sníh.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Je to práce náročná, pochopitelně, je to práce hasiče, takže vás to asi nepřekvapí, ale jak moc náročná?
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Tak zásah u požáru je velmi náročný proto, že je to zásah v létě, v teple, ve zplodinách hoření, kde vlastně není ani v řadě míst možné použít dýchací techniku, protože to by se ani nedalo. Máte zpravidla nedostatek vody, je to náročné na množství lidí, množství techniky a logistiku, musíte doplňovat pohonné hmoty, dopravovat tam vodu, a ten zásah trvá i v našich podmínkách řadu hodin, a v některých případech i několik dnů.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Už to tady trochu zaznělo, řada míst zatím hoří a doutná bez kontroly. Čím je prostředí těch sibiřských lesů specifické?
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Tak specifické je tím, že tam je obrovská plocha lesů, obrovská plocha těch rašelinových oblastí, to znamená může hořet pod povrchem, může hořet na povrchu,
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Nemusí to být úplně vidět.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
A hoří tam i korunové požáry, takže to je něco, s čím s těmi korunovými požáry my se zde tak často nesetkáváme a už se vůbec nesetkáváme s takovými ty plochami, protože když se podíváme na naši statistiku třeba za posledních 10 let, tak sice v České republice vzniklo 11 000 požárů, ale plocha těch požárů, nebo kolik shořelo lesa za těch posledních 10 let, je 3000 ha, tedy úplně jiné rozměry, než vidíme zde.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Naprosto nesrovnatelné. Je vidět, že úplně běžná technika v terénu už nestačí, zasahují už i vojenské letouny, kdy je možné a vhodné vůbec hasit takovýto požár ze vzduchu.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
I v České republice používáme letecké hašení, nemáme samozřejmě takové stroje, jaké jsou nasazeny na Sibiři a letecká technika je potřebná tam, kde se ten požár rychle šíří, tedy v období, kdy při tom požáru fouká silný vítr, protože tam je to extrémně nebezpečné pro ty hasiče, tam v tom směru, kde se to šíří, a to letecké hašení dokáže zastavit rychlé šíření, anebo samozřejmě tam, kde jsou velmi složité terénní podmínky, to znamená ve skalách, nepřístupných věcech, do místech, kam se ti hasiči velmi těžce dostávají.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Také jsme zaznamenali zprávu o tom, že se jaksi rozprašuje jodid stříbrný, aby měl vliv na vytváření dešťových oblak. Tohle už je asi úplně speciální metoda.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
To speciální, v České republice se nic takového nepoužívá, ale pro ně to je opravdu jediná možnost, ta letadla, i když je vidíme, že jsou obrovská a shazují obrovské množství vody, tak nemají šanci ty požáry opravdu uhasit, jenom mohou zastavit šíření a pouze ten vydatný déšť, nebo až to sněžení je schopno, pokud bude tedy opravdu vydatné, tak požáry uhasí.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Jak to může být účinné, ale, je to otázka
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
To hašení?
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Ne, prostě, já myslím jak to může být účinné rozprašovat a doufat, že skutečně dešťová oblaka vzniknou.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Tak nemám s tím žádnou zkušenost, protože tady to opravdu nepoužíváme, ale o Rusku se o tom hovoří, že se to tam takové věci používají a musíte mít ale vlhkost v tom ovzduší, by se mělo co srazit a mělo co spadnout a v tom je pravdě ten pravděpodobně ten problém, že taková konstelace tam není, aby dokázali ten déšť spustit.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Byla tady také řeč o kontroverzním zákonu, který v Rusku platí, jde o to, že tedy hasit se musí jen za jistých podmínek a okolností a v momentě, kdy by hašení bylo náročnější, i tedy dražší, než běžné dřevo, tak se nehasí. Co si myslíte jako profesionál, který je tady od toho, aby hasil oheň za každou cenu, skutečně to tak musí být, anebo rozumíte těm podmínkám tohohle zákona právě v tomto prostředí.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Rozumím, těmto podmínkám samozřejmě rozumím, protože i my musíme hledět na efektivitu zásahu, protože hasit za každou cenu a vytvořit na straně hašení obrovské náklady a na druhé straně škola škoda bude minimální nebo malá, s tím se prostě setkáváme, a u nás tedy nedějí takovéto věci, ale i my necháváme některé objekty vyhořet, protože ten hasební zásah by byl příliš drahý, bohužel, i současná doba a současně tedy ta problematika v lesích, která nastává u nás, je pro nás také velkou neznámou, protože my nevíme, co bude dál. Máme zde sucho, máme zde velké plochy zasažených kůrovcem, dřevo se stává neprodejným, protože vytěžit, zpracovat se nevyplatí, a když v těchto plochách začne hořet, tak my budeme mít vysoké náklady z hlediska hasebního zásahu, ale škoda vzniklá požárem může být třeba nulová. Proč tedy my máme pak vynakládat velké hodnoty na ochranu nulových hodnot.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
To by ale mělo asi znamenat úplně systémovou centrální změnu uvažování, pakliže bychom mluvili o tom, o čem hovoříte, teď vy i v budoucnosti, když sledujeme i častá varování právě v průběhu letních měsíců o tom, že lidé nemají jaksi zakládat ohně, že mají dodržovat pravidla, je potřeba to skutečně v těchto klimatických podmínkách v současnosti kontrolovat důsledněji?
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Myslím si, že ta doba vyžaduje důslednější kontrolu, než v minulosti, protože když se podíváte na tu skladbu požárů u nás a množství požárů u nás a s tím, co vidíme při těch požárech, tak velmi často lidé v lese kouří, rozdělávají ohně, z toho vznikají požáry a pokud tomuto nezabráníme, tak ty požáry pro nás můžou mít i u nás v České republice velmi rozsáhlé následky. Zatím náš největší požár v České republice v té nebo novodobé historii byl na Moravské Sahaře, bylo to 160 ha lesa, v uvozovkách ve vztahu k Sibiři jenom 160 ha lesa, ale i tak to znamenalo.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Na tu malou zemi je to poměrně /nesrozumitelné/
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Znamenalo to tehdy hašení po dobu šesti dnů, nasazeno muselo být 170 hasičských jednotek a vystřídalo se tam 1500 hasičů, takže jenom když si vezmete, jaké množství sil a prostředků, a tomu odpovídají náklady, bylo nutné na takto, v uvozovkách, malý požár, tak to, co by bylo nutné vynaložit na Sibiři, tak ty náklady by byly nepředstavitelné.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Ještě tady máme dotaz diváka Stanislava, který se ptá a poznamenává: Na leteckých či družicových snímcích mě zaujalo velké množství jednotlivých a malých ohnisek, vzniklých podle jejich dýmu v prostoru proti větru. Není to důkaz, že je oheň zakládán úmyslně? Opravdu si myslíte, že něco takového může vypovídat o úmyslném zakládání, anebo to není úplně /nesrozumitelné/ ?
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Z družicových snímků si myslím, že toto nelze vůbec vydedukovat, to, jestli požár byl založen úmyslně, nebo vzniknul z nějaké nedbalosti, nebo byl z důvodu meteorologických jevů, třeba z toho blesku, to opravdu se musí prokázat až tím šetřením a výslechy třeba svědků a podobně, takže /nesrozumitelné/ .
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Podobný důkaz tedy rozhodně o ničem nevypovídá, myslíte.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Ne, ne, ne.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Já Vám děkuji za to, že jste byl hostem Devadesátky, hezký večer a na shledanou.
Luděk PRUDIL, ředitel HZS Libereckého kraje
Na shledanou.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
A pojďme se na požáry poda podívat ještě podrobněji, na téhle fotce vidíme sibiřské požáry, oheň ničí lesy v neobydlených, nebo jen řídce obydlených oblastech. Na 800 měst je ale zasaženo dýmem včetně několika velkých, jde například o Novosibirsk, třetí největší město v Rusku, na Sibiři pak vůbec největší, ale taky třeba Krasnojarsk nebo město Čita, tohle už je taky mapách aktuálních požárů a teplotních anomálii ve světě, můžeme vidět masu požáru Rusku, nebo třeba taky ohně na Aljašce. V případě Afriky a Jižní Ameriky může jít právě o teplotní anomálie, i když i tam dochází k ilegálnímu vypalování pralesů. A tahle mapa znázorňuje šíření toxického oxidu uhelnatého, jde o pohled na arktickou oblast, místa s nejvyšší koncentrací tohoto plynu jsou vybarvena červeně. Napravo vidíme rudou skvrnu na Sibiři, nalevo nad Aljaškou a Kanadou. A ještě jiný pohled na severní pól, tady vidíme výskyt částic černého uhlíku, vznikajícího při hoření biomasy nad touto oblastí během července v druhé polovině měsíce, jeho koncentrace kvůli sibiřským požárům výrazně vzrostla. Černý uhlík škodí lidem i zvířatům, dostává se totiž do plic i do krve, kromě toho taky hraje roli v globálním oteplování.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
A s námi stále v našem vysílání Jan Hollan, fyzik, zabývající se ochranou klimatu. Tak viděli jsme tady řadu map a řadu vypovídajících jaksi údajů. Varování od světové meteorologické organizace bylo jasné, nebývale silné požáry hrozí nejenom v Rusku, ale taky na Aljašce nebo taky v Grónsku. Je tohle opravdu vůbec možné ovlivnit a předcházet tomu?
